Vedle písemných testů jsou v přijímacím řízení i v současnosti stále využívány známky uchazečů na ZŠ. Podle společnosti Scio, která organizuje přijímací testy na střední školy, to však není objektivní kritérium.
"Přísnost známkování na ZŠ se velmi liší a ze známek nelze zjistit téměř nic o tom, jak dopadnou žáci v předmětovém testu. Zejména nelze z pouhých školních známek získat žádné srovnání s ostatními uchazeči," uvedl tiskový mluvčí společnosti Scio Bohumil Kartous.
Společnost srovnávala školy v českých krajích a mezi znalostmi žáků v jednotlivých školách zjistila velké rozdíly. Kvůli smluvnímu ujednání s kraji však není možné zveřejnit bližší podrobnosti o úspěšnosti jednotlivých škol.
Konkrétní základní škola, kterou žák navštěvuje, ovlivňuje významně především výsledky žáků v předmětových testech. Test obecných studijních předpokladů je objektivnější. "Lépe vypovídá o osobních schopnostech jednotlivců a kompenzuje vliv konkrétní školy," uvedl Kartous.
Tento test lze prý úspěšně řešit, aniž by jeho obsah byl ve škole probírán. Výsledky žáků v obecních studijních předpokladech jsou tedy na předchozí školní výuce méně závislé. Podle společnosti Scio jsou z hlediska rovnosti žáků vhodnější než předmětové testy.
Zatímco u českého jazyka a matematiky ovlivňují výsledek rozdíly mezi jednotlivými školami asi z dvanácti procent, u obecních studijních předpokladů pouze z osmi procent.
Některé obory se naplní snadno, jiné zejí prázdnotou
Statistiky také ukázaly, že některé typy středních škol jsou naplněny jen ze 30 procent a přijímají uchazeče s velmi malými studijními předpoklady.
Tradičně nejlepší uchazeči se hlásí na gymnázia, vysokou úspěšnost v testech měli také zájemci o studium informačních technologií a lyceí. Naopak žáci, kteří se hlásili na ekologii, textilní obory nebo obory související se zajištěním provozu například v nemocnicích nebo hotelech, měli v testech obecných studijních předpokladů průměrnou úspěšnost jen kolem 40 procent.
Ačkoliv tyto obory berou i výrazně horší uchazeče, patří i tak k nejméně naplněným. "Nenaplněnost dosahuje třeba 60 až 70 procent, což jsou zejména střední odborné vzdělávací obory typu stavebnictví, zemědělství, lesnictví, textilní průmysl a podobně. Máme stále ve vzdělávacím systému spoustu takových škol, které nabízejí studium, o které není zájem. Takže je otázka, co s tím, jestli by tyhle kapacity nešly využít nějakým jiným způsobem," uvedl Bohumil Kartous.
Střední školy spravují kraje. Ministerstvo školství už několik let upozorňuje, že provoz poloprázdných tříd je drahý. Kraje už řadu středních škol sloučily, některé i zrušily. Téměř vždy to ale provázely protesty žáků, rodičů a učitelů.
Mezi nejvíc naplněné školy patří lycea, střední veterinární školy a gymnázia. I zde jsou ale velké rozdíly. Zatímco osmiletá gymnázia se naplní vždy, některá čtyřletá zvláště v malých městech bojují o uchazeče.
Data vycházejí z výsledků jarních přijímacích testů téměř 37 tisíc žáků.
