Podle premiéra Andreje Babiše je Česká republika připravena s Poláky jednat o konkrétní formě pomoci. Jako nejpravděpodobnější vidí vyslání armádních ženistů. Využití armády by vyžadovalo souhlas Parlamentu.
„Začneme teď jednat o konkrétní pomoci a její podobě. S největší pravděpodobností se bude jednat o vyslání ženistů, tedy podobně jako v případě britských vojáků, kteří už v Polsku působí,“ potvrdil šéf české diplomacie Jakub Kulhánek.
Ten je podle svých slov rád, že polská strana zareagovala na nabídku pomoci pozitivně. Vyslání českých policistů a vojáků Varšavě nabídli před týdnem prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš.
„Důležité je zajistit bezpečnost polské a vlastně naší společné evropské hranice proti řízené nelegální migraci, kterou organizuje Lukašenkův režim,“ řekl Kulhánek.
Polsko dnes zareagovalo pozitivně na nabídku vlády pomoci na polsko-běloruské hranici. Důležité je zajistit bezpečnost polské a vlastně naší společné evropské hranice proti řízené nelegální migraci, kterou organizuje Lukašenkův režim. @NATO https://t.co/eOLTzKdO2w
Jak podotkl, už příští týden bude o situaci jednat v Budapešti na setkání ministrů zahraničí V4. „Určitě se budeme bavit o možnosti společné a konkrétní pomoci Polsku,“ dodal a zároveň kvitoval, že na vyslání českých vojáků do Polska panuje shoda mezi končící i nastupující vládou, což by mělo zaručit hladké projednání mandátu pro vyslání českých vojáků v Parlamentu.
Nabídněte Polsku naše vojáky, vyzvala vládu budoucí šéfka obrany Černochová |
„Nyní předpokládám, že vláda co nejrychleji předloží návrh na vyslání do Parlamentu ČR, který jej standardním způsobem projedná,” uvedla dosavadní šéfka sněmovního výboru pro obranu a budoucí ministryně obrany Jana Černochová.
Polskou odpověď vítá a považuje podle svých slov za samozřejmost, že by Česko mělo Polsku ve zvládání migrační krize na jeho hranicích pomoci. „Tato krize je vyvolána běloruským režimem a my se musíme postavit za našeho spojence a souseda. Je to nejenom naše povinnost, ale především správná věc,“ dodala.
Polská žádost přišla v pátek
„O konkrétní formě české pomoci a počtech vojáků budeme jednat. Polský dopis přišel dnes a žádný konkrétní požadavek na počet vojáků neobsahuje,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Spojenci posílají vojáky na polské hranice. Varšavě by mohli pomoci i Češi |
Ještě kolem 15:30 konkrétní žádost o pomoc Polsko nevyslovilo. „Stále platí nabídka pomoci Polsku, kterou jsme já, prezident a ministr zahraničí opakovaně tlumočili našim polským kolegům v posledních týdnech. Platí, že jsme připraveni vyslat policisty nebo případně i vojáky, pokud o to Polsko požádá,“ uvedl Babiš odpoledne. Později pak polskou žádost potvrdil.
Přijetí nabídky pomoci kvitoval i Hrad. „Pozitivní reakci polské strany vítáme. Prezidentovi Zemanovi na česko-polských vztazích vždy osobně velmi záleželo, a proto mi o jiné nabídku české vojenské pomoci zopakoval na nedávném jednání prezidentů V4,“ konstatoval ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.
Pododdziały wojsk inżynieryjnych z Estonii i Wielkiej Brytanii są już w Polsce. Przed nimi spotkanie koordynacyjne z dowódcami Wojska Polskiego, a następnie rozpoczną realizację zadań na granicy polsko-białoruskiej. Dziękujemy za wsparcie! https://t.co/ZLxDQMbx73
Polsko podle končícího předsedy vlády oceňuje diplomatickou podporu Česka při zavádění sankcí vůči Bělorusku a na pomoci Polsku panuje shoda mezi končícím kabinetem ANO a ČSSD a pětikoalicí ODS, lidovců, TOP 09 se STAN a Piráty.
Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak na páteční tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že maďarští a čeští vojáci by byli pravděpodobně využiti ke střežení a udržování hraničních bariér a přístupových cest.
Ministr rovněž připomněl, že pomáhat do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna podle něj mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
23. listopadu 2021 |
„Jsme vděčni za podporu, kterou nám poskytli naši spojenci. Hybridní útok na Polsko je zároveň útokem na Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Jsme vzájemně solidární,“ řekl polský ministr obrany.
Polská hraniční stráž evidovala jen během 2. prosince celkem 46 pokusů o nelegální překročení hranice z Běloruska. Devíti osobám úřady nařídily opustí polské území. K násilným pokusům o překročení hranice docházelo především na úsecích střežených stanovišť v Narewce a Czermechu.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku.
Z takimi sytuacjami polscy żołnierze i funkcjonariusze muszą mierzyć się niemal każdego dnia. Wczoraj nasze służby zostały po raz kolejny obrzucone kamieniami przez Białorusinów. Sytuacja miała miejsce w pobliżu miejscowości Tokary. https://t.co/YqtdduDMly
Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které Evropská unie na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Premiér Babiš 23. listopadu uvedl, že Polsku opakovaně nabídl vyslání českých policistů či vojáků, tehdy však neměl signály, že by Varšava nabídku pomoci chtěla přijmout. Týž den vyslání českých vojáků na hranice s Běloruskem Polsku nabídl i prezident Zeman.
