Počet nahlášených erozních událostí meziročně strmě roste. Zatímco v roce 2017 nahlásili lidé celkem 169 případů a v loňském roce 276 případů, letos už je to víc než čtyři sta. Jsou to situace, kdy voda, ale i vítr odnesou významné množství ornice z okolních polí. Půda pak končí třeba v potocích, ale také v domech lidí v okolí.
„V letošním roce je nárůst nahlášených erozních událostí opravdu skokový, oproti roku 2018 je téměř dvojnásobný. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu není a obce se chytají čehokoliv, v čem vidí nějakou naději na pomoc,“ vysvětluje Jiří Kapička z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Doplňuje, že za vyšším počtem nahlášených případů může být jednak to, že se lidé o problém více zajímají, ale také složitá situace obcí, které si už nevědí rady.
Právě obce se stávají nejviditelnější obětí. Bahno z polí pravidelně vyhlížejí třeba v Březině na Blanensku. „Není to drama, ale samozřejmě pokud slyšíme předpověď na přívalové deště, tak se musíme začít připravovat,“ říká starosta Březiny Martin Habáň.
Zemědělská půda není v dobrém stavu a eroze je jedním z hlavních problémů, se kterými se naše krajina potýká. Při erozi totiž pole přicházejí o nejúrodnější vrstvu orné půdy, která se jen tak neobnoví. Centimetr ornice se v našich podmínkách tvoří zhruba sto let. Problémy má přitom většina zemědělských pozemků.
Kde voda nejvíce splachuje půdu
„Na území Česka je potenciálně ohroženo 56,7 procenta zemědělské půdy vodní erozí, z toho 17,8 procenta erozí extrémní,“ upozorňuje ministerstvo životního prostředí ve své souhrnné zprávě za rok 2018. Jen na zaznamenaných erozních událostech v loňském roce přišlo Česko na sesuvech o téměř 4 200 hektarů půdy. To je rozloha, na kterou by se pohodlně vešlo Kladno.
„Erozních událostí bude ve skutečnosti daleko více, v rámci výzkumu se snažíme hledat cesty, jak se přiblížit jejich skutečnému počtu. Reálně je ale nikdy nezjistíme všechny,“ podotýká Kapička.
Situace nicméně není bezvýchodná. Agronomové dnes mají k dispozici sérii opatření, kterými mohou erozi předcházet. To se ale v praxi příliš neděje. „Téměř v 76 procentech případů došlo k erozní události na půdách bez aplikovaných půdoochranných technologií,“ uvádí zpráva. Silná eroze přitom v dlouhodobém horizontu může významně snižovat úrodnost polí. V tom krátkodobém komplikuje životy lidí na okrajích měst a ve vesnicích.
Počet erozních událostí v jednotlivých letech
K sesuvům dochází podle statistik nejčastěji v letních měsících. Například 20. června natekly z okolních polí tuny bahna do areálu nemocnice v Novém Městě na Moravě a na několik hodin kvůli tomu zůstaly uzavřené dvě ambulance. S úklidem pomohli i zemědělci, kterým patřila okolní pole. Voda a bahno zaplavily i nedalekou obec Křoví.
V červnu se navalilo bahno i do Březiny na Blanensku. Voda s bahnem z okolních polí vyplavila několik desítek domů a sklepů. Na vině jsou podle místních lidí zemědělci, kteří svažité pole nad obcí oseli kukuřicí a bahnu tak nestálo nic v cestě. Problém je skutečně v tom, jak zemědělci dnes hospodaří, co a kde pěstují. „Stačí udělat chybu třeba u kukuřice, nedodržet postup a z polí se valí proudy bahna do obce,“ upozorňuje starosta Habáň. A po dešti je samozřejmě nutné hromady bahna odklidit. „Každý takový zásah znamená desetitisícové náklady pro obec, další desítky i stovky tisíc jsou pak škody na soukromém majetku,“ dodává.
Sesuvy a nestability na území ČR
Pro změnu na začátku srpna se prohnala bouřka vesnicemi na jižním Plzeňsku a obec Útušice zaplavily nánosy bahna valící se z okolních polí. „Zasahovalo zde několik jednotek dobrovolných hasičů i profesionálové. Čistit komunikaci a odklízet bahno pomáhalo i spoustu místních obyvatel,“ informoval tehdy mluvčí hasičů Petr Poncar.
Problém je kukuřice a řepka
Důvodů, proč česká pole takto trpí, je několik. Jedním jsou velké jednolité lány. Čím větší osevní plocha, tím silnější splach hrozí. Problémy způsobuje také výběr plodin. Suverénně nejvíce erozních událostí je spojeno s kukuřicí a s řepkou. Jen kukuřičná pole stála minulý rok podle dat VÚMOP za víc jak polovinou všech zaznamenaných erozních událostí. Řepková pole se na problému podílela čtrnácti procenty.
Situaci zhoršuje také stále hutnější zemědělská půda, která je udusanější důsledkem intenzivního hospodaření a využívání těžké techniky. Hlína se tím utužuje a vzniká tak jednolitá neprostupná hmota, do které se nedokáže vsáknout přebytečná voda. Při silnějším dešti po ní vláha společně se svrchní úrodnou zeminou sjede jako po klouzačce. Utužením je u nás podle ministerstva zemědělství extrémně ohroženo 16,2 procenta rozlohy zemědělské půdy.
Historické příklady závažných sesuvůTřebenice Sesuvy půdy mohou i zabíjet. Jeden takový případ se stal při povodních před šesti lety. V Třebenicích poblíž Slapské přehrady se v červnu 2013 sesula chata, kterou podemlel proud vody. Chata se podle informací hasičů sesunula po stráni asi o padesát metrů. Z trosek se nejprve podařilo vytáhnout tělo ženy. Teprve vpodvečer hasiči v sutinách našli také mrtvého muže. Maršov u Uh. Brodu Malá obec v minulosti trpěla nestálými hydrologickými poměry. Poprvé se země sesula v létě 1911 vlivem silných dešťů. V roce 1961 začaly další sesuvy, které se stupňovaly, roku 1967 byla nařízena urychlená demolice a vystěhování některých domů. Na jejich evakuaci byla nasazena i armáda. Většina se přestěhovala do Uh. Brodu do čtvrti, kterou místní nazývají „nový Maršov“. Dneboh u Mn. Hradiště Velký sesuv u obce Dneboh zničil osadu Kačina. V neděli 27. 6. 1926 se na ploše asi 14 ha dalo do pohybu okolo 3 milionů metrů krychlových zeminy. Neštěstí, při kterém byla zničena silnice a deset domů, dnes připomíná jen do skály vytesaný sklep a ohnuté stromy. Příčinou byly vydatné dlouhotrvající deště. Sesuvu je věnována část expozice v Muzeu města Mnichovo Hradiště. Klapý Častými sesuvy trpí obec Klapý, stojící na úpatí vrchu s hradem Hazmburk v Českém středohoří. Velké sesuvy jsou zde zaznamenány v letech 1882, 1898, 1900 nebo 1939. Například v roce 1900 po dešti zničila lavina hlíny a kamení čtvrtinu obce, asi padesát domů. Dodnes se země na úbočí Hazmburku hýbe a jeho svahy jsou řazeny do potenciálního sesuvného území. |
