Čtvrtek 4. června 2020, svátek má Dalibor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 4. června 2020 Dalibor

Ramesse II. dával najevo, že je výjimečnější, odhalili čeští egyptologové

  18:30aktualizováno  18:30
Panovník Ramesse II. postavil svůj chrám v Abúsíru mimo jiné proto, aby se připodobnil k dávným egyptským králům, kteří zde nechali vystavět své pyramidy i chrámy slunečního kultu. Dával tím také najevo, že i on je synem a zástupcem boha slunce Rea na zemi, a posílil tak své výsadní postavení před bohy i lidmi. Takový je závěr českých egyptologů, kteří Ramessův chrám vykopali z písku.

Výzkum chrámu byl s ohledem na jeho rozsáhlé poničení velmi náročný. | foto: Český egyptologický ústav FF UK

Když čeští egyptologové na podzim roku 2017 ohlásili objev chrámu Ramesse II., byla to senzace. Tento dlouhověký panovník, jeden z nejvýznamnějších ve starém Egyptě, za jehož vlády ve 13. století před Kristem země prosperovala, stavěl po celém Egyptě. Podobná památka spojená s jeho jménem však na starověkém pohřebišti v Abúsíru, kde Češi pracují už 60 let, do té doby objevena nebyla.

Svět žasl nad dalším úspěchem českých vědců, ti však příliš překvapeni nebyli.

Fotogalerie

„Pro nás to bylo spíš zadostiučinění. Z různých písemných pramenů jsme totiž věděli, že někde v této oblasti, tedy v místě starověkého hlavního města Egypta Memfidy, se nachází minimálně jeden chrám, který nechal Ramesse II. vybudovat. Nikdy se však nepodařilo objevit bloky, které by z tohoto komplexu pocházely,“ říká egyptoložka Jana Mynářová, která byla při odkrývání chrámu po celou dobu archeologických prací.

Egyptologové se už z terénu přesunuli k pracovním stolům v Praze a zjišťují, co jejich objev vlastně znamená, aby ho mohli zasadit do souvislostí a přidat další ucelený dílek do obrazu života na Nilu před více než 3 200 lety. Odpověď na základní otázku, proč Ramesse II. postavil chrám na vrcholcích tisíciletých hrobek na abúsírském pohřebišti, které patřilo k nejstaršímu egyptskému hlavnímu městu Memfidě, už mají.

„Memfida byla tradiční náboženské, administrativní a mocenské centrum a od počátku Nové říše prožívala obnovu. Korunovat se tu nechal už první panovník 18. dynastie Ahmose. Zájem novoříšských králů o tuto oblast byl enormní a není to jen Abúsír, je to celý pás od Gízy po Sakkáru s Abúsírem mezi nimi. Volba Ramesse II. tedy nebyla náhodná,“ vysvětluje Jana Mynářová.

Prospěch pro bohy i lidi, ale také vlastní propagace

Potvrzuje to i egyptolog a expert na staroegyptské náboženství Jiří Janák.

„Ramesse II. i jeho předkové si uvědomovali, v čem byl Abúsír historicky silný. Moc dobře věděli, že právě tady jsou pyramidy králů z 5. dynastie i sluneční chrámy, a svou aktivitu v této oblasti cíleně směřovali ke snaze připodobnit se k těmto dávným panovníkům, kteří sami sebe označovali za syny slunce. Také Ramesse II. chtěl dát najevo, že k nim patří a že zde bude vystupovat jako milující syn slunečního boha, jehož jménem bude udržovat řád ve světě a pomáhat bohům i lidem,“ vysvětluje Jiří Janák s tím, že egyptské náboženství stojí právě na myšlence vzájemné prospěšnosti.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

100 let české egyptologie

„Všichni, zejména ti zodpovědní, se mají snažit jednat tak, aby to bylo prospěšné pro všechny – pro jeho nadřízené, což je v případě panovníka bůh, i pro podřízené, což je pro panovníka lid. Král byl tedy jakýmsi prostředníkem mezi božským a lidským světem, a takový byl nejspíš i účel tohoto chrámu,“ říká egyptolog.

Naznačuje tím zároveň, že chrám nemusel nutně sloužit jako místo každodenního kultu jednoho konkrétního boha.

