Znáte bombarďáky"? Ty neforemné obrovské kalhotky poválečného střihu, které nosily naše maminky a které se dnes prodávají jako tzv. formující prádlo? Po filmu Deník Bridget Jonesové se opět vracejí do módy. Téměř třicetiletá Bridget, hlavní hrdinka dojemného, vtipného a vcelku reálného příběhu, nepatří zrovna mezi krasavice. A co se týká mužů, má úžasný dar jakoukoli jen trochu nadějnou situaci zpackat. Není divu, že když vyrazila na podnikový večírek, vůbec neuvažovala o tom, že by se v tu noc mohla dostat dál než k odložení kabátu v šatně. Svoji roztomile baculatou postavičku (Bridgetina filmová představitelka Renée Zellwegerová dokázala kvůli této roli přibrat 12 kg) proto neváhala zformovat do sexy koktejlek právě pomocí inkriminovaných elastických bombarďáků. Leč! Bridget podlehla svému šéfovi Danielu Cleaverovi v podání Hugha Granta. Když má dojít k nejlepšímu, objeví se na scéně Bridgetiny kalhotky. Staromódní podvlékačky si tak užijí svoji minutu slávy na plátnech. Přestože Bridget poněkud asexuálně vyhlížejícímu prádlu nedělala reklamu záměrně, v Americe se po premiéře filmu výrazně zvýšil jeho prodej. Není divu, vždyť jde o jednodušší řešení. Než se potit ve fitnesscentrech, raději udělat módu z něčeho, co stáhne moje špíčky". Nebo že by se pánům okoukala vyzývavá tanga s tenoučkým páskem místo zadního dílu? Daniel Cleaver se sice zpočátku tvářil na Bridgetinu výstroj pobaveně, ale vzhledem k tomu, že spolu posléze prožili vášnivý románek, lze soudit, že tak asexuální ono prádlo zase být nemusí.
I kalhotky mají život
Kde se vlastně vzal ten magický kousek látky, který má (samozřejmě kromě svého hygienického a praktického účelu) významnou roli v našem intimním životě? S jistou dávkou nepřesnosti by se dalo říci, že prádlo je staré jako lidstvo samo. Samozřejmě že nešlo o klasické spodní prádlo, jak je známe dnes. V době, kdy se prádlu začalo říkat spodní, šlo pouze o vrstvy plátěných suknic, které se nosily doma a pod venkovní šat. Něco, co vypadalo jako skutečné bikiny, objevili historici na Sicílii na freskách pocházejících ze třetího a čtvrtého století našeho letopočtu. Spodní kalhoty v délce po kolena se objevily v období renesance. Skutečné kalhotky však začaly ženy běžně nosit až o několik století později. K dnešním bikinkám měly i tentokrát ještě hodně daleko. Dalo by se říci, že klasickou podobu začaly kalhotky nabírat až v polovině 20. století a dostaly ji v letech šedesátých. V době Brigitte Bardotové si totiž ženy oblíbily cigaretový střih kalhot a potřebovaly prádlo, které by pod ně mohly pohodlně nosit.
Historie formování
I Bridgetiny stahovací kalhotky mají své předky. První vynálezy, které pomáhaly formovat ženské tělo podle vkusu své doby, můžeme připsat Římankám. Na zmenšování objemu prsou používaly pásy zvané fascia a kvůli zpevnění pasu se pak omotávaly speciální šerpou. Naopak v 16. a 17. století se ženy pokoušely své vnady zvýrazňovat - do módy přišly speciálně vyztužené košilky, které zvedaly prsa. V 19. století pak dámám pomáhal vylepšovat hrudník korzet. Stejně jako dnes byl totiž v kurzu vosí pas a plný výstřih. O své zadečky se ženy starat nemusely. V módě byl pravý opak dneška - tzv. honzíky měly za úkol objem pozadí zvětšovat. Počátkem 20. století začal ženám korzet překážet a vznikla první podprsenka. Záhy však přišla doba, která bujnému poprsí příliš nepřála. Ve 20. letech se zrodil ideál chlapecké krásy - zkracovaly se účesy i sukně, pas poklesl až pod boky a poprsí se schovávalo. Ženy nosily na hrudi speciální zařízení, tzv. zplošťovač, který měl za úkol ženské vnady co nejvíce zatlačit a dopřát svým nositelkám skutečně chlapeckého vzezření.Na konci padesátých let přišel obrat. Ženy se chtěly po letech omezování a válečného strádání opět líbit a zhlédly se v tzv. siluetě přesýpacích hodin - výrazná prsa, útlý pas a pěkné boky. Netrvalo dlouho a značné oblibě se začaly těšit vyztužené špičaté podprsenky. Dnešek je k postavám žen nemilosrdný. Štíhlá linie je tvrdě vydobytá cvičením, dietami a odříkáním. Dokonalost už jen podtrhují vynálezy typu podprsenky push-up nebo přímo prsních implantátů. To je ovšem úplně jiná kapitola.
