Po svém nástupu na ministerstvo obrany Martin Stropnický jako jednu z prvních věcí udělal to, že zastavil právě proces rušení vojenského újezdu Brdy (podrobnosti čtěte zde). Odůvodnil to tím, že se s kontroverzním návrhem ještě potřebuje seznámit. Nyní oznámil, že zákon počítající se "zrušením Brd" skutečně předloží, a sice příští týden. Ještě v březnu se jím bude zabývat Sněmovna.
"Současné výcvikové prostory armády jsou silně naddimenzované, vycházejí z armády o počtu 115 tisíc vojáků," řekl Stropnický. Tedy zhruba pětkrát větší počet vojáků, než Česká republika nyní má. "Pokusím se ten zákon v prvním čtení obhájit v Poslanecké sněmovně. Pak může doznat určitých změn, ale nerad bych předjímal," nastínil Stropnický, že zrušení Brd ještě úplně definitivní věcí není.
Brdy z leteckého pohledu |
Pro zrušení brdského újezdu je i armáda. Náčelník generálního štábu Petr Pavel souhlasí s tím, že rozsah újezdů přesahuje potřeby vojska.
"Ty peníze potřebujeme jinde. Zachování Brd by pro nás znamenalo zvýšené náklady, s nimiž už nepočítáme. Škrtem na konci loňského roku přišel resort obrany o 730 milionů korun ročně. Provozování Brd ročně vyjde zhruba na 70 milionů korun, ty prostředky bychom museli najít jinde, omezili bychom připravenost armády k obraně země," uvedl generál.
Středočeské starosty, kteří na rozdíl od kolegů z Plzeňského kraje s rušením újezdu nesouhlasí, nicméně schůzka v Brdech nepřesvědčila. "Nemyslím si, že by to bylo nejlepší a optimální řešení. Brdy jsou mimo jiné zdroj kvalitní pitné vody," řekl na tiskové konferenci bývalý starosta Příbrami a nynější středočeský hejtman Josef Řihák, který starosty na tiskové konferenci zastupoval. Obce totiž mají obavu, že zpřístupnění újezdu může tyto zdroje ohrozit.
"A běžte se podívat do těch otevřených enkláv - lidé nejsou zvyklí z lesa odnést to, co do něj přinesou," zmínil Řihák nepořádnost některých návštěvníků okrajových území újezdů. Stát by podle něj dráž než zachování současného stavu vyšlo, kdyby z území udělal chráněnou krajinnou oblast a armádní dělostřelci museli jezdit cvičit například do Doupova.
Řihák také zmínil, že bude o tom, aby brdský újezd ze zákona vyňali, přesvědčovat ještě zákonodárce ze "své" ČSSD.
Pomohlo by nám to při povodních, říká Plzeňský kraj
Zájem na zrušení vojenského újezdu má Plzeňský kraj, jemuž by připadla zhruba třetina ze zrušeného újezdu. Kraj při povodních trápí rozlévající se Klabava, která teče z Brd. Možnost pracovat s jejím tokem by podle zástupců kraje pomohla následky povodní omezit.
Oba kraje by při rušení újezdu čekalo stanovení, kudy přesně povedou jejich hranice. Středočeský kraj se obává, že by se hranice stanovily, aniž by do toho mohl mluvit. Plzeňský kraj podporuje návrh ministerstev, tedy rozdělení katastrů mezi obce obou krajů a návrat k historickým hranicím krajů i obcí před vznikem vojenského prostoru.
Ministerstva obrany, vnitra a životního prostředí připravují rušení vojenského újezdu Brdy už dva a půl roku. I proto nyní Stropnický varoval před tím, co by podle něj bylo chybou - návratem k nekonečné široké diskuzi.
Podívejte se do vojenského újezdu v Brdech:
11. srpna 2011 |