„Byl natolik poničený, že i když jsme z něj byli schopni získat zajímavé informace, jsou to zatím pouze detaily. Ze zlomků reliéfů je ale patrné, že se v něm odehrávaly spíš rituály, ve kterých sám král vystupoval jako milující syn bohů. Jedná se tedy o chrám vystavěný primárně nikoli k poctě konkrétního boha, ale spíš k rituálnímu potvrzení vazby mezi panovníkem a bohem. Měl zpřítomňovat myšlenku, že král je pozemským potomkem a zástupcem bohů a že všechno, co činí, koná jako prostředník mezi božským a lidským světem,“ říká Janák.

Objev chrámu Ramesse II.

  •  2012 – těsně pod písečným povrchem objevili čeští egyptologové v Abúsíru chrám Ramesse II., panovníka 19. dynastie
  • 2017 – vědci chrám odkryli v celé jeho velikosti a teprve v tomto roce mohli objev zveřejnit. Chrám má rozměry 32 krát 51 metrů
  • V jeho okolí jsou další, dosud neprozkoumané objekty, nejspíš půjde o stavby, které tvořily zázemí chrámu

Chrám stával na břehu dnes již vyschlého abúsírského rybníku, který spojoval Memfidu s abúsírským pohřebištěm.

Proč ho faraon postavil právě tady?

„Pravděpodobně tam začínala procesní cesta, která vede nahoru přes písečné duny k pyramidám králů 5. dynastie. Ramesse II. postavil chrám na tomto místě úmyslně, aby byl tím prvním, co lidé na této posvátné cestě uvidí. Takže kromě náboženství, symboliky a oddanosti bohům tu jasně vidíme, že z velké části šlo také o ideologii a propagandu,“ vysvětluje vědec.

Egyptologové si také všimli neobvyklé orientace chrámu a kladli si otázku, co to znamená. Ve starověkém Egyptě se u těchto staveb přísně dodržovaly světové strany, Ramessův chrám je však orientovaný jihovýchodně severozápadním směrem.

„Musíme si uvědomit, že chrám nevznikl na zelené ploše a celý prostor vypadal úplně jinak než dnes. Zaplňovaly ho různé stavby a cesty a stavba chrámu se musela stávající situaci přizpůsobit,“ říká Mynářová.

„Často máme tendenci hledat záhady, složitě vysvětlovat a hledat hluboké náboženské konotace. Orientaci chrámu lze ale vysvětlit takto jednoduše, bylo to z praktických důvodů. Staří Egypťané se totiž stejně jako kdokoli jiný ve starověku nebo jako my snažili vždy najít nejjednodušší řešení. Ano, muselo to být v souladu s náboženskými představami a tím, jak musí chrám vypadat, aby sloužil svému účelu, ale vždycky je něco za něco,“ dodává egyptoložka.

Egyptologové

Jiří Janák
Vystudoval religionistiku a teologii na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy a je docentem egyptologie na Filozofické fakultě UK. Specializuje se na staroegyptské náboženství, pojetí posmrtné existence a interpretaci náboženských a magických textů. Zabývá se také vztahem mezi božskou a královskou mocí ve starém Egyptě a propojením náboženství a přírody.

Jana Mynářová
Vystudovala egyptologii a klínopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, je docentkou egyptologie. Specializuje se na vztahy starověkého Egypta a Předního východu a společenský a historický vývoj Egypta v době Nové říše, do níž patří i vláda panovníka 19. dynastie Ramesse II. Podílela se na archeologickém výzkumu chrámu tohoto krále.

Ze starověkého chrámu zůstaly už jen podpodlažní a podlažní části. „Většina chrámu je rozebraná, kamenné bloky byly použity na pozdější stavby. Vůbec bych se nedivila, kdyby se objevily jako součást některé z šachtových hrobek. Kamenný blok s reliéfem odkazujícím na Ramesse II. by klidně mohl sloužit jako stavební materiál i v dnešní sousední vesnici,“ poznamenala Mynářová.

