Z průzkumů je patrné, že Klaus požíval nejvyšší důvěry v začátcích svých funkcí a postupně ji ztrácel. Například ve druhém prezidentském období přízeň kolísala od většiny k téměř historickému minimu. Na začátku své druhé "pětiletky" mu důvěřovalo 63,4 procenta dotázaných, po únorové amnestii to bylo už jen 27,9 procenta.
Největší oblibu měl Klaus u veřejnosti v začátcích svého vrcholného působení v politice. "V rozdělené České republice se postavení Václava Klause rychle upevnilo a počátkem roku 1994 dosáhl ve funkci premiéra velmi vysoké důvěryhodnosti přes sedmdesát procent," uvádí agentura ve své analytické zprávě.
O průzkumuRekapitulace téměř dvacetiletého působení Václava Klause na české politické scéně vychází z řady průzkumů STEM od května 1993. V nich se agentura ptala občanů na aktuální i postojové otázky. Osobní rozhovory probíhaly se skupinou většinou 1 000-1 600 lidí reprezentujících dospělou populaci České republiky. |
Nad sedmdesát procent dotázaných Klausovi důvěřovalo už jen během prvních dvou let jeho působení na Hradě. "Během prvních dvou let se jeho důvěryhodnost v prezidentské roli vyšplhala přes sedmdesát procent," uvádí STEM.
Nejvíce Klausovi ublížila opoziční smlouva
Vůbec nejnižší důvěru měl Klaus v době, kdy vedl Sněmovnu. Do funkce ho vynesla po volbách v roce 1998 takzvaná opoziční smlouva mezi jeho ODS a ČSSD Miloše Zemana. Podle zjištění STEM sice do funkce nastupoval s důvěrou 38,6 procenta, o rok později však už byla historicky nejnižší, a to 23,7 procenta.
Veřejnost tím dala najevo rozčarování se stavem politiky, následovala například výzva "Děkujeme, odejděte!". Od roku 2000 pak Klaus v očích veřejnosti pozvolna posiloval, vrcholu z období nástupu do vrcholné parlamentní role však už nedosáhl. Klausovi jako předsedovi Sněmovny důvěřovalo v únoru 2002 35,7 % dotázaných.
V očích veřejnosti Klaus ztrácel také v době privatizace. Před volbami v roce 1996 stagnovala na zhruba padesáti procentech. Přiznání ekonomických chyb vlády a následné úsporné balíčky přivodily v polovině roku 1997 dosud nejvýraznější politickou krizi v polistopadovém vývoji. V červenci poklesly podpora vlády (18,7 %) a důvěryhodnost premiéra (31,3 %) do té doby bezprecedentním způsobem.
