Zatímco státy za sledované období nahlásily 77 000 úmrtí spojených s nákazou koronavirem, souhrnné statistiky týkající se stejného časového úseku hovořily o počtu zemřelých převyšujícím obvyklou úroveň o 122 000.
V globálním měřítku by to aktuálně znamenalo dalších přibližně 120 000 obětí k již hlášeným více než 205 000. Náznaky toho, že oficiální bilance neodráží skutečný rozsah krize, přichází již delší dobu, a to v různé podobě.
Koronavirus ve světě   |
Některé země včetně Číny například do součtů započítaly dříve opomenutá úmrtí, v Británii, kde jsou hlášeny pouze smrtelné případy covid-19 z nemocnic, zase situaci dokreslují data statistického úřadu ohledně celkového počtu smrtí v zemi.
Právě z takovýchto údajů vycházel při své nové analýze deník Financial Times (FT). Čísla za březen a začátek dubna porovnával s průměrem pro stejné období z let 2015 až 2019. U všech 14 zkoumaných zemí s výjimkou Dánska byl „přebytek úmrtí“ výrazně vyšší než oficiální bilance nemoci covid-19 za odpovídající období.
Koronaviru na světě podlehlo 110 tisíc lidí, KLDR stále hlásí nula nakažených |
Z evropských zemí počet zemřelých oproti minulým rokům dramaticky narostl v Nizozemsku, Španělsku či v Belgii. V Itálii dokonce rozdíl činil 90 procent dřívější úrovně, neboli 21 500 mrtvých navíc jen do konce března. „Za některými z těchto smrtí mohou být jiné příčiny než covid-19, protože lidé s jinými problémy nevyhledávají nemocniční péči. Přebytečná úmrtnost ale byla nejvýraznější v oblastech, které zažívají nejhorší epidemii covid-19, což nasvědčuje tomu, že většina z těchto úmrtí je přímo spojena s virem (SARS-CoV-2),“ uvádí FT.
Ještě dramatičtější je nárůst úmrtnosti při pohledu na nejhůře zasažené provincie či metropolitní oblasti. Například v New Yorku za poslední týdny umřel ve srovnání s předchozími roky asi čtyřnásobek lidí. Ekvádorský region Guayas zase ohlásil od 1. března do 15. dubna jen 245 smrtí spojených s covid-19, souhrnné údaje ale ukazují, že za tuto dobu tam umřelo asi o 10 200 lidí více než v jiných letech.
FT na závěr cituje doktorku Markétu Pechholdovou z katedry demografie pražské Vysoké školy ekonomické, podle níž jsou i odhady počtu obětí pandemie založené čistě na nárůstu úmrtnosti spíše konzervativní. Karanténní opatření totiž pravděpodobně přináší pokles počtu úmrtí spojených s dopravními nehodami či pracovními úrazy, vysvětlila akademička.
25. dubna 2020 |
