Ten se na možný vývoj politiky Ruska zaměřil během svého vystoupení na středeční národní konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“.
Ruský prezident Vladimir Putin podle něj nemá zájem pokračovat v agresivní politice vůči Pobaltí. V tuto chvíli mu jde výlučně o Ukrajinu, která zapadá do jeho dlouhodobých plánů na vytvoření velké Euroasijské unie, tedy jakéhosi nástupnického útvaru někdejšího Sovětského svazu.
Islamisté, Rusko, uprchlíci. Česko definovalo nové hrozby |
„Aby mohl plán Euroasijské unie uspět, potřebuje i Ukrajinu – jako celek, ne jen Krym, Doněck nebo Luhansk,“ prohlásil Kwaśniewski.
Podle něj Evropa včetně postkomunistických zemí po kolapsu Sovětského svazu žila v přesvědčení, že Rusko nastoupí stejnou demokratickou cestu. „Dnes musím říci, že nemám žádnou iluzi. Rusko je zcela odlišný koncept,“ řekl.
Rusko si podle něj zakládá na geopolitické strategii a ta je velmi nebezpečná i pro další země jako Kazachstán nebo Arménii. „Je důležitě poslouchat a číst mezi řádky, co prezident Putin říká,“ konstatoval.
Ruský prezident však podle něj použije k prosazení svých velmocenských ambicí i jiné prostředky než pouze armádu. „Ekonomický tlak, propaganda, bude používat různých metod, aby získal celou Ukrajinu. Jeho scénář je vytvořit Majdan číslo 3, ze kterého vzejde nové politické vedení. Toto vedení nebude říkat nic proti Evropě, bude pouze říkat: Nesněte o něčem, co není možné. Mějte realistické sny. Tímto realistickým snem má být Rusko,“ nastínil Kwaśniewski.
Ukrajinu nesmíme opustit
Dnešní Ukrajina má podle Kwaśniewského k normální fungující demokracii velmi daleko, ale snaží se bojovat s korupcí. „Porošenko se snaží zbavit oligarchy moci – což není jednoduché, protože on je jedním z oligarchů. Je nicméně důležité udržet si západní perspektivu,“ uvedl.
Upozornil přitom, že označování Ukrajiny „jako černé díry na peníze“ pochází z dílen ruské propagandy. Ta obecně se stala jedním z hlavních témat bezpečnostní konference. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý by přivítal, kdyby stát měl nástroj na kontrolu informačního prostředí. „Taktika, masivní zbrojení, hybridní válčení, to je vše, co jsme podcenili. Možná jsme se nechali trochu uchlácholit,“ prohlásil místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.
Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila lze propagandě nejlépe čelit asi plnou svobodou vyjadřování, i když v Evoropské unii vzniká skupina, která má dát návod, jak ruské propagandě čelit. „Receptem je kolektivní působení svobodnými informacemi v rámci Evropské unie a pak cíleně i do Ruska,“ naznačil.
„Když jsem chtěl aby jeden medevac letěl pro zraněné vojáky na Ukrajinu, tak mi to vyčítali, že speciál pro Banderovce létat nebude. Propaganda a nevzdělanost působí velmi destruktivně,“ připomněl ministr obrany Martin Stropnický.
Čína, Rusko a pak ti další
Od Ruska očekává Kwaśniewski, že se stane jedním z nových mocenských center formujícího se multilaterálního světa. Nepůjde však o překotnou revoluci v rozdělení světové moci. Významnou roli budou podle něj nadále hrát Spojené státy, jejichž role však „už nikdy nebude tak silná jako v průběhu posledních dvaceti, třiceti let“.
Dalšími budoucími supervelmocemi se stanou Indie a především Čína. „Ta se již připravuje na převzetí role supervelmoci číslo jedna. Demografie je hybnou silou,“ konstatoval Kwaśniewski.
Mezi supervelmoci zařadil Evropskou unii, která má sice podle něj zůstat důležitým hráčem, musí však udržet svou jednotu a reformovat se.
„Jsem vděčný Vladimiru Vladimiroviči Putinovi, že nás včas probudil,“ uvedl v reakci Karel Schwarzenberg. Podobný názor zastává i Povejšil. „Pokud se ruská politika nezmění a bude založena na geopolitickém rozdělení, tak nám ruská administrativa a prezident prokazují službu a přispívají k jednotě Evropské unie,“ dodal.
