Motivací pro radnice mají být státní dotace. Cílem je dotlačit města plná lamp a světelných reklam, ale i třeba provozovatele velkých průmyslových areálů ke změnám.
MF DNES anketou mezi padesáti českými městy zjistila, že některé radnice se v následujících letech skutečně chystají na poměrně masivní, byť postupnou výměnu zastaralých lamp.
Například Břeclav či Jablonec nad Nisou, který má – pro představu – v ulicích téměř 6,5 tisíce svítidel. „Břeclav na příští volební období připravuje celkovou rekonstrukci veřejného osvětlení, při které se samozřejmě zaměří i na minimalizaci světelného smogu,“ potvrzuje mluvčí radnice Jiří Holobrádek.
Další města, jako třeba Trutnov, Kolín, Cheb nebo Poděbrady, zatím zpracovávají potřebnou dokumentaci k veřejnému osvětlení.
Ministerstvo zatím nemá definitivní představu, jak problematiku světelného znečištění konkrétně řešit. Zatím zjišťuje, jaké jsou legislativní nástroje, které by stát mohl využít k jeho snížení. Pakliže je nenajde, pravděpodobně se zákony změní. Ministr životního prostředí Richard Brabec upozorňuje, že jsou zhruba v polovině práce a že materiál chtějí dokončit do konce léta.
„Nyní spolu se starosty vytváříme doporučení, jak řešit nové veřejné osvětlení nebo jeho výměnu, jaké jsou jeho vhodné druhy,“ říká ministr.
Civilizační daň
Světelné znečištění se týká téměř všech lidí žijících v Evropské unii. Je to jakási civilizační daň. „Kolikrát stačí namířit svítidla lamp účelněji. Nejhorším typem jsou takové ty skleněné koule. Září všude okolo a jen dolů ne,“ vysvětluje astronom a expert na světelný smog Pavel Suchan.
Obdobně jako na člověka pak umělé světlo působí i na přírodu. Ovlivňuje rozmnožování zvířat a jejich přirozený biorytmus či třeba orientaci v noční krajině. Stromy se pak vyčerpávají tím, že drží zelené listy déle, než je normální – nepoznají, že se délka dne na podzim zkrátila.
