Zatímco v prvních dnech a týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu udělovalo Česko tisíce až desetitisíce víz dočasné ochrany denně, nyní se čísla pohybují v řádu stovek. S příchodem podzimu a zimy by ale mohly počty uprchlíků opět vzrůst.
„Uprchlická vlna, která k nám mířila teď v období jarních měsíců, může s příchodem zimy ještě narůst,“ popsal minulý týden ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při představování priorit českého předsednictví v Evropském parlamentu.
Polovina uprchlických domácností má dítě mladší 5 let, ukazují data MPSV |
„Může přijít situace, kdy mnoho lidí na Ukrajině nebude mít zajištěné dodávky energií a budou hledat přístřeší, bezpečné místo a může znovu narůst míra intenzity příchodu uprchlíků do členských států Evropské unie,“ dodal.
S jeho tvrzením přitom souhlasí i experti. Další vlna uprchlíků z Ukrajiny je podle nich v podzimních a zimních měsících pravděpodobná. „Konflikt nekončí, naopak se ukazuje na posledních událostech, že Rusko je ochotné ostřelovat civilní cíle ve vnitrozemí. Vyvolání uprchlické vlny je součástí ruské taktiky,“ popsal Jan Černý z neziskové organizace Člověk v tísni.
Kromě jídla a energie podle něj budou na západní Ukrajině chybět i místa pro uprchlíky, kde přečkat zimu. „Současná kolektivní centra fungují jen díky letnímu počasí, chybí infrastruktura pro zimní bydlení. To jsou další faktory, které mohou posunout vnitřní uprchlíky z Ukrajiny dále do Evropy,“ upozornil.
Další odborníci jsou zdrženlivější – záleží podle nich třeba na tom, jak se bude vyvíjet válka. Česko by ale každopádně mělo být na tuto možnost připravené.
Problémy: Ubytování, školy a školky, lékaři
Případná další vlna uprchlíků by mohla a nemusela být problémem. Třeba pro Prahu, která již delší dobu deklaruje přeplněnost, by další příliv lidí z Ukrajiny představoval zátěž. „Ubytovací kapacity hlavního města Prahy jsou nadále zcela vyčerpané,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Z dalších krajů zaznívá, že s ohledem na ubytování by další vlnu zvládli. Problém by mohl být v jiných aspektech. „Z hlediska ubytování si to i dovedeme představit. Ale v některých našich oblastech jsou velký problém kapacity škol a školek. V případě lékařské péče, především pak stomatologické a pediatrické, jsme už daleko za hranicemi možností,“ popsal hejtman kraje Vysočina Vítězslav Schrek.
„Zatím se daří zajišťovat všechny potřebné kapacity, dokonce s určitými rezervami. I když aktuálně uprchlická vlna slábne, nepolevujeme v naší činnosti, která spočívá v aktivním vyhledávání a zajišťování ubytovacích kapacit, práce pro ukrajinské občany, ale také v pomoci v nejrůznějších oblastech života,“ uvedla zase Nikola Birklenová, mluvčí Moravskoslezského kraje. Ten by tak podle ní případné zesílení uprchlické vlny zvládl.
Průzkum: Češi souhlasí s přijímáním Ukrajinců, trvale je tu chce jen zlomek |
Eva Davidová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, uvedla, že pokud by k dalšímu masivnímu příchodu uprchlíků do Česka došlo, je resort připravený pomáhat všemi stávajícími nástroji. „Včetně podpory formou humanitární dávky i solidárního příspěvku pro domácnosti, které držitele dočasné ochrany ubytovávají. Velký důraz také klademe na integraci uprchlíků,“ ubezpečila.
Zda budou kraje provozovat krajská asistenční centra pomoci uprchlíkům i po 1. září, kdy končí jejich centrální řízení, zatím regiony rozhodnuté nejsou. „V září se uvidí,“ řekl třeba hejtman Schrek.
Že rozhodnutí teprve přijde, avizuje třeba i Jihomoravský kraj. „Dokážeme v našich podmínkách zabezpečit provoz v dalších měsících,“ konstatovala mluvčí Alena Knotková.
Černý upozorňuje, že může dojít na situaci, kdy kraje v září stejně jako hlavní město Praha v červnu asistenční centra zavřou ve snaze odradit uprchlíky od příchodu do jejich regionu. „Takže tady budeme mít soutěž různých systémů a kraje budou bránit status quo. Tedy žádné navyšování i tam, kde kapacity mají,“ míní.
Nově příchozí v horší situaci
Právě rozmístění uprchlíků rovnovážně po celé republice je věc, kterou zdůrazňují všichni oslovení experti jako klíčovou pro zvládnutí případného příchodu dalších uprchlíků.
„Uvnitř země by vláda a krajské samosprávy měly nastavit takový systém, který bude poskytovat výhody těm uprchlíkům, kteří se přestěhují do méně exponovaných krajů, a naopak znevýhodní ty, kdo budou chtít zůstat v přelidněných regionech, jakými jsou Praha či Jihomoravský kraj,“ uvedl Vít Novotný, odborník na migraci a analytik z Martensova centra v Bruselu. Toho by podle něj bylo možní dosáhnout třeba odstupňováním dávek a příspěvku na ubytování.
Organizace v Česku pomáhající Ukrajincům dostanou od USA přes 10 milionů dolarů |
„Stát by měl uprchlickou agendu udělat výkonem státní správy a nespoléhat na dobrovolné nekoordinované aktivity hejtmanů, hejtmanek, starostů, starostek, učitelek, učitelů a vedení škol,“ potvrzuje Černý z Člověka v tísni.
Robert Stojanov, expert na migraci z brněnské Mendelovy univerzity, míní, že méně zatížené kraje by se měly samy snažit uprchlíky přilákat a vnímat situaci jako příležitost. „Nyní nedokážeme uprchlíky přirozeně motivovat k přechodu do regionů mimo Prahu a Brno. Je naprosto přirozené, že lidé ze zahraničí do těchto center směřují. Je ale třeba vytvářet přirozenou motivaci pro odchod do regionů,“ řekl.
Kromě toho by podle něj měl stát třeba začít nabízet uprchlíkům půjčky, aby jim umožnil začít třeba podnikat a postavit se tak na vlastní nohy.
Upozorňuje, že případní nově příchozí uprchlíci ale budou mít situaci na podzim těžší. Jednak kvůli omezení pomoci ze strany států, jednak kvůli menším kapacitám ubytování. Kromě toho hraje roli ale i menší solidarita. „Myslím ale, že do budoucna se bude vztah k ukrajinské menšině zase zlepšovat,“ podotkl. Lidé si totiž podle něj zvyknou.
