Student, který půjde za tři roky na vysokou školu, by měl začít počítat. V době, kdy už zřejmě poběží státem podporované studentské půjčky, po něm univerzita zároveň může začít chtít školné - až deset tisíc za semestr. Jen pečlivá úvaha, jak s půjčkami i školným naloží, ho může zachránit od budoucí dluhové pasti.
Co platit dřív: školné, či půjčku?
Školné sice bude činit nejvýše sto tisíc korun za pět let studia, ale za stejnou dobu si student bude moci s podporou státu napůjčovat až 270 tisíc. ODS a VV se přiklánějí k tomu, aby školné i půjčky student mohl splácet až po dokončení školy – půjčky hned po dostudování, školné, až by si začal nadprůměrně vydělávat. Do té doby by školné školám částečně posílal stát, kterému by ho pak studenti spláceli.
"Část lidí by školné nemusela platit nikdy, pokud by na takové příjmy nedosáhli," řekl Jiří Pospíšil z ODS.
Proti je jen TOP 09, podle které má význam jen školné, které se platí okamžitě. Je samozřejmě možné, aby student školné zaplatil právě z půjček, ale jde to proti jejich smyslu.
"Půjčky mají sloužit na pokrytí životních nákladů, ne na školné," říká Josef Dobeš z Věcí veřejných. Podle Jana Vituly z TOP 09 by pro studenty neměl být problém, aby si peníze na školné vydělali třeba na brigádách.
Deset tisíc za semestr je horní strop školného, konkrétní výši si určí každá škola sama. Budoucí student se ji měl dozvědět hned na začátku studií. Zatím však není jasné, zda by školy mohly částku průběžně měnit.
Roční půjčka, osm let splácení
Jisté je, že školné by se mělo týkat jen nově nastupujících studentů, ne těch, kteří už studují. Zrovna tak zatím neexistuje konkrétní představa o tom, jak dlouho by se školné splácelo. "Je ale jasné, že pokud by žena s nadprůměrným příjmem šla na mateřskou, školné by zase načas platit přestala," říká Dobeš.
U 54tisícové studentské půjčky (maximální částka za rok) se zase mluví o splácení nejvýše pětistovky měsíčně, což by znamenalo závazek asi na osm let. V případě, že by si student půjčil tuto sumu každý rok, splácel by během stejné doby dva a půl tisíce měsíčně.
Zatím se teprve ladí systém výběru odloženého školného, tedy toho, které by student splácel až po škole v momentě, kdy by dosáhl nadprůměrného příjmu. Jak by se však zjišťovalo, kolik absolvent školy bere?
Na systému by se pravděpodobně podílely finanční úřady, které už dnes u každého evidují základ daně z příjmu, a využívalo by se elektronické zpracování dat. Splácení by se vymáhalo podobně, jako když dnes někdo neplatí daně nebo nějakou komerční půjčku.
"Odložené školné se mi líbí, protože bude na mých dětech, kdy a jak si na něj vydělají. Kdybych ho měla platit hned, byl by to problém," říká Kateřina Vacková z Prahy, matka dvou budoucích studentek.
Půjčky, jejichž spuštění má o rok předcházet zavedení školného, by neposkytoval přímo stát, ale běžné banky. Stát by za ně však ručil a díky tomu mají být levnější než půjčky pro běžné spotřebitele. Výzkum ministerstva školství prokázal, ž o něco podobného by měla zájem skoro polovina studentů.
Banky se na studenty těší
Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, je přesvědčen, že banky se budou v této nabídce předhánět, protože studenti jsou pro ně zajímaví jako potenciálně bohatí budoucí klienti. "Banky mají rády dlouhodobé vztahy," vysvětluje analytik Hatlapatka, který studentské půjčky považuje za fungující a v mnoha zemích osvědčený model.
Ale jsou tu i rizika. "Když v USA vypukla krize, byly to právě studentské půjčky, u kterých se objevily velké problémy se splácením, protože absolventi často nemohli najít práci," upozornil Hatlapatka.
Vysoké školy, které MF DNES oslovila, zatím ke školnému přistupují váhavě. Podle Terezy Fojtové, mluvčí brněnské Masarykovy univerzity, by peníze škole posloužily k tomu, aby vůbec udržela dosavadní kvalitu vzdělávání.
"Částka, kterou školy dostávají z rozpočtu, dlouhodobě klesá, takže vzniká deficit," vysvětlila.
Michal Stehlík, děkan pražské filozofické fakulty, zatím nechce spekulovat o tom, jak by škola peníze využila. Čeká, až se školné ocitne v zákonech. Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, který za ODS vede nynější jednání, si od školného slibuje možnost nabrat na svou školu kvalitnější učitele.
šKOLNÉ NĚKTEŘÍ STUDENTI VÍTAJÍStudentský život je drahý i bez školného. Podle průzkumu ministerstva školství studenti v průměru utratí za ubytování, jídlo, jízdenky či učebnice osm tisíc měsíčně. To je téměř dvakrát více než v roce 2004. Většinu peněz dostávají mladí od rodičů a sedm z deseti studentů si k tomu přivydělává. Právě díky brigádám by části z nich školné zlepšující kvalitu výuky nevadilo. Markéta Paráčková |
