"Povinné přijímací zkoušky jsou jedním ze záměrů Ústeckého kraje jako součást strategie zvyšování vzdělanosti. Proto se již letos spouští pilotní ročník, v rámci kterého projdou uchazeči o studium testováním," uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Školáci, kteří se hlásili na střední školy, které přijímačky nevyžadovaly, to považují za podraz.
"Od začátku školního roku mi na lyceu říkali, že můžu nastoupit bez přijímaček. Před třemi dny mi ale kamarádka říkala, že na přijímačky musí všichni. Bojím se, že to nezvládnu. Kdybych to věděla dřív, víc bych se připravovala," říká čtrnáctiletá Tereza Tejklová z Chlumce, která se hlásí na zdravotnické lyceum.
Z mnoha středních škol se také již ozývá, že je proto výsledky přijímacích zkoušek nebudou zajímat.
"To bychom ty děti podrazili. Od září jim říkáme, že žádné zkoušky nebudou. Naposledy v pondělí 21. ledna při Dni otevřených dveří, a hned druhý den přišel z krajského úřadu e-mail, že je všechno jinak," říká zástupkyně ředitelky ústecké zdravotnické školy Stanislava Bobková.
Kraj bude tolerovat, když se školy testy nebudou řídit
Například na Gymnáziu a Střední odborné škole dr. Václava Šmejkala v Ústí nad Labem bude muset jít k neplánovaným přijímačkám zhruba 300 žáků. Na sekretariát školy už podle ředitele Michala Šidáka volají zmatení rodiče žáků, jimž učitelé slibovali přijetí bez zkoušek. Ani tady výsledky testů nebudou řešit.
Ústecký kraj říká, že takovou benevolenci školám dovolí.
"Jedná se o pilotní projekt a ředitelé mohou sami rozhodnout, zda výsledky testů zohlední. Jde nám o to, aby se celý proces odzkoušel, včetně náročnosti, administrativní a organizační zátěže a připravenosti škol a uchazečů. Od dalšího školního roku by se mělo jednat o standardní povinné přijímací zkoušky," říká Hanáčková.
Žákům, rodičům a učitelům nejvíc vadí, že se o přijímačkách dozvěděli pozdě.
"Přístup kraje mě velmi zarazil. Souhlasím s tím, že by žáci měli projít testem či alespoň pohovorem, ale změnit pravidla hry v půli zápasu je naprosto zcestné. Je to nefér a navíc neefektivní. Deváťáci si zkusí testy, k jejichž výsledku nebudou ředitelé přihlížet, a žáci budou nabíraní stejně jen podle známek z 8. a 9. ročníku," říká výchovná poradkyně ZŠ Chlumec Anna Markalousová.
Podle mluvčí kraje Hanáčkové ale úřad nepochybil. "Ředitelé se informace dozvěděli včas, aby je mohli zohlednit v rámci zveřejnění požadovaných kritériích v zákonné lhůtě," uvedla.
Lhůta uplynula 31. ledna, kraj o přijímačkách rozhodl jen devět dní před tím, i když na to měl celé pololetí.
Chceme zlepšit maturitní výsledky, tvrdí kraj
Krajské nařízení má podle Hanáčkové motivovat základní školy a žáky k důkladnější přípravě ke studiu na střední škole. "A tím zlepšit studijní a následně maturitní výsledky. Je to jeden z nástrojů k zvýšení kvality vzdělávání a vzdělanosti v kraji," tlumočí Hanáčková názor politiků.
Ani s tím ale někteří kantoři nesouhlasí. "Podle jedné zkoušky nemůžu říct, jestli je žák dobrý, nebo špatný," namítá ředitel ústeckého gymnázia Šidák.
Za testy zaplatí Ústecký kraj bezmála 400 tisíc korun. Oslovení učitelé anonymně namítají, že by ve svých školách našli lepší využití takové částky.
Dodavatel testů, společnost Scio, byl navíc vybrán bez soutěže.
"Společnost Scio byla oslovena jako asi nejlepší dodavatel těchto testů na českém trhu. Pokud se pilotní ročník vydaří a přistoupí se k pravidelnému testování, bude se dodavatel testů standardně soutěžit na víceletá období," uvedla k tomu Hanáčková.
