Senátor Jan Veleba, který je předsedou Strany práv občanů, inicioval novelu, kterou horní komora bude projednávat v březnu. V ní navrhuje, aby České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) nemuseli platit ti, o kterých média podle soudu či mediálních rad lhala. Novela by divákům také dala možnost poslat částku podobné té, kterou za rok utratí za koncesionářské poplatky, na jiné veřejné účely (více o novele čtěte zde).
Veleba materiál nepovažuje za odvážný návrh. Podle něj by bylo odvážné navrhnout přímo zrušení poplatků. „To jsem ale neudělal, protože by to nemělo šanci na úspěch. Věřím ale, že takový návrh, který jsem já a dalších 17 senátorů podali, má šanci Senátem projít,“ řekl iDNES.cz Veleba.
ČT: Senátor nemohl slyšet slova o tom, že lžeRedakce iDNES.cz požádala ČT o vyjádření k senátorem Janem Velebou popisovanému pořadu Hydepark. Mluvčí ČT Alžběta Plívová uvedla, že došlo k technické chybě. Jan Veleba podle ČT ale nemohl slyšet větu o tom, že lže. „Vinou technické chyby měl pan senátor nikoliv sluchátko pro hosta, kde slyší pouze volající diváky či další hosty pořadu, kteří nejsou přítomni ve studiu, ale sluchátko druhého moderátora. To se používá v případech, že pořad moderují dva moderátoři. Tudíž tentokrát v úvodní části pořadu slyšel pokyny z režie, které byly určeny pouze moderátorovi Bohumilu Klepetkovi,“ uvedla Plívová. Podle mluvčí je standardem, že moderátor diskusních pořadů dostává pokyny z režie. „Editor dává moderátorovi nejen technické pokyny (např. že bude zařazen telefonát, reportáž, či se chystá změna tématu), ale také pokyny dramaturgické povahy - tedy, že se má hosta doptat na další aspekty probíraného tématu, nebo mu editor předává doplňující informace,“ popsala Plívová. „Pan senátor Veleba v žádném případě nemohl slyšet větu ‚Nezodpověděl jste ještě druhou část otázky, lžete’. S ohledem na logiku věci by se editor přece neobracel na moderátora s takto formulovaným pokynem. Ze strany pana senátora jde tudíž o nepochopení situace a mylný výklad toho, co se skutečně stalo,“ uvedla mluvčí s tím, že dramaturgyně pořadu se ohrazuje proti tvrzení, že v jakémkoliv případě mohlo zaznít nařčení, že senátor lže. |
Opakovaně jste si na ČT stěžoval, jakým způsobem referuje o některých událostech, po premiérovi jste chtěl sjednání nápravy. Je novela reakcí na odpovědi na vaše stížnosti?
Je to reakce na toto i na četné reakce televizních diváků. Myšlenka se zrodila po mém vystoupení v pořadu ČT Hydepark, kde jsem byl loni v listopadu a necítil jsem se tam moc dobře. Byl jsem velmi překvapen, jaké nenormální množství reakcí jsem po tomto vystoupení následně dostal. Bylo jich na čtyři sta. Byly to zejména e-maily, ale také dopisy a telefonáty. Jejich proud trval přes dva měsíce, pořád mi něco chodilo a já na všechny e-maily a dopisy odpovídal. A tady jsem poznal, že ČT má problém, který si ona sama absolutně nepřipouští, a jsem si jist, že je velké množství koncesionářů, kteří jsou krajně nespokojeni.
Co vám lidé psali?
Převažovala tam zcela jednoznačně kritika ČT směřující k nevyváženosti jejího vysílání.
Vy tvrdíte, že jste se v ČT necítil dobře. Proč?
Stala se tam taková zvláštní věc. Nějaká žena se mě z režie snažila řídit přes sluchátko, které jsem měl v uších kvůli telefonátům zvenčí. Ten nakonec pustili stejně jen jeden, což také o něčem svědčí.
Co jste ve sluchátku slyšel?