V prostoru, který vymezují zbytky chrámových zdí, egyptologové našli spoustu keramických zlomků a reliéfů jak z doby Staré, tak i Nové říše. Hned na začátku archeologických prací objevili dokonce kartuši se jménem Ramesse II., ani ta však nestačila k určení, že chrám postavil on. Mohla se na místo dostat kdykoli a odkudkoli a bylo potřeba najít další vodítka a důkazy. K přisouzení chrámu tomuto panovníkovi vedlo až detailní posuzování různých střípků, z nichž vědci informace skládali dohromady. Zásadní význam měly i písemné památky, které na tento chrám odkazovaly.

Abúsírské pohřebiště je slavné zejména v souvislosti s nejstaršími panovníky staroříšského Egypta. Mynářová je však přesvědčena, že Nová říše tady bude zastoupena víc, než se dosud předpokládalo.

„Chrám Ramesse II. je opravdu jen jeden dílek do skládačky o Nové říši v Abúsíru, který byl v této souvislosti vždy podceňovaný. Náš výzkum ukazuje, že lokalita má potenciál, i co se Nové říše týká,“ tvrdí.

Práce jako detektivka

Poté, co egyptologové skončili s terénním výzkumem, své nálezy zaregistrovali, nafotili, zakreslili a uložili, chrám zase zasypali. Je mu lépe pod pískem. Nic z nalezených předmětů nesmějí vyvézt, proto se budou do Egypta vracet, aby je podrobně zkoumali a vyhodnotili.

Jiří Janák se například ze scén na zbytcích reliéfů snaží vyčíst, jaké rituály zobrazovaly.

„Máme jen detaily, například kus nohy nebo ruky, ze kterých scény skládáme. Ale už podle toho, jak je noha zvednutá nebo ruka sevřená, můžeme usoudit, k jakému rituálu patří. Máme doloženu i scénu s neobvyklou královskou korunou, ale zatím jsme nenašli vhodný komparační materiál, takže nevíme, o jakou korunu přesně jde. Existovalo mnoho typů rituálních korun, které panovníci nikdy nenosili, je to jen ikonografický náboženský symbol. Až tuto korunu budeme schopni identifikovat, zjistíme, jaký rituál je zde vyobrazen,“ popisuje egyptolog.

Velkou otázkou je, co dalšího skrývá písek v těsném sousedství chrámu, k němuž jako ke každému chrámu musela náležet skladiště a další zázemí. Egyptologové vědí s jistotou, že tam něco je, a to nejen díky vědeckým geofyzikálním a satelitním metodám.

„Když po ránu vystoupáte na některý z kopečků nad abúsírským rybníkem a je po dešti nebo rosa, vidíte, jak se pod povrchem rýsují zdi. Mají tmavší barvu, protože jsou z nepálených cihel z nilského bláta,“ popisuje Mynářová s tím, že pokud se v budoucnu budou moci tyto části archeologicky prozkoumat, určitě budou další objevy, které pomohou objasnit i další souvislosti, jak chrám fungoval.

Sahara kdysi byla zelená a pásly se na ní žirafy, řekl v Rozstřelu egyptolog Miroslav Bárta:

24. ledna 2019

Každý uctíval své bohy, ale nepopíral jiné

Každé větší město ve starém Egyptě mělo vlastní kult, tedy často i vlastní mytologii a bohy. „Úkolem faraona, který ve státě bohy a jejich moc zastupoval, bylo všechny tyto lokální tradice zastřešovat. Pokud tedy král v nějakém městě nechal vystavět chrám, pak se více méně předpokládalo, že, aby udržel náboženskou a politickou rovnováhu, podpoří stavbou chrámu i jiná božstva v opačné části země,“ říká egyptolog a expert na staroegyptské náboženství Jiří Janák.

Proč měl vůbec tak silný král, jakým Ramesse II. byl, potřebu posilovat tímto způsobem svou pozici ve společnosti?
Panovníci v době Nové říše úzce spolupracovali s vojenskými, náboženskými i úřednickými elitami, aby jejich schopnostmi podepřeli svou autoritu. Jenomže tím si vlastně pod sebou symbolicky „podřezávali větev“ královského majestátu, protože tyto elity postupně vyzdvihovali téměř na svou úroveň, a vytvářeli si tak konkurenci.

