Poslanci odpoledne ve Sněmovně souhlasili s mandátem pro působení až 300 zdravotníků z členských států NATO a EU při zvládání koronavirové krize. Prvních 28 zahraničních zdravotníků by mělo přicestovat už koncem týdne. Půjde o příslušníky Národní gardy z Texasu a Nebrasky.
V Česku by zahraniční vojenští zdravotníci měli působit maximálně 90 dní. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zdůraznil, že budou poskytovat zdravotní péči pod dohledem českých zdravotníků a beze zbraně.
„Jde čistě o zdravotnickou pomoc našim lékařům a sestrám od našich spojenců a beru to jako veliké gesto a projev pomoci a solidarity,“ prohlásil.
Kromě vládních ANO a ČSSD pobyt podpořili i poslanci opoziční ODS, lidovců, TOP 09 a Starostů. „Máme za to, že je zapotřebí, aby pomáhal každý kdo má nějaké zdravotnické vzdělání,“ uvedla poslankyně ODS Jana Černochová.
Právě projednáváme mandát pro působení vojenských lékařů ze zemí NATO a EU v ČR v rámci řešení pandemie koronaviru. Věřím, že materiál projde i přes nesmyslný odpor pravicových i levicových extremistů z SPD a KSČM. https://t.co/zqqT61nxRJ
Podle šéfa zahraničního výboru Sněmovny Ondřeje Veselého (ČSSD) je podpora ze zahraničí nutná kvůli přetížení českých zdravotníků. Česká republika tak spojencům poslala žádost na vyslání až 250 lékařů a 500 sester. „Nebudou složit v běžných civilních nemocnicích, ale ve vojenských zařízeních,“ řekl Veselý.
Už před jednáním sněmovny se kriticky k pobytu stavěli komunističtí poslanci. Požadovali, aby na pomoc mohli přicestovat zdravotníci ze všech zemí OSN.
„Země jako Kuba mají velice dobré zkušenosti s plicními chorobami, patří mezi špičky v tomto oboru. Jsou zde ruští zdravotníci, kteří jsou také ochotni pomoci,“ navrhl na brífinku KSČM před jednáním člen sněmovního zdravotního výboru Daniel Pawlas.
Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa není jasné, proč vláda omezuje přijetí pomoci jen od těchto dvou organizací. „Myslím, že ten návrh je spíše populistický,“ uvedl s tím, že situaci s nedostatkem personálu v nemocnicích by mohlo pomoci řešit například uvolnění učitelů středních zdravotnických škol. „Pojďme požádat o pomoc celý svět,“ vyzval Pawlas.
Proti přijetí amerických gardistů je i SPD
Pomoc ve zvládání epidemie koronaviru nabídla před týdnem americká armáda. Úřady od té doby jednají o detailech příjezdu 28 vojenských lékařů a zdravotníků Národní gardy, kteří už mají zkušenosti s bojem proti covidu-19 z USA.
Návrh na přijetí až 300 zahraničních vojenských zdravotníků ze zemí NATO a EU kritizuje také SPD. Místopředseda hnutí Radim Fiala to přirovnal k vytvoření americké vojenské základny. „SPD odmítá přítomnost jakékoli cizí armády na území České republiky,“ prohlásil.
Rusko stáhlo z Itálie své armádní lékaře, podle tamních médií byli k ničemu |
Rusko vyslalo na jaře do Itálie stovku vojenských epidemiologů a virologů. Nasazení ale vyvolalo v samotné Itálii kontroverzi, protože mnozí považovali tento tah za pouhou propagandu.
Italská média opakovaně zpochybňovala praktické využití ruských zdravotníků. Ruští armádní zdravotníci pracovali především v polní nemocnici ve městě Bergamo, působili ale také ve městě Brescia a jeho okolí. Ruská armáda později uvedla, že do polní nemocnice přijala celkem 93 pacientů, z nichž se 62 uzdravilo a bylo propuštěno domů.
Kuba během první vlny pandemie covidu-19 vyslala své zdravotníky na Haiti, do Nikaraguy, Jihoafrické republiky, Itálie a dalších deseti zemí světa. Právě v Itálii, která byla na jaře jednou z nejhůře postižených zemí, sehráli klíčovou úlohu a v době, kdy už byli místní zdravotníci vyčerpaní, je dokázali zastoupit.
Neziskové organizace ale žádaly vlády zemí, které lékařskou pomoc z Kuby přijaly, aby apelovaly na režim, který své lékaře podle některých pronajímá jako otroky. Za jejich vyslání si totiž Havana nechávala platit. Lékaři museli odevzdávat většinu svého platu kubánské vládě, účast v misi takřka nelze odmítnout a režim je za hranicemi tvrdě hlídal.
