Volební místnosti se ve většině země otevřely v 7:00 místního času (6:00 SELČ) a poslední se uzavřely v 17:00 místního času (16:00 SELČ). Voleb se směla účastnit každá plnoletá osoba s tureckým občanstvím. Jen v Turecku má volební právo 55,3 milionu obyvatel.
Dění během klíčového referenda sleduje přímo v Turecku reportérka iDNES.cz Anna Barochová. V úterý 18. dubna ve 12:30 okomentuje výsledek referenda v pořadu Rozstřel turkolog a bývalý velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně. |
Podle reportérky iDNES.cz se v istanbulské čtvrti Beşiktaş začalo volit až krátce po osmé hodině místního času. Před volební místností se zde ráno sešlo jen pár lidí. Hlasování probíhalo hladce. Problémem podle všeho nebyla ani bezpečnost. Lidé po odhlasování společně za popíjení čaje debatují přímo na ulici.
„Přišel jsem radši hned ráno, abych to měl za sebou a měl volný den,“ řekl u volební místnosti 37letý Aldir. Krátce po osmé stál ve frontě jen s jednou paní a starým pánem. Pro koho jde hlasovat, Aldir neřekl, ale prý se nemusel nijak rozhodovat. „Měl jsem jasno od chvíle, kdy tohle hlasování vyhlásili,“ dodal.
U voleb. místností je už rušno, ale vše jde v klidu a nikde žádné fronty. Lidé posedávají před školami, kde po odvolení pijí čaj. #Turecko https://t.co/Sr2cfKcFPD
Ještě chvíli před hlasováním naopak neměl rozhodnuto 47letý obchodník Jigit Polat „Do poslední chvíle jsem nebyl rozhodnutý, jak budu volit. Nedávné teroristické útoky na náš lid mě však přesvědčily, takže jsem hlasoval pro přijetí ústavních změn,“ uvedl pro agenturu Reuters.
Studenti a mladí lidé podle reportérky iDNES.cz ve většině případů hlasovali proti ústavním změnám. Potvrdil to i mladý pár Gokce a Turgut, který hlasoval v Istanbulu. „Už ve chvíli, kdy referendum vyhlásili, tak jsme věděli, jak budeme volit - NE. Doufáme, že bude vysoká účast, protože dnešní hlasování je velmi důležité,“ prozradili.
Před některými místnostmi se tvoří fronty
S blížícím se polednem se však začaly před některými místnostmi tvořit fronty. Proti posílení moci Erdogana se vyslovil 29letý Hasan Celik, který odvolil časně ráno v kurdském městě Diyarbakır na jihovýchodě země. „Systém jednoho muže už u nás zavedli, takže jsem hlasoval NE. Takto jsem zahlasoval, abych posílil vliv parlamentu,“ sdělil.
V jedné z volebních místnosti v Diyarbakıru se dopoledne podle serveru Hurriyet střílelo. Své názory na referendum si tam se zbraní v ruce vyměňovaly dvě rodiny. Dva lidé zemřeli po převozu do nemocnice. Diyarbakır platí za baštu odpůrců Erdogana, ve městě žijí převážně Kurdové.
Na istanbulské škole Erhan Gedikbasi lidé hlasovali v 11 volebních místnostech. První, co lidé po vstupu do školy viděli, byla nástěnka s fotografiemi loňského pokusu o převrat. Hlasovala zde i 57letá Vilet Yirmibesogluová. „Samozřejmě budu volit NE. Chci demokracii a když se zvolí ano, tak už tady žádná nebude,“ sdělila reportérce iDNES.cz.
Odhlasoval také prezident Erdogan. Místnost, kam přišel volit s manželkou Emine a dvěma vnoučaty, hlídali strážci s automatickými zbraněmi. Prezidenta zdravil dav lidí, kteří si Erdogana fotografovali. „Pořádali jsme referenda i v minulosti. Toto je ale o novém správním systému pro Tureckou republiku. Jde o volbu změny a společenské přeměny,“ řekl Erdogan novinářům.
Turecký premiér Binali Yildirim, který přišel svůj hlas odevzdat v Izmiru na západě země, prohlásil, že výsledek referenda o ústavních změnách bude respektován, ať bude jakýkoli. Svůj hlas odevzdal i ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Obvinil přitom zahraniční země z pokusu referendum ovlivnit. „Někteří z ciziny se pokoušeli tureckému národu říkat, co má dělat, ale dnes rozhodnutí patří nám,“ řekl, aniž nějaké země jmenoval.
Útok kurdských ozbrojenců
Ještě před zahájením hlasování se kurdští ozbrojenci pokusili zaútočit na člena strany AKP na jihovýchodě Turecka. Při útoku stříleli na automobil, který doprovázela ochranka politika. Při útoku zemřel jeden člen ochranky.
Voliči měli při referendu pouze dvě možnosti – hlasují pro ANO nebo NE navrhovaným ústavním změnám. Přijetí by znamenalo změnu parlamentního politického systému na prezidentský. Prezident, který je volený přímo, by se stal zároveň předsedou vlády. Zrušil by se post premiéra a omezila kontrolní funkce parlamentu.
Všechnu moc Erdoganovi. O čem Turci v referendu rozhodují? |
V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Mimo zrušení funkce premiéra již nebude platit podmínka nestranickosti prezidenta. Počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let.
Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu. Prezident bude také navrhovat rozpočet, jmenovat ministry či vysoké státní úředníky. Pokud bude vyhlášen výjimečný stav, bude moci vydávat přímá exekutivní nařízení.
V diaspoře už hlasování skončilo minulou neděli. Volební právo měly skoro tři miliony Turků žijících v cizině, což je téměř pět procent ze zhruba 57 milionů oprávněných voličů (více zde). Při těsných výsledcích, jaké odhadují průzkumy před referendem, jsou jejich hlasy velmi důležité. Poslední sondáže uváděly, že pro ústavní změny bude hlasovat 51 až 52 procent voličů.
