Ve váze v obýváku smutně schne vázaná kytice. Blednoucí barvy naznačují, že je už hodně stará. Proč ji nevyměnit za čerstvou?
„Dala mi ji kdysi neznámá paní. Nikdy předtím ani potom jsem nedostala od nikoho kytku. Tak jsem si ji usušila, aby mi zůstala napořád a mohla jsem se s ní těšit,“ hlesne drobná blondýna. Na tváři se jí mihne úsměv. Naučila se radovat z naprostých banalit. Skutečných důvodů k úsměvu jí život mnoho nedal. Rodiče již nežijí, jediná sestra jí zemřela a manžel utekl.
„Říkají, že dostávám od státu peníze za to, že se válíme doma. Že je to z jejich peněz.“
