„Zákon je třeba změnit kvůli nevyváženosti a neobjektivitě veřejnoprávní televize. To, s jakou lehkostí jsem si zajistil podpis dalších senátorů pod návrh, znamená, že s Českou televizí je hrubá nespokojenost,“ řekl iDNES.cz Veleba, který ČT dříve opakovaně kritizoval, například za to, jakým způsobem referuje o akcích pořádaných příznivci prezidenta.
Novelu inicioval po zkušenosti s pořadem Hydepark, kde byl v listopadu hostem a kde se podle vlastních slov „necítil moc dobře“. „Po tom pořadu jsem dostal čtyři stovky e-mailů nebo telefonátů od koncesionářů. Jsem přesvědčen, že problém České televize je opravdu hluboký a televize na něj nereaguje,“ dodal předseda Strany práv občanů (SPO).
iDNES.cz oslovil Český rozhlas (ČRo) i Českou televizi (ČT) s dotazy, co by pro ně novela mohla znamenat. ČT se k návrhu v této fázi nechtěla vyjadřovat. Totéž uvedl ČRo. „Pokud by senátní návrh vstoupil do legislativního procesu, předpokládáme, že se staneme účastníky odborné diskuse. V té chvíli bychom k uvedenému materiálu poskytli naše stanovisko i podrobný rozbor,“ uvedl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.
Za lhaní pět let bez poplatků, navrhuje novela
Návrh změny zákona je stručný, i s odůvodněním má šest stran. Na existenci dokumentu upozornil mimo jiné server ihned.cz.
V dokumentu, který je zveřejněn na webu Sněmovny, se píše, že pět let by nemuseli platit poplatky ČT a ČRo ti, kteří by měli v ruce rozhodnutí, že o nich tato média lhala. Rozhodnutí by muselo být od rad veřejnoprávních médií, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo soudu.
Návrh novelyPřečtěte si, co chtějí senátoři změnit |
Novela také říká, že poplatky by nemusel platit ten, který by částku obdobnou roční výši poplatků, konkrétně jejich 1,2násobku, poslal některé z příspěvkových organizací státní správy či samosprávy.
Poslední novinkou by bylo to, že by lidé mohli poplatky posílat konkrétnímu televiznímu či rozhlasovému studiu a peníze by smělo využít jen ono a nikdo jiný
„Televizní a rozhlasové poplatek je státem veřejná dávka (daň) ve prospěch privilegovaných osob - ČT a ČRo. Dokonce jsou nuceny tuto daň platit osoby, které ČT či ČRo poškodil svým vysíláním. Takový důsledek, kdy poškozený je nucen platit škodlivou činnost škůdce vůči sobě samému, je jednání nemajícím v právním řádu obdobu,“ píší senátoři v důvodové zprávě.
Poškozený nemá platit škůdci, tvrdí senátoři
Novela by podle jejich autorů měla začít platit od ledna příštího roku.
Pod návrhem je podepsáno 15 senátorů, většina z nich je z ČSSD, ale jsou mezi nimi i politici, kteří kandidovali za komunisty, ODS či SPO. Podle Veleby se k návrhu dodatečně přidali ještě další dva senátoři a včetně něj jej podporuje 18 představitelů horní komory parlamentu.
Podle odhadu Veleby má návrh šanci senátem projít. Jak iDNES.cz potvrdila mluvčí horní komory parlamentu Eva Davidová, senátoři o něm budou jednat na schůzi, která začne 18. března. Návrh buď pošlou k projednání do výborů, nebo jej nechají spadnout pod stůl. Aby prošel, kromě Senátu by musel získat většinu také ve Sněmovně.
Kritika Veleby z novely dělá bič na média
Návrh přichází v době, kdy SPO ústy Veleby opakovaně kritizovala práci ČT. Politik žádal premiéra Bohuslava Sobotku, aby „začal konat“, neboť televize „už dlouhé týdny útočí na prezidenta“ (více o Velebově stížnosti premiérovi čtěte zde).
Loni v listopadu nebyl politik a bývalý šéf agrární komory spokojený, jakým způsobem ČT referovala o demonstraci na podporu prezidenta. ČT se ale proti jeho kritice ohradila (více čtěte zde).
Veleba iDNES.cz řekl, že novela souvisí s jeho stížnostmi, odmítl ale, že by jí chtěl vytvářet politický tlak na média, jak mají referovat o straně, kterou vede či o prezidentovi.
„Nechci vůbec nic ovlivňovat. Návrh zákona nepodává Strana práv občanů, ale já jako senátor a takto to budu i obhajovat. SPO není tak významná, aby se to mohlo brát, že podmínky vysílání ovlivňuje. Dělám to jako senátor a dělám to proto, že tu možnost mám,“ uvedl senátor.
Novela by přitom mohla posílit postavení politiků vůči veřejnoprávním médiím, protože dává mediálním radám moc určit, kdo bude osvobozen od placení koncesionářského poplatku. Volba členů mediálních rad je přitom politické rozhodnutí, protože členy volí Poslanecká sněmovna.
„Současné vedení televize je velmi pod vlivem některých politiků či politických stran. Ale já si nemyslím to, co říkáte. Ono je totiž obráceně. Kdejakému politikovi se vysílání ČT nelíbí, ale ještě se nenašel nikdo, který by se tomu postavil. A to z jednoduchého důvodu: Politici mají strach, že nebudou vpuštěni na televizní obrazovku,“ uvedl Veleba na otázku, zda při politické volbě rad neexistuje v jeho novele riziko, že nepůjde o objektivitu, ale spíše ohýbání vysílání ve prospěch politiků.
Koncesionářské poplatky jsou pro veřejnoprávní média citlivé téma, neboť jsou na nich existenčně závislá.
Podle výroční zprávy ČT z roku 2013 činily 88 procent všech výnosů a předloni činily bezmála šest miliard korun. Z výroční zprávy ČRo za rok 2013 vyplývá, že poplatky činily 86 procent všech příjmů rozhlasu. V absolutním čísle to byly 2 miliardy a 291 tisíc korun.
