Stažení aliančních vojsk z Afghánistánu neznamená, že Severoatlantická aliance přestane zemi podporovat. Takový je závěr, který tento týden potvrdili lídři NATO na summitu v Bruselu.
„Máme velmi jasný pohled na výzvy a problémy, kterým v Afghánistánu čelíme. A vidíme také rizika, která s sebou nese rozhodnutí ukončit naši vojenskou misi,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Spojenci chtějí nadále poskytovat výcvik i finanční prostředky afghánským bezpečnostním silám. Jen stále zatím není jasné, jak a kde.
„Potvrzujeme náš závazek stát při Afghánistánu, jeho lidech a institucích a podporovat bezpečnost a těžce získané výdobytky z posledních dvaceti let,“ uvádí se v závěrečném komuniké z jednání.
Jisté je zatím jen to, že v Kábulu má nadále působit představitel západní aliance a NATO bude přechodně platit provoz klíčového mezinárodního letiště v afghánské metropoli.
#NATO Secretary General @jensstoltenberg at #NATOSummit: We are ending our military mission in Afghanistan, but we will continue to support the Afghans, and provide support to the Afghan security forces. https://t.co/e7qtjNUhR0
Na summitu se spojenci nicméně nedohodli, kdo bude letišti po stažení vojsk velet. Zájem už projevilo Turecko, které má s touto rolí pomyslného strážce brány do země mnohaleté zkušenosti.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je Turecko v tomto ohledu klíčovým spojencem. Probíhající jednání mají podle jeho slov ukázat možnosti, jak nadále poskytovat letišti podporu a zároveň zajistit, aby v budoucnu dál fungovalo podle mezinárodních standardů.
„Letiště a veškerá kritická infrastruktura okolo je důležitá pro celé mezinárodní společenství, pro diplomatickou přítomnost všech zemí a samozřejmě také pro rozvojovou pomoc a různé humanitární organizace,“ konstatoval.
Útočiště pro výcvik Afghánců i vedení Tálibánu
Nejasnosti zatím také panují ohledně výcviku afghánských bezpečnostních sil. Na ten se spojenci v posledních letech intenzivně soustředili, ale přímo v Afghánistánu to již prakticky nebude možné. Bezpečí výcvikových instruktorů a poradců pochopitelně zajišťovali vojáci.
„Hledáme možnosti, jak můžeme zajistit výcvik afghánských bezpečnostních sil mimo zemi, zejména jednotek pro speciální operace. Na tom nyní pracujeme,” potvrdil Stoltenberg a dodal, že výcvik mimo zemi bude financován spojenci.
Aliance podle několika zdrojů už oslovila například Katar, zda by výcvik Afghánců nemohl probíhat na některé tamější základně. Zájem cvičit Afghánce tam už projevilo několik zemí jako USA, Turecko nebo Británie.
Bohatý stát v Perském zálivu zatím nabídku veřejně nijak nekomentoval. V případě, že by na ní kývl, šlo by o zajímavou situaci. Od roku 2013 v Kataru totiž sídlí „umírněné“ politické křídlo islamistického hnutí Tálibán, které americká invaze v Afghánistánu před lety svrhla. A Katar je rovněž jediným známým místem, kde probíhají mírové rozhovory mezi vůdci Tálibánu a vyjednavači z USA, NATO a afghánskými představiteli.
Země by tak paradoxně hostila vůdce Tálibánu a zároveň poskytovala místo pro výcvik jednotek, které mají zabránit tomu, aby organizace silou znovu Afghánistánu uchvátila.
Aliance zatím možnost, že by Afghánce cvičila v Kataru, nijak oficiálně nekomentovala. To je ovšem obvyklý postup do chvíle, dokud nebude dohoda hotová.
Odchodem vojáků mise Západu neskončí
Obavy, že by Tálibán mohl po odchodu zahraničních jednotek zemi ovládnout, zesilují zprávy z posledních týdnů. Afghánské bezpečnostní síly spoléhající se dosud na podporu NATO v podobě zpravodajských informací, logistiky nebo letecké podpory čelily řadě velkých útoků radikálů a islamisté se také zmocnili několika základen. Odhaduje se, že do rukou Tálibánu se v poslední době nově dostalo nejméně 20 okresů a bezpečnostní situace se dále zhoršuje.
Rychlý odchod z Afghánistán na summitu NATO kritizoval český prezident Miloš Zeman a za nešťastné označil načasování stažení aliančních vojsk ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Připustil ale, že vojenská přítomnost v zemi byla dlouhodobě neudržitelná a jde o kolektivní alianční rozhodnutí.
Very pleased to talk to FM I.E.Søreide @NorwayMFA.
We discussed #NATOSummit, continued support of NATO & Norway for AFG in the new phase of our INTL partnership, renewal of Afg-Norway SPA, peace process, role of the UN, & upcoming UNSC meeting on Afghanistan https://t.co/Sxi0VeYHf7
„Chceme zajistit pokračování politické i praktické pomoci, aby byla afghánská vláda schopna udržet stabilitu, bezpečnost a pokrok posledních 20 let,“ uvedl český ministr obrany.
K úplnému stažení amerických vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.
Definitivní konec americké mise v Afghánistánu oznámil nynější šéf Bílého domu Joe Biden s tím, že poslední vojáci odejdou do 11. září. Tedy symbolicky k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, které k americké invazi do Afghánistánu bezprostředně vedly.
A odejít má do stejného data také několik tisíc vojáků z ostatních členských zemí NATO včetně Česka. Aliance se nicméně opakovaně zavázala financovat afghánskou armádu a policii až do roku 2024.
Zhruba 350 tisíc místních vojáků a policistů zodpovídá za bezpečnost země od roku 2014. Sami plánují a vedou operace proti militantům, mají prokazatelné bitevní a strategické úspěchy.
Jenže všem, včetně afghánského prezidenta Ašrafa Gháního, je jasné, že bez pokračující hlavně finanční pomoci Západu a „důsledné kontroly takových investic“ nebude v nejbližších letech reálné tak početné síly udržet na bojeschopné úrovni a loajální.
Roční afghánský rozpočet na obranu je zhruba 200 milionů dolarů, tedy necelé procento HDP. Chudá země je z velké části i tak odkázána na mezinárodní finanční pomoc.
Letiště v Kábulu budou řídit Turci. Afghánci to totiž sami nezvládnou |
Spojené státy jako nejvýznamnější „investor“ do afghánské bezpečnosti podle Pentagonu od roku 2005 vynaložily jen na znovuvybudování, vybavení, výcvik a udržování afghánských bezpečnostních přes 78 miliard dolarů.
A další miliardy dolarů poskytují spojenci a partneři NATO v rámci speciálního svěřeneckého fondu, včetně Česka. Od roku roku 2007 to je už 3,2 miliardy dolarů a mezi nejvýznamnější dárce patří například Německo.
To si stejně jako další spojenci uvědomuje, že bez silné afghánské armády a policie může země znovu lehce sklouznout do spirály nestability a násilí, které kromě nebezpečí teroristických útoků povede k dalším masivním migračním vlnám do Evropy.
A taková alternativa by byla v důsledku podstatně dražší, protože by se mezinárodní koalice musela dříve nebo později do Afghánistánu vrátit a to patrně do daleko riskantnější situace a vyššími ztrátami na životech.
18. února 2021 |
