„Dokument určuje základní směr, kterým by se měly rozvíjet vojenské schopnosti naší armády,“ uvedl po jednání vlády ministr obrany Martin Stropnický. Se zprávou chce seznámit spojence v NATO.
Dokument už před časem projednala také Bezpečnostní rada státu a měl by sloužit jako vodítko pro obranné plánování, zejména pro tvorbu pětiletých střednědobých plánů a koncepci výstavby české armády.
Materiál analyzuje trendy vývoje bezpečnostního prostředí v příštích dvaceti letech a definuje hlavní bezpečnostní hrozby, kterým bude Česká republika i její spojenci v NATO a EU společně čelit.
Čeká nás dekáda chaosu a pět supervelmocí, soudí polský exprezident |
Počítá proto zároveň s růstem výdajů na obranu ze současného procenta na 1,4 procenta HDP do roku 2020. „Za optimální bychom považovali dosáhnout do roku 2030 podílu dvou procent,“ konstatoval Stropnický.
Hrozby budou podle dokumentu charakteristické vysokou dynamikou změn, celistvostí a provázaností jednotlivých trendů. „Vyžádají si vyšší akceschopnost ze strany NATO a EU, z čehož vyplývá, že česká armáda bude v příštích letech nasazovat své síly především mimo území státu v rámci společných operací se spojenci,“ uvádí se v materiálu.
Armády se budou muset naučit reagovat velmi rychle, a to i na větší vzdálenosti a vést operace velkého rozsahu. Rovněž akceschopnost a především rozhodovací proces NATO a Evropské unie bude muset být vzhledem k hrozbám daleko rychlejší.
Konflikt může přijít rychle
Podle skupiny expertů, kteří se na analýze podíleli, bude hlavním nositelem nestability multipolární rozložení politické moci a ekonomického a politického potenciálu ve světě. To s sebou přinese větší množství střetů a bude „znamenat i přímé vojenské ohrožení spojenců Česka“.
Takzvaná doba varování, kdy lze předvídat větší konvenční konflikt, se podle dokumentu i v blízkosti NATO a Evropské unie zkrátila na měsíce či pouhé týdny.
Dokument zmiňuje v této souvislosti například Rusko a některé mimoevropské regiony, které budou vynakládat víc peněz na zbrojení a „poroste jejich agresivita a ambice jakožto regionálních velmocí“.
O provázanosti trendů bude svědčit daleko vyšší poptávka po strategických surovinách, vodě a energiích, zejména po fosilních palivech. Státy se proto budou snažit si k nim zajistit přednostní přístup a zároveň budou mít tendenci získat kontrolu nad přepravními cestami.
Podle výhledu tak bude muset Evropa o suroviny soutěžit hlavně s jihovýchodní Asií a především s Čínou. Dodávky z Ruska by přitom mohlo už v horizontu několika let čekat dlouhodobé a výrazné omezení.
Technologie a zbraně budou dostupnější
Další dynamický rozvoj vědy a výzkumu přinese podle dokumentu riziko, že vyspělé technologie budou dostupnější a zvýší schopnosti „potenciálních protivníků“. Daleko větší význam proto dokument předpovídá dálkově ovládaným zbraňovým systémům včetně bezpilotních letounů, ale také protiraketové a protivzdušné obraně.
Zároveň v této souvislosti experti varují, že se pravděpodobně rozšíří skupina států, které budou mít k dispozici zbraně hromadného ničení a raketové technologie.
Varování přichází také před zneužíváním médií pro informační války, hybridními konflikty, stále sofistikovanějšími kybernetickými útoky, rychlým šířením pandemií a demografickým vývojem.
Světová populace totiž podle předpovědí poroste především v rozvojových zemích a nárůst podílu mladých a nezaměstnaných může představovat vážnou hrozbu i v podobě masivních migračních vln.