První zvuk z režie byl ten, že jsem nezodpověděl druhou část dotazu, které se zobrazují na tabuli ve studiu. Požádal jsem proto moderátora, abychom se k dotazu vrátili a dodatečně jsem dotaz zodpověděl. To jsem ještě skousnul. Pak to ale ta dáma nevydržela a jsa nespokojena s mými odpověďmi mi řekla, abych nelhal. To už jsem nevydržel a řekl jsem panu Klepetkovi, že jsem se domníval, že to moderuje on a že na mě někdo mluví z režie do sluchátka. Pak to ustalo.
Nemohla to být jen technická chyba, že jste si omylem vyslechl komentář někoho, kdo říkal něco někomu v režii?
Ne, to bylo směřováno přímo ke mně. Kdyby to bylo, jak říkáte, pak by věta zněla: „Nezodpověděl druhou část otázky.“ Jenže ta věta zněla: „Nezodpověděl jste ještě druhou část otázky, lžete.“ Byl to evidentně někdo, kdo byl vytočený z mých odpovědí, jen nevím proč.
Víte, kdo konkrétně vám toto říkal?
Ne, byl to anonymní ženský hlas.
Můžete uvést jiný konkrétní příklad, v čem podle vás televize chybuje?
Jsem nyní za volantem a nemám možnost zapnout si počítač, ale to, že obsah není vyvážený, lze doložit jednoduchou analýzou. Na internetu třeba koluje analýza Hydeparku a toho, jaké otázky jsou na obrazovku pouštěny, že nemají šanci ty z první desítky nejvíce podporovaných dotazů a tak dále. Těch věcí je hodně a já mám svoji analýzu od externích odborníků, ale nebudu ji nyní zveřejňovat a nechám si ji až pro argumentaci při projednání v Senátu.
Senátor Veleba kriticky hodnotil ČT i ve čtvrteční Kauze dne Rádia Impuls:
Televize ale vždy musí vybírat - otázky, hosty... Média vždy někde udělají čáru a zrovna Hydepark čelil v minulosti pokusům o ovlivnění ankety o oblíbenost hosta. Nemyslíte si tedy, že výběr deseti nejvíc podporovaných otázek nemusí nutně znamenat objektivitu?
To máte pravdu. Analýza, o které mluvím, se týká několika let pořadu a ukazuje například, kolik v pořadu pouštěli dotazů před třemi lety a nyní. Teď tam je jeden, dva a nikdy z první desítky. To, co říkáte, proto neplatí.
Stěžujete si na počet otázek zvenčí. Pamatuji si případ, kdy do Hydeparku volala Janě Bobošíkové nějaká žena, později se ukázalo, že šlo o předsedkyni Suverenity Janu Volfovou, která se vlastně vydávala za jinou volající.
No jo, tak paní Volfová...
Musí se kvůli tomu, že média hledají a vytvářejí nějaká pravidla diskuse, měnit zákon?
Zákon není třeba měnit kvůli Hydeparku, já říkám, že ten je třeba změnit kvůli nevyváženosti, neobjektivitě veřejnoprávní televize. To, s jakou lehkostí jsem si zajistil podpis dalších senátorů, znamená, že s ČT je hrubá nespokojenost. Tím si jsem jistý.
Zmiňujete v novele i Český rozhlas, zatím ale kritizujete jen ČT.
Jde mi zejména o zpravodajství, které je rozhodující. A řekl bych, že klíčová je televize. Řeknu vám takový příklad. Nechápu, proč bychom já a další lidé měli platit takové pořady, jako je Pečený sněhulák, kde se mluví o tom, že prezidentovi budou měnit přirození a že mu odstraní varlata. Já takové věci nechápu.
Nevidíte v té novele po vašich stížnostech jisté riziko v tom, že ČT vlastně vzkazujete, že pokud nebude referovat tak, jak si vy představujete, tak jí dáte přes prsty? Není to politický nástroj pro ovlivnění obsahu vysílání?
Nechci vůbec nic ovlivňovat. Návrh zákona nepodává Strana práv občanů, ale já jako senátor a takto to budu i obhajovat. SPO není tak významná, aby se to mohlo brát, že podmínky vysílání ovlivňuje. Dělám to jako senátor a dělám to proto, že tu možnost mám.
Pokud by ovšem novela prošla, ČT i ČRo by mohly přijít o značnou část příjmů, na kterých jsou tato média závislá.
