„Erdogan chce navždy změnit systém – hlasujte ne. Musíme zastavit vládu jednoho muže,“ varuje poslankyně zemského sněmu v Hesensku Mürvet Öztürková, která má turecký původ. Poslední týdny rozdávala letáky do tureckých kaváren a obchodů, jezdila po hesenských městech a snažila se přesvědčit v Německu žijící Turky, aby v referendu odmítli ústavní změny posilující pravomoci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Turci ze zahraničí už v referendu odvolili, hlasy se sečtou v Turecku |
Svůj kritický názor na současné dění v Turecku také často prezentuje v televizních pořadech a v různých diskusích, za což si vysloužila četné nevybíravé nadávky od tureckých nacionalistů. Není ale jisté, zda její úsilí vůbec k něčemu bylo. Předpokládá se totiž, že většina Turků žijících v Německu Erdoganem navrhované změny podporuje.
V Německu žije kolem tří milionů Turků. Necelá polovina z nich, 1,4 milionu, je zároveň oprávněna v Turecku volit. Ve všech zemích EU pak žije 2,6 milionu lidí s tureckým občanstvím. Je to ale právě Německo, na které Erdogan nejvíce spoléhá.
Erdogan má v Německu své jisté
Zatímco podle průzkumů veřejného mínění se očekává, že v Turecku budou v podobné míře hlasovat pro i proti, u Turků v Německu má Erdogan mnohem větší podporu, stejně jako jeho strana AKP. Také v minulých parlamentních volbách v roce 2015 uspěl víc v Německu než doma. V Německu pro něj hlasovalo necelých 60 procent Turků, v Turecku jen 49,5 procenta.
„Spojené státy mají prezidentský systém už déle než 200 let. Proč bychom totéž nemohli mít i my?“ ptá se Cafer Bas, který v Německu pracuje jako úředník. Cokoli, co posílí moc AKP, je podle něj dobré. „Změnila věci v Turecku k lepšímu, zlepšila zdravotnictví, vzdělávání, zřídili školky. Vláda pracuje pro lidi,“ myslí si.
Podle odborníka na Turecko Yasara Aydina, který žije v Německu, ale němečtí Turci nemají ani ponětí, o čem se vlastně hlasuje. Referendum však můžou rozhodnout. „Jistota pohodlné většiny pro schválení změn v Turecku nyní chybí. Proto byl Erdogan nervózní a obracel se na Německo. „Rozhodovat bude každý hlas,“ řekl Aydin v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle.
Turci, „chudí příbuzní“
Referendum se v Turecku uskuteční v neděli 16. dubna. Turci žijící v Německu už ale hlasovali, a to ve třinácti německých městech od 27. března do neděle 9. dubna.
Mnozí z těch, kteří Erdogana nepodporují, možná ale k referendu nakonec vůbec nepřišli. „Je to jedno, pro co volit, hlasy se stejně spočítají tak, jak se to bude hodit. Na mém hlasu nezáleží,“ říká bez udání jména muž pracující v tureckém bistru.
Turci v Německu hlasovali o změnách ústavy, Erdogan může posílit |
Naopak mnoho Kurdů v Německu mělo jasno. „Turci, kteří podporují Erdogana, jsou stejně špatní jako Němci, kteří ve třicátých letech podporovali Hitlera. Vůbec si neuvědomují, jaké monstrum tím vytvářejí,“ říká muž, který se představuje jako Bilen. Rozhodně chtěl zabránit dalšímu posílení Erdoganovy moci.
Erdoganova podpora Turky v zahraničí do určité míry souvisí také s jejich společenským postavením: Turci na rozdíl od ostatních imigrantů ani po desetiletích života v Německu nepatří mezi úspěšné společenské skupiny. Ve srovnání například s cizinci z východoevropských států v průměru vydělávají méně, nedosahují vyššího vzdělání a jsou závislejší na sociálních dávkách.
„Erdogan toho nyní využil. Turci v Německu mají pocit, že se jich zastává, a to i svými protiněmeckými výroky. Mají pak pocit zadostiučinění,“ domnívá se Sevil Özerová, která vede neziskovou organizaci pomáhající Turkům v Německu. „Zároveň s tím ale Erdogan ničí úsilí, které už Němci na integraci Turků vynaložili,“ dodala.
