Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Stahování z Afghánistánu pokračuje. NATO chce vojáky dál cvičit v Kataru

  10:19
Stahování mezinárodních jednotek z Afghánistánu pokračuje. V zemi zůstává asi 7 tisíc zahraničních vojáků. Poslední z nich odejdou v polovině září. NATO však dál počítá s podporou Kábulu – finanční, výcvikovou i rozvojovou pomocí.

Čeští vojáci na patrole v okolí základny Bagrám | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Stažení aliančních vojsk z Afghánistánu neznamená, že Severoatlantická aliance přestane zemi podporovat. Takový je závěr, který tento týden potvrdili lídři NATO na summitu v Bruselu.

„Máme velmi jasný pohled na výzvy a problémy, kterým v Afghánistánu čelíme. A vidíme také rizika, která s sebou nese rozhodnutí ukončit naši vojenskou misi,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Spojenci chtějí nadále poskytovat výcvik i finanční prostředky afghánským bezpečnostním silám. Jen stále zatím není jasné, jak a kde.

„Potvrzujeme náš závazek stát při Afghánistánu, jeho lidech a institucích a podporovat bezpečnost a těžce získané výdobytky z posledních dvaceti let,“ uvádí se v závěrečném komuniké z jednání.

Jisté je zatím jen to, že v Kábulu má nadále působit představitel západní aliance a NATO bude přechodně platit provoz klíčového mezinárodního letiště v afghánské metropoli.

Na summitu se spojenci nicméně nedohodli, kdo bude letišti po stažení vojsk velet. Zájem už projevilo Turecko, které má s touto rolí pomyslného strážce brány do země mnohaleté zkušenosti.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je Turecko v tomto ohledu klíčovým spojencem. Probíhající jednání mají podle jeho slov ukázat možnosti, jak nadále poskytovat letišti podporu a zároveň zajistit, aby v budoucnu dál fungovalo podle mezinárodních standardů. 

„Letiště a veškerá kritická infrastruktura okolo je důležitá pro celé mezinárodní společenství, pro diplomatickou přítomnost všech zemí a samozřejmě také pro rozvojovou pomoc a různé humanitární organizace,“ konstatoval.

Útočiště pro výcvik Afghánců i vedení Tálibánu

Nejasnosti zatím také panují ohledně výcviku afghánských bezpečnostních sil. Na ten se spojenci v posledních letech intenzivně soustředili, ale přímo v Afghánistánu to již prakticky nebude možné. Bezpečí výcvikových instruktorů a poradců pochopitelně zajišťovali vojáci.

„Hledáme možnosti, jak můžeme zajistit výcvik afghánských bezpečnostních sil mimo zemi, zejména jednotek pro speciální operace. Na tom nyní pracujeme,” potvrdil Stoltenberg a dodal, že výcvik mimo zemi bude financován spojenci.

Aliance podle několika zdrojů už oslovila například Katar, zda by výcvik Afghánců nemohl probíhat na některé tamější základně. Zájem cvičit Afghánce tam už projevilo několik zemí jako USA, Turecko nebo Británie.

Bohatý stát v Perském zálivu zatím nabídku veřejně nijak nekomentoval. V případě, že by na ní kývl, šlo by o zajímavou situaci. Od roku 2013 v Kataru totiž sídlí „umírněné“ politické křídlo islamistického hnutí Tálibán, které americká invaze v Afghánistánu před lety svrhla. A Katar je rovněž jediným známým místem, kde probíhají mírové rozhovory mezi vůdci Tálibánu a vyjednavači z USA, NATO a afghánskými představiteli.

Země by tak paradoxně hostila vůdce Tálibánu a zároveň poskytovala místo pro výcvik jednotek, které mají zabránit tomu, aby organizace silou znovu Afghánistánu uchvátila.

Aliance zatím možnost, že by Afghánce cvičila v Kataru, nijak oficiálně nekomentovala. To je ovšem obvyklý postup do chvíle, dokud nebude dohoda hotová.

Odchodem vojáků mise Západu neskončí

Obavy, že by Tálibán mohl po odchodu zahraničních jednotek zemi ovládnout, zesilují zprávy z posledních týdnů. Afghánské bezpečnostní síly spoléhající se dosud na podporu NATO v podobě zpravodajských informací, logistiky nebo letecké podpory čelily řadě velkých útoků radikálů a islamisté se také zmocnili několika základen. Odhaduje se, že do rukou Tálibánu se v poslední době nově dostalo nejméně 20 okresů a bezpečnostní situace se dále zhoršuje.

Rychlý odchod z Afghánistán na summitu NATO kritizoval český prezident Miloš Zeman a za nešťastné označil načasování stažení aliančních vojsk ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Připustil ale, že vojenská přítomnost v zemi byla dlouhodobě neudržitelná a jde o kolektivní alianční rozhodnutí.

„Chceme zajistit pokračování politické i praktické pomoci, aby byla afghánská vláda schopna udržet stabilitu, bezpečnost a pokrok posledních 20 let,“ uvedl český ministr obrany.

K úplnému stažení amerických vojsk se zavázala vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence.

