Tehdy devítiletý Josef Řepík přišel v plamenech o matku a sestru. "Otec našel při úklidu kusy matčiných šatů a sestřinu upálenou nohu, ze které zbylo jen chodidlo v botě," vzpomínal v rámci projektu Paměť národa.
V kuchyni našli otec se synem zabitou babičku. "Bylo jí už 78 let a nemohla se pohybovat, tak ji propíchli bodákem. Pod hlavu jí ještě dali zastřelenou kačenu. Takhle ti dacani zesměšňovali smrt starých lidí."
Lidé odváželi ostatky svých příbuzných a sousedů do společného hrobu. "To nebyly ani normální mrtvoly, to byly kusy spáleného masa," vybavoval si Řepík.
Němci obklíčili vesnici brzy ráno. Obyvatele nahnali do domů, které polili benzinem a zapálili. Kdo se pokusil uniknout, toho nacisté zastřelili. Celkem zemřelo 374 Čechů (z toho 105 dětí) a 26 Poláků. V obci shořely zhruba dvě třetiny domů. V sousedním Ukrajinském Malíně Němci téhož dne pobili 132 Ukrajinců.
Pana Řepíka a jeho otce zachránilo, že ještě za tmy vyrazili na pole nasekat krmení a pást krávy. Při zpáteční cestě je pak jedna Polka varovala, aby do vesnice nejezdili, protože "je tam zle". Na tři dny se proto schovali v lese.
Památník obětem z Českého Malína, který se nachází v Novém Malíně na Šumpersku
Bryčkou na svatbu na Volyni
Kromě nich masakr přežilo jen několik desítek lidí. Byli to především mladí muži, kteří na rozkaz Němců odváželi nakradený majetek a dobytek. "Dalších pár lidí nebylo ráno doma, několika se podařilo z hořících domů uniknout," dodává historik Jaroslav Vaculík z Masarykovy univerzity v Brně, který se tématem volyňských Čechů zabývá.
Všichni se po válce spolu s dalšími 10 tisíci rodinami volyňských Čechů vrátili do původní vlasti. Většina přeživších z Českého Malína se usadila ve Frankštátu na Šumpersku. Na počest obětí byla obec v roce 1947 přejmenována na Nový Malín. "Dnes ještě žije sedm lidí, kteří tehdy přežili. Z toho tři bydlí u nás," uvádí právní zástupce Nového Malína Marek Štencl.
Český Malín založili v roce 1871 v carském Rusku čeští přistěhovalci především z Žatecka, Lounska a Rakovnicka. V současnosti vesnici obývají jen Ukrajinci. "Uvažuje se, že se ostatky obětí převezou zpět do České republiky," říká Štencl.
Důvod vyvraždění se asi nikdy neobjasní, míní historik
Dodnes se však nepodařilo zodpovědět klíčovou otázku, proč Němci českou vesnici vyvraždili. "Žádný konkrétní důvod tam podle mě nebyl. Češi plnili dodávky a žádné problémy německé okupační správě nedělali," tvrdí Vaculík.
V oblasti byla tehdy nepřehledná situace. Kromě německých okupantů se tam pohybovali partyzáni ze SSSR, polští odbojáři a také ukrajinští nacionalisté Banderovci. Odborníci spekulují, že Němci chtěli Čechy zapojit do národnostních sporů, případně je zastrašit nebo se jim pomstít za údajnou pomoc sovětským partyzánům. Nelze ani vyloučit, že nacisté hodlali brutálně zakročit v jiné obci a Český Malín vyvraždili omylem.
Další vyvražděné obceKromě známých případů Lidic a Ležáků nacisté vyvraždili a srovnali se zemí i další české obce a osady. K několika případům došlo na jaře 1945 na samém sklonku války. Záminkou k masakrům většinou byla podpora partyzánů. V Ploštině na Valašsku Němci 19. dubna postříleli a zaživa upálili 24 obyvatel. O čtyři dny později v nedalekém Prlově upálili 16 lidí, 3 pověsili a 2 zastřelili. Zavražděni byli ti, kdo pomohli zběhům-provokatérům. V Zákřově na Olomoucku Němci 20. dubna zavraždili 19 mužů. V Javoříčku na Litovelsku 5. května komando SS zabilo 38 lidí. |
Vaculík se kvůli tomu před časem obrátil na kolegy v Kyjevě, zda nemají materiály německé vojenské správy. Odpovědi se však nedočkal.
"Pravděpodobnost, že se událost podaří objasnit, je velmi malá. Musely by se objevit archivní materiály. Nikdo ale neví, jestli se nějaké dochovaly a pokud ano, tak kde," říká historik. Podle něj také nikdy neproběhlo vyšetřování tohoto masakru.
Tragédii připomene výstava v Lidicích
Narozdíl od Lidic je osud obyvatel Českého Malína málo známý. "I proto jsme jednali s Památníkem Lidice, aby se povědomí o tragédii dostalo více na veřejnost. Loni se nám podařilo uzavřít smlouvu o spolupráci," říká Oldřich Rejchrt, autor památníku umístěném v Českém Malíně a do letošního dubna předseda Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel.
V pondělí byla o události v prostorách památníku zahájena výstava. Zvýšit informovanost o podobných nepříliš známých nacistických zvěrstvech se snaží také Iniciativa pro podporu vypálených obcích. Jejich tragické příběhy přibližuje i letos vydaná kniha Hlasy z hořících domů.
Stejně jako každý rok se ke smutnému výročí uskutečnila v Novém Malíně vzpomínková akce. Další proběhne v sobotu v Žatci, v jehož okolí také žije velký počet Čechů z Volyně.