Jak by to vypadalo finančně, pokud by novela prošla, nedokážu odhadnout, ale nemyslím si, že by z roku na rok došlo k tomu, že by lidé přestali platit koncesionářské poplatky. To by byl asi pozvolný proces. Jsem si také jist, že by se stala jiná věc. A to ta, že by vedení ČT vzalo kritiku vážně a začalo by nějakým způsobem místo přehlížení a pohrdání se snažit, aby se jejich vysílání zlepšilo. A pokud by se tak nestalo, tak by čelili hrozbě snížení příjmů.
V novele zmiňujete, že mediální rady či soud by mohl rozhodovat o tom, kdo nebude muset pět let platit poplatky, protože o něm veřejnoprávní média lhala. Když ČT řešila nespokojenost části zaměstnanců, před tím než odešli moderátoři Daniela Drtinová a Jan Veselovský, Rada ČT si vzala především materiály ředitele televize a na základě nich řekla, že ČT nepochybila. Myslíte si, že taková rada bude schopna nezávisle posoudit, zda médium chybovalo?
O současné radě si to nemyslím. Ta v podstatě kryje současné vedení ČT a kritiku nebere vážně. Proto ten problém je hluboký. Kdyby občas konala, tak by tato situace vůbec nevznikla.
V radách jsou zástupci volení Sněmovnou. Není to předpokladem toho, že právě politikům by mediální radní více naslouchali než komu jinému? Pak by tu bylo riziko, že nepůjde o objektivitu, ale spíše o ohýbání obsahu vysílání ve prospěch politiků.
Současné vedení televize je velmi pod vlivem některých politiků či politických stran. A politici se už dnes snaží o různé politické dohody a dokud Radu ČT bude volit parlament, tak to tak bude vždycky. Ale já si nemyslím to, co říkáte. Ono je to totiž obráceně. Kdejakému politikovi se vysílání ČT nelíbí, ale ještě se nenašel nikdo, který by se tomu postavil. A to z jednoduchého důvodu: Politici mají strach, že nebudou vpuštěni na televizní obrazovku a bez ní jako by politik neexistoval. Nejsem žádný hrdina, ale je mi úplně jedno, zda na obrazovce budu, nebo ne, protože jsem přesvědčen, že problém s obsahem vysílání je opravdu hluboký a ČT na něj nereaguje.
Diváci jsou většinou spokojení, ukazují analýzy ČTČT už dříve iDNES.cz vzkázala, že nechce hodnotit návrh novely, který zatím neprošel Senátem ani Sněmovnou. Ve středu dodala, že si připravuje rozbor právních a finančních dopadů návrhu změn v systému koncesionářských poplatků. „Z aktuálních analýz výzkumných agentur za rok 2014, které byly projednány Radou ČT, vyplývají data o zpravodajství ČT, která dokládají faktický stav, nikoli individuální domněnky, které nebudeme komentovat,“ uvedla mluvčí ČT Alžběta Plívová. Redakce iDNES.cz dostala z ČT část výsledků analýz, které si televize zadala u agentur TNS AISA, MediaTenor a externích autorů. Vyplývá z nich, že 82 procent populace starší 18 let je spíše nebo určitě přesvědčeno, že ve vysílání ČT dostávají v dostatečné míře prostor různé názory na jednotlivá témata. „Sympatizanti jak pravicových, tak levicových politických uskupení vnímají ve valné většině ČT jako důvěryhodnou instituci předkládající divákům objektivní a vyvážené informace. Výrazně pozitivně je hodnocen také prostor, který ČT ve vysílání věnuje odborníkům, i jejich názorová vyváženost,“ uvedla mluvčí televize. Z obsahové analýzy zpravodajství podle ní vyplynulo, že podíl příspěvků, ve kterých nechybějí žádné podstatné relevantní informace loni činil 89 procent. Příspěvků s dostatečným popisem příčin a následků bylo 99 procent. Podíl příspěvků se správně uvedenými fakty a příspěvků se správně uvedenými zdroji byl podle analýzy 97 procent a v žádném z příspěvků posuzovaných obsahovou analýzou nebyl hodnotící postoj redakce, uvedla ČT. |