Definitivní konec americké mise v Afghánistánu oznámil nynější šéf Bílého domu Joe Biden s tím, že poslední vojáci odejdou do 11. září. Tedy symbolicky k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, které k americké invazi do Afghánistánu bezprostředně vedly.

A odejít má do stejného data také několik tisíc vojáků z ostatních členských zemí NATO včetně Česka. Aliance se nicméně opakovaně zavázala financovat afghánskou armádu a policii až do roku 2024. 

Zhruba 350 tisíc místních vojáků a policistů zodpovídá za bezpečnost země od roku 2014. Sami plánují a vedou operace proti militantům, mají prokazatelné bitevní a strategické úspěchy.

Jenže všem, včetně afghánského prezidenta Ašrafa Gháního, je jasné, že bez pokračující hlavně finanční pomoci Západu a „důsledné kontroly takových investic“ nebude v nejbližších letech reálné tak početné síly udržet na bojeschopné úrovni a loajální.

Roční afghánský rozpočet na obranu je zhruba 200 milionů dolarů, tedy necelé procento HDP. Chudá země je z velké části i tak odkázána na mezinárodní finanční pomoc.

Letiště v Kábulu budou řídit Turci. Afghánci to totiž sami nezvládnou

Spojené státy jako nejvýznamnější „investor“ do afghánské bezpečnosti podle Pentagonu od roku 2005 vynaložily jen na znovuvybudování, vybavení, výcvik a udržování afghánských bezpečnostních přes 78 miliard dolarů.

A další miliardy dolarů poskytují spojenci a partneři NATO v rámci speciálního svěřeneckého fondu, včetně Česka. Od roku roku 2007 to je už 3,2 miliardy dolarů a mezi nejvýznamnější dárce patří například Německo.

To si stejně jako další spojenci uvědomuje, že bez silné afghánské armády a policie může země znovu lehce sklouznout do spirály nestability a násilí, které kromě nebezpečí teroristických útoků povede k dalším masivním migračním vlnám do Evropy.

A taková alternativa by byla v důsledku podstatně dražší, protože by se mezinárodní koalice musela dříve nebo později do Afghánistánu vrátit a to patrně do daleko riskantnější situace a vyššími ztrátami na životech.

18. února 2021

Autor: , natoaktual.cz
  • Nejčtenější

Írán zaútočil na Izrael. Armáda zachytila většinu střel, pomohli spojenci

13. dubna 2024  20:38,  aktualizováno  14.4 8:54

Sledujeme online Írán vyslal na Izrael desítky bezpilotních letounů a také rakety. Je to odveta za útok na íránský...

Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný

18. dubna 2024

Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ženu soudí za sex se psem i zneužívání syna a vnuka. Byla to terapie, hájí se

15. dubna 2024  12:28,  aktualizováno  13:33

U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo projednávání případu dlouhodobého sexuálního zneužívání,...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na začátku byl tajný projekt. Jak vypadá stanice metra, kterou nikdy nejel vlak

14. dubna 2024

Premium Nenápadná plechová vrata naproti Úřadu vlády na pražském Klárově skrývají velké tajemství. Praha se...

Tak dlouhá Čára nebude. Saúdové kvůli penězům krotí megaměsto budoucnosti

21. dubna 2024  13:30

Vize futuristické megalopole v poušti se dále rozplývá. Projekt korunního prince Saúdské Arábie...

Muž spadl na hlavním nádraží ze zdi a vážně se zranil. Omezil provoz vlaků

21. dubna 2024  11:53,  aktualizováno  13:06

Na pražském hlavním nádraží spadl dnes dopoledne muž z vysoké opěrné zdi. V důsledku pádu utrpěl...

Malostranský zápisník: Všechny světské radosti pana ministra školství

21. dubna 2024

Premium Kolika učitelům by zajistilo bydlení erární nájemné ministra Beka? ODS na (pozvolné) cestě od...

Vazalská cesta, míní Okamura. Důkaz důvěry, oponoval Benda k Fialovi v USA

21. dubna 2024  12:49

Premiér Petr Fiala navštívil v uplynulých dnech Bílý dům a Pentagon. S sebou do Spojených států...

Manželé Babišovi se rozcházejí, přejí si zachovat rodinnou harmonii

Podnikatel, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (69) s manželkou Monikou (49) v pátek oznámili, že se...

Sexy Sandra Nováková pózovala pro Playboy. Focení schválil manžel

Herečka Sandra Nováková už několikrát při natáčení dokázala, že s odhalováním nemá problém. V minulosti přitom tvrdila,...

Charlotte spí na Hlaváku mezi feťáky, dluží spoustě lidí, říká matka Štikové

Charlotte Štiková (27) před rokem oznámila, že zhubla šedesát kilo. Na aktuálních fotkách, které sdílela na Instagramu...

Vykrojené trikoty budí emoce. Olympijská kolekce Nike je prý sexistická

Velkou kritiku vyvolala kolekce, kterou pro olympijský tým amerických atletek navrhla značka Nike. Pozornost vzbudily...

Největší mýty o zubní hygieně, kvůli kterým si můžete zničit chrup

Možná si myslíte, že se v péči o zuby orientujete dost dobře, přesto v této oblasti stále ještě existuje spousta...