„Dvacet let jsme měli multilaterální svět. Byla to dobrá doba, ale skončila. V další dekádě půjde především o rychlost, s jakou ke změnám dochází. Lidé žijí online,“ uvedl ve svém zamyšlení bývalý polský prezident Aleksandr Kwaśniewski.
Ten byl čestným hostem v pořadí již druhé národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“. Politici, diplomaté i experti se na ní pokusili shrnout hlavní změny v bezpečnostním prostředí za poslední rok z pohledu České republiky i mezinárodních institucí, ale také zodpovědět otázku, jak by stát měl a mohl na tyto změny reagovat.
Vlna uprchlíků dorazíZa jednu z bezpečnostních výzev označili experti migrační a uprchlické vlny. "Je jen otázkou času, kdy se masivní vlna uprchlíků dotkne také nějakým způsobem naší země," řekl ministr obrany Martin Stropnický. Podle náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka se například v případě Ukrajiny hovoří až o milionu lidí. "Na jistou migrační vlnu velkého rozsahu jsme připraveni," konstatoval. Evropská komise ve středu představila plán na rozmísťování žadatelů o azyl v EU. V příštích dvou letech počítá s přerozdělením aktuálních uprchlíků ze Sýrie a Eritreje žádajících o azyl z politických důvodů. Na Česko by připadlo 1 328 migrantů. Do země má přijít i 525 lidí, jež se nacházejí mimo Evropu. Česká vláda v reakci uvedla, že s kvótami nesouhlasí. "Nemyslím si, že si ČR dlouhodobě vystačí s tím, že kvóty jsou špatná věc," uvedl nicméně na konferenci Stropnický. |
„Napětí mezi Ruskem a NATO, rizika radikalizace skupin podporující Islámský stát a další je třeba je brát jako varování a reagovat na ně,“ předeslal na úvod šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD)
Rusko a Evropa se potřebují, ale...
Současnou politiku Ruska musí Evropa i Česká republika považovat za hrozbu, shodli se účastníci konference. „NATO a Rusko potřebují spolupracovat, aby společně ochránili evropský prostor. Ale v této fázi ČR ani Aliance nejsou tím, kdo by měl být viněn ze současné disharmonizace vzájemných vztahů,“ konstatoval Hamáček s odkazem na ruskou anexi Krymu a situaci na Ukrajině.
Podle nastupujícího předsedy Vojenského výboru NATO Petr Pavla byl Západ včetně Česka v otázce Ruska dost dlouhou dobu jen „obětí našich přání a očekávání, aniž byl schopen vidět skutečnou realitu“
Na straně Ruska jsou podle něj vojenské schopnosti nepopiratelné a vůle je použít zvlášť po obsazení Krymu také. „Všechna vojenská cvičení ruských sil obsahují elementy zahájení konfliktu... Na druhou stranu bychom neměli mít tendenci stát se z holubiček najednou jestřáby,“ prohlásil Pavel.
Reakci musí zrychlit i politici
Pavel upozornil, že kromě ozbrojených sil musí zrychlit svou schopnost rychle reagovat i politici a ti, kteří rozhodují. Připomněl slova ruských představitelů o tom, že pokud Moskva bude chtít, bude v Kyjevě za dva dny.
„Stejná doba by Putinovi stačila k obsazení Pobaltí a my bychom neudělali nic, protože bychom nestihli reagovat,“ konstatoval Pavel. Jedna či dvě divize sil rychlé reakce podle něj ten pravý odstrašující vliv na Rusko mít nebudou. Kromě vojáků se musí zrychlit rozhodovací proces pro jejich nasazení.
„Vrhnout se do Pobaltí jako na Krym, takovou válku by Putin nikdy nemohl vyhrát a také ji nezačne,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Může se však podle jeho slov snažit o destabilizaci dalších zemí prostřednictvím takzvaného hybridního způsobu boje.
Hybridní válka není nová
Šedivý připomněl, že Rusko začalo způsob hybridní války používat už dávno před lety například v Moldavsku. „Stále o hybridní válce mluvíme, ale není to nic nového. Známe ji moc dobře i od nás, působením pátých kolon před druhou světovou válkou v našem pohraničí,“ konstatoval.
Jak dodal, nedávno Česko pocítilo způsoby hybridního válčení i ze strany Ruska, když se nejprve před lety podařilo Moskvě „drsnou propagandou“ zhatit záměry na umístění amerického radaru protiraketové obrany na českém území a pak docela nedávno při průjezdu amerického konvoje.
„Každý silný stát si dovede s takovým bojem poradit. Kdyby byla Ukrajina silná, dovedla by takové skupiny eliminovat,“ dodal generál Šedivý.
Fotografie    |
Na konferenci mezi řečníky vystoupili čeští velvyslanci v Rusku, Izraeli a v Sýrii, ale i předsedové parlamentních politických stran. Letošního ročníku se poprvé účastní i zástupci ministerstva vnitra a policejního prezidia.
„Proměňující se bezpečnostní prostředí totiž vytváří komplexní hrozby a rizika. Stále intenzivněji se prolíná vnitřní a vnější bezpečnost, nestačí tedy klasická politika a ozbrojené síly, ale řešení si žádá kooperaci více bezpečnostních složek,“ uvedl Zbyněk Pavlačík, předseda Jagello 2000, které akci pořádá.
Konference je podle jeho slov koncipována záměrně na národní úrovni, aby rozproudila diskuzi o českém přístupu k reflexi proměny bezpečnostního prostředí za poslední rok.
Akce navazuje na loňskou konferenci konanou na Pražském hradě při příležitosti 15. výročí vstupu ČR do NATO, na které zástupci všech parlamentních stran kromě komunistů podepsali poprvé v historii společnou deklaraci k zajištění obrany České republiky.
Armáda potřebuje stabilitu
Řečníci na konferenci zdůraznili nutnost zvyšování prostředků na obranu. Reálné možnosti našich ozbrojených sil totiž podle nich neodpovídají kvalitativně ani kvantitativně novým hrozbám. Bývalý ministr obrany a velvyslanec v Rusku Miroslav Kostelka soudí, že základem je stabilní rozpočet na obranu v řádu několika let.
Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého by se ministerstvo obrany mělo vrátit ke konceptu vševojskové armády a rozvíjet pozemní síly včetně úvahy o výstavbě další mechanizované brigády. „Války nevyhrávají polní nemocnice, speciální síly ani letectvo,“ prohlásil.
Ministr obrany Martin Stropnický zopakoval, že armádě v současnosti chybí přes 5 tisíc vojáků, ale co se týká investic do obrany nechce jeho resort postupovat stylem, že „15. ledna koupí celý vlak něčeho“.
„Navyšovat výdaje na obranu není samospasitelný krok. Armáda musí umět peníze navíc účelně využít,“ dodal šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
