Série suchých let v Česku pokračuje a jen tak neskončí. Příliš bohatá na srážky není ani letošní zima a nebezpečí, že bude voda chybět i v roce 2020, tak roste.
Především z podzemních vod se proto stává stále cennější přírodní zdroj. O to závažnější je, když podzemní vodu lidé čerpají nezákonně, jako se to loni stalo v desítkách případů.
„V roce 2019 bylo za nedovolené nakládání s podzemními vodami vydáno 72 pravomocných rozhodnutí v celkové výši přes 4,1 milionu korun,“ říká Alžběta Šírková z tiskového oddělení České inspekce životního prostředí.
Oproti roku 2018 je to nárůst téměř o polovinu. Inspektoři tehdy rozdali pokuty ve 49 případech. Provinilci zaplatili zhruba 3,2 milionu korun. Lidé protizákonně odebírají i vodu povrchovou. Podzemní voda je ale čistší a kvalitnější. Ze všech loňských 110 případů, kdy lidé nelegálně odebírali vodu, jich na podzemní zdroje připadaly dvě třetiny. „U podzemních vod je typově nejhorším přestupkem takový odběr, po kterém se sníží dostupnost vody ve zdroji nebo se voda úplně vytratí,“ vysvětluje Šírková.
Jeden nezodpovědný odběratel, hotel nebo třeba továrna tak mohou přispět k vyschnutí studen v celé vesnici. Jsou to také případy, které inspektoři pokutují nejpřísněji. Tisíc litrů odebraných načerno může vyjít při nejvyšší sazbě pokuty na 70 korun. Pokuty však mají svůj strop. Soukromá osoba může dostat sankci maximálně půl milionu, firma až deset milionů korun.
Černá studna
Ještě horší než černé odběry bývají černé vrty. Na většinu se pravděpodobně nikdy nepřijde, jiné se podaří odhalit, až když je pozdě.
Své o tom vědí třeba obyvatelé obce Jedousy na Pardubicku. Kvůli nelegálnímu vrtu tam přišli o vodu jen několik dní před Vánocemi. V současnosti jsou místní stále závislí na cisterně Správy státních hmotných rezerv.
Zažili jsme nejteplejší a nejsušší měsíc dějin. Zlepšení je v nedohlednu |
„Boj o vodu je čím dál větší a kdekdo se snaží pravidla obejít,“ krčí rameny jedoušský starosta Jiří Kožený. Jeden ze sousedů si objednal firmu na vyhloubení vrtu. Všichni zúčastnění se tvářili, že nejde o nový zdroj vody, ale jen čištění studny, která na místě historicky byla. Tím obešli proces schvalování.
A výsledek? Na místě kde jsou povolovány vrty maximálně do hloubky 29 metrů, vznikl 12. prosince vrt téměř šedesátimetrový. Zafungovala základní fyzika a o tři dny později nešťastní sousedé už jen zjistili, že jejich voda je pryč. „Postihlo to deset domů, škody jsou v řádech statisíců, některé domy stojí od problémové studny i 150 metrů daleko,“ uzavírá starosta Kožený.
Zásoby podzemní vody se tenčí
Kdo všechno může být poklesem podzemní vody ohrožen, je přitom podle odborníků velmi složité určit. Vše totiž závisí na druhu horniny.
„Vždycky záleží na geologickém prostředí, kolik je na místě podzemní vody a jakým způsobem je uložená. Může se třeba stát, že vykopete díru, na vodu narazíte v pěti metrech a soused si deset metrů vedle vás udělá vrt a na vodu nenarazí. Pak jsou ale místa, kde může být efekt citelný až do značné vzdálenosti. Například v Severočeské křídě je zásobárna vody tak rozlehlá, že změny mohou být znát opravdu až v řádech kilometrů,“ vysvětluje Martin Zrzavecký, vedoucí oddělení podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu.
Zásoby vody jsou za dvacet let poloviční
Na druhou stranu, ne vždycky za nezákonné odebírání vody může špatný úmysl. K pokutám vede často také neinformovanost. „Pokud se zjistí přestupek v oblasti odběrů podzemních vod, jedná se většinou o prošlou lhůtu platnosti dříve vydaného povolení k odběru, nebo o to, že dotyčný odebírá více, než má povoleno,“ doplňuje Šírková. K nejvyšším sazbám pokut se proto přistupuje jen ve výjimečných případech. Inspektoři se také často setkávají s tím, že lidé jsou málo informovaní a své povinnosti často neznají.
Vody meziročně ubývá. Poslední dostupná ročenka životního prostředí za rok 2018 uvádí, že zatímco na přelomu milénia, v roce 2001, byly zásoby využitelné podzemní vody 1 440 milionů metrů krychlových vody, v roce 2018 to byla pouhá polovina, tedy 765 milionů kubických metrů. Podobně tragicky jsou na tom i vody povrchové. Ve stejném období se jejich množství snížilo ze 6 600 na 3 300 milionů metrů krychlových.
