Spory o třicet korun u lékaře řadu měsíců dominovaly české politice. Pravicovým stranám poplatkové téma, na nějž se ve vnímání lidí zredukovala zdravotnická reforma, drtivě prohrálo volby senátní a krajské v roce 2008.
Přesto je ale spoluúčast pacientů v Česku ve srovnání s ostatními zeměmi Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nízká.
Z devatenáctky srovnatelných zemí OECD, které vybral Ústav zdravotnických informací a statistiky (jeho zprávu čtěte zde), si méně než Češi připlácejí už jen Dánové.
Čtyři pětiny výdajů jdou ze zdravotního pojištění
V Česku tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění v roce 2009 celkem 78,2 %výdajů zdravotnictví. Zhruba 5,3 % přispěly státní a územní rozpočty a 16,6 % pokryly právě soukromé výdaje.
K těm se vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a plateb za volně prodejné léky řadí i výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění.
Vládní koalice se shodla na tom, že do tří let stoupne spoluúčast pacientů v Česku na 22 procent, připomněla ČTK.
Ve výši podílu veřejného zdravotního pojištění vede Česko s 78,2 procenta, následováno Francií, Slovinskem a Německem. Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví je tam financováno z veřejných rozpočtů.
| Země | veřejné zdr. pojištění | veřejné rozpočty | soukromé výdaje |
|---|---|---|---|
| Spojené státy | 43,2 % | 5,8 % | 51,0 % |
| Švýcarsko | 40,8 % | 18,9 % | 40,3 % |
| Slovensko | 62,6 % | 6,6 % | 30,8 % |
| Maďarsko | 60,1 % | 9,5 % | 30,4 % |
| Portugalsko * | 0,8 % | 70,7 % | 28,5 % |
| Polsko | 64,7 % | 7,6 % | 27,7 % |
| Slovinsko | 71,2 % | 1,4 % | 27,4 % |
| Španělsko | 4,6 % | 68,6 % | 26,8 % |
| Finsko | 15,7 % | 58,6 % | 25,7 % |
| Belgie | 63,8 % | 11,3 % | 24,9 % |
| Německo | 70,5 % | 6,8 % | 22,7 % |
| Francie | 72,5 % | 5,6 % | 21,9 % |
| Rakousko * | 46,8 % | 31,8 % | 21,4 % |
| Japonsko | 72,0 % | 8,4 % | 19,6 % |
| Švédsko | - | 81,4 % | 18,6 % |
| Lucembursko * | 73,9 % | 8,5 % | 17,6 % |
| Island | 28,1 % | 54,5 % | 17,4 % |
| Česko | 78,2 % | 5,3 % | 16,6 % |
| Dánsko | - | 84,5 % | 15,5 % |
- Data Lucemburska, Portugalska a Rakouska pocházejí z roku 2008.
Česko řadu let dává na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP, v roce 2009 to bylo 8,2 procenta. K tomu přispěl růst výdajů zdravotního pojištění i spoluúčasti, ale i pokles HDP v absolutních číslech. Podobně se v roce 2009 zvýšil procentuální výdaj na zdravotnictví i v řadě jiných zemí.
Výdaje podle kupní síly: Česko je až 19. ze 22 zemí
Když se sestaví žebříček celkových výdajů na zdravotnictví na jednoho obyvatele v přepočtu podle kupní síly obyvatelstva, zaujímá Česko v takovém pořadí (Ústav zdravotních informací a statistiky vybral 22 zemí) 19. příčku.
V těsném závěsu je Slovensko, hůře na tom jsou jen Maďarsko a Polsko. Všechny ostatní země dávají na zdravotnictví více než Česká republika - počínaje Španělskem (o 45 % více) či Spojeným královstvím (o 65 % více) a konče Švýcarskem či Norskem, které dávají dvaapůlkrát tolik, co Češi.
