Letos připadá změna času ze zimního na letní na neděli 27. března. Každý rok se čas posouvá v poslední březnový víkend. Ve dvě hodiny ráno středoevropského času se hodiny posunou na třetí hodinu ranní. Změna z letního času na klasický středoevropský čas, takzvaný zimní, přijde o půl roku později v poslední říjnový víkend.
Při letním čase se nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je obvykle o jednu hodinu posunut dopředu. Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie.
Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou v současnosti minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch.
Evropská komise v roce 2018 kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Po zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů.
Střídání času mělo původně skončit už v roce 2019, členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Ani Česko ještě neřeklo, jaký čas bude vlastně v zemi platit – letní prodlužuje lidem večery a zimní jim zase bere světlo při vstávání. Následující termín zrušení časového střídání byl loni na podzim. Možný konec letního a zimního času se ale posunul až na rok 2025.
Letní čas v příštích letech
|
Někteří experti poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s „chybějící hodinou“ způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností.
Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim pak nějakou dobu trvá.
Letní a zimní čas bude platit i příštích pět let. Unie o slibované změně nejedná |
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času souhlasilo 70 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí uvedly, že jim posuny času nevyhovují. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, důvodem byla tuhá zima a ropná krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se ČR připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.
