„Firmy loví schopné ‚ajťáky‘ už na středních odborných školách a jsou ochotny investovat do jejich dalšího rozvoje nemalé prostředky. Žáci sami pak začínají podnikat a nabízejí například tvorbu webů ještě před maturitou. Jako středoškolští absolventi informačních technologií mají dostatečné odborné znalosti i finanční nezávislost a v pokračujícím studiu na vysoké škole někteří nevidí smysl,“ uvedl ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky v Praze (SSŠVT) Martin Vodička.
V předloňském roce pracovalo v Česku přes 200 tisíc ICT odborníků (odborníků v informačních a komunikačních technologiích, pozn. red.). Terciárního, čili vysokoškolského vzdělání z nich dosáhlo 54 procent, střední vzdělání s maturitou mělo čtyřicet procent a pět procent mělo vzdělání nižší.
Vysokoškolsky vzdělaní byli hlavně specialisté v ICT jako analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací a lidé z oblasti databází a počítačových sítí.
V posledním meziročním srovnání se mezi ICT odborníky výrazně zvýšil podíl lidí s maturitou. Podle Vodičky se poptávka po lidech se středoškolským vzděláním v oboru za pět let zvýšila až na desetinásobek. Hodně se změnilo i chování firem při náboru nových zaměstnanců, stejně jako znění inzerátů.
Firmám chybí „ajťáci“, olomoucká univerzita proto výrazně rozšíří IT studia |
„Dříve jsme dostávali poptávky s vypsanými požadavky na mnoho znalostí, které mladí studenti nemohli z principu naplnit. Firmy takto nejprve poptávaly na trhu práce, ale dostatečně kvalifikovaní pracovníci už zkrátka nebyli k mání, a tak to zkusily mezi studenty, kteří jsou šikovní, jen nemají ještě tolik sebevědomí a zkušeností se prosadit,“ vysvětluje Vodička. U nich ale firmy musely změnit náborovou strategii, nabídnout například školení, možnosti sebevzdělávání i kariérního postupu, dodal ředitel.
IT specialisty hledají firmy všech velikostí. Ty vysokoškolsky vzdělané obvykle zlákají velké korporáty s nadsazenými platy a benefity. Menší firmy hledají spíše mezi absolventy středních škol, které dokážou zaplatit. Všechny firmy nicméně ochotně přistupují na podmínky mladých „ajťáků“. Většinou je flexibilní pracovní dobou podporují v dalším studiu, mezi žádané benefity patří i práce z domova. Někteří od zaměstnavatelů dostávají dokonce studijní stipendium.
Podle Vodičky pak zkušenosti z praxe ale u mladých lidí často převáží a chuť studovat vyprchá.
„Ve státní sféře nebo v zahraničí má vysokoškolský titul v IT stále svoji váhu, ale pro mladé ajťáky už tolik neznamená. Ač studenty vedeme k vysokoškolskému studiu, kde získají další znalosti a rozhled, někteří kvůli zajímavým pracovním projektům studium přeruší. Později už se leckdy k vysokoškolskému studiu nevrátí, jelikož po zkušenostech z praxe již necítí potřebu,“ doplnil Vodička.
| 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | |
| Odborníci v ICT celkem | 174,2 | 185,4 | 185,8 | 206,4 |
| Terciární vzdělání | 98 | 104,1 | 105,6 | 112,3 |
| Střední s maturitou | 68,4 | 70,6 | 69,3 | 83,5 |
| Nižší | 7,8 | 10,8 | 10,9 | 10,6 |
Zdroj: ČSÚ, ICT odborníci v České republice podle údajů z výběrového šetření