I kalhotky mají život
Kde se vlastně vzal ten magický kousek látky, který má (samozřejmě kromě svého hygienického a praktického účelu) významnou roli v našem intimním životě? S jistou dávkou nepřesnosti by se dalo říci, že prádlo je staré jako lidstvo samo. Samozřejmě že nešlo o klasické spodní prádlo, jak je známe dnes. V době, kdy se prádlu začalo říkat spodní, šlo pouze o vrstvy plátěných suknic, které se nosily doma a pod venkovní šat. Něco, co vypadalo jako skutečné bikiny, objevili historici na Sicílii na freskách pocházejících ze třetího a čtvrtého století našeho letopočtu. Spodní kalhoty v délce po kolena se objevily v období renesance. Skutečné kalhotky však začaly ženy běžně nosit až o několik století později. K dnešním bikinkám měly i tentokrát ještě hodně daleko. Dalo by se říci, že klasickou podobu začaly kalhotky nabírat až v polovině 20. století a dostaly ji v letech šedesátých. V době Brigitte Bardotové si totiž ženy oblíbily cigaretový střih kalhot a potřebovaly prádlo, které by pod ně mohly pohodlně nosit.
Historie formování
I Bridgetiny stahovací kalhotky mají své předky. První vynálezy, které pomáhaly formovat ženské tělo podle vkusu své doby, můžeme připsat Římankám. Na zmenšování objemu prsou používaly pásy zvané fascia a kvůli zpevnění pasu se pak omotávaly speciální šerpou. Naopak v 16. a 17. století se ženy pokoušely své vnady zvýrazňovat - do módy přišly speciálně vyztužené košilky, které zvedaly prsa. V 19. století pak dámám pomáhal vylepšovat hrudník korzet. Stejně jako dnes byl totiž v kurzu vosí pas a plný výstřih. O své zadečky se ženy starat nemusely. V módě byl pravý opak dneška - tzv. honzíky měly za úkol objem pozadí zvětšovat. Počátkem 20. století začal ženám korzet překážet a vznikla první podprsenka. Záhy však přišla doba, která bujnému poprsí příliš nepřála. Ve 20. letech se zrodil ideál chlapecké krásy - zkracovaly se účesy i sukně, pas poklesl až pod boky a poprsí se schovávalo. Ženy nosily na hrudi speciální zařízení, tzv. zplošťovač, který měl za úkol ženské vnady co nejvíce zatlačit a dopřát svým nositelkám skutečně chlapeckého vzezření.Na konci padesátých let přišel obrat. Ženy se chtěly po letech omezování a válečného strádání opět líbit a zhlédly se v tzv. siluetě přesýpacích hodin - výrazná prsa, útlý pas a pěkné boky. Netrvalo dlouho a značné oblibě se začaly těšit vyztužené špičaté podprsenky. Dnešek je k postavám žen nemilosrdný. Štíhlá linie je tvrdě vydobytá cvičením, dietami a odříkáním. Dokonalost už jen podtrhují vynálezy typu podprsenky push-up nebo přímo prsních implantátů. To je ovšem úplně jiná kapitola.