Jednou za čas jim tedy král v tomto závodě o postavení potřeboval uskočit. A protože na rozdíl od nich byl zástupcem bohů na zemi, mohl to udělat například tím, že zdůrazní právě tuto naprosto neporušitelnou vazbu mezi královským úřadem a bohy. Na tu za normálních okolností nedosáhnou ani velekněží, ani generálové, ani ministři. Proto v této době často vznikají chrámy jako ten Ramessův v Abúsíru, které mají podtrhnout jedinečné postavení, výjimečnou zodpovědnost a božskou roli egyptského panovníka, jimiž král vyniká i nad superelitou.

Jaká božstva byla za vlády Ramesse II. na vrcholku státního panteonu?
Byli to především Amon, Re a Ptah. Všichni tři byli ve svých městech (tedy v Thébách, Héliopoli a v Memfidě) i v rámci státu vnímáni jako stvořitelé a jako nejvyšší bohové. Za Ramesse II. a už i za jeho předchůdce Sethiho I. byl však (vedle klasického královského boha Hora) hodně uctíván i bůh Sutech a tato čtveřice tvořila páteř státního kultu a královské ideologie.

Prosazení Sutecha se může jevit jako paradoxní, často totiž bývá vnímán jako zlosyn mezi egyptskými bohy. Ale není to úplně pravda, ryze negativní tvář získal až mnohem později. V ramessovské době byl sice vnímán jako bůh agresivní a nevypočitatelný, ale ne jako „ďábel“. Zastupoval nebezpečné síly přírody, a proto to byl bůh s negativními rysy, které však mohou být využity k prospěšným cílům. Například se tvrdilo, že když sluneční bůh Re pluje v noci podsvětím, stojí Sutech na přídi jeho bárky s kopím nebo harpunou, aby od ní odrážel zlo. Je to silový bůh, a proto pod jeho ochranou Ramesse II. také válčil.

Akceptovala města bohy z jiných oblastí, nebo pro ně existoval jen ten jejich?
I když různé egyptské lokální tradice tvrdily, že právě jejich bůh byl tím jediným stvořitelem, nepopíraly, že v jiném městě to může být jinak. Vidím v tom jakousi federální strukturu, kdy města se v rámci státu vzájemně nepřou o autoritu.

Je jasné, že když žijete v určitém městě, posloucháte především boha, který je uctívaný právě tam. Jinde to bude zase jiný bůh. Ale je také jasné, že s růstem významu města roste i význam jeho bohů. Proto státnímu panteonu dominovali právě Amon, Re a Ptah, tedy bohové tří nejmocnějších měst Egypta.

Poprvé v historii můžeme čelit kolapsu civilizace, říká egyptolog Bárta

Egyptolog Miroslav Bárta

VIDEO Seriál „Většina našich elit musí přepnout do jiného modu. Přál bych naší zemi víc skutečných lídrů, kteří...

KVÍZ: Co víte o českých objevech v Egyptě?

Novinářka Ivana Faryová je autorkou knihy Tajemství ukrytá v písku – 100 let...

Česká egyptologie, to je světový pojem. Letos oslavila sto let své existence. K tomuto výročí...

Je to země biblických příběhů, proto máme o Egypt takový zájem, říká expert

Egyptolog Jaromír Krejčí před pyramidou panovníka 5. dynastie Sahurea v Abúsíru.

VIDEO Seriál Egyptolog Jaromír Krejčí se kromě jiné problematiky specializuje na architekturu starověkého Egypta...

Čeští egyptologové odkryli neznámé části obrovské hrobky Staré říše

Pohled na okénko vedoucí do místnosti se sochou hodnostáře Tije a výzdobu zdi...

Podle mnohých je to nejkrásnější z objevených hrobek z doby egyptské Staré říše. Unikátní je díky...

Čeští egyptologové zkoumají vzácnou hrobku, Američané jim dali přednost

Celkový pohled na Abúsír od jihovýchodu přes Abúsírský rybník. Jedná se o místo...

VIDEO Jednu z největších a nejkrásnějších hrobek Egypta 3. tisíciletí před Kristem se chystají zkoumat...


  • Nejčtenější

Pátrání po hudebníkovi Jaroslavu Uhlířovi skončilo, odvezla ho sanitka

Policie ukončila pátrání po písničkáři a hudebníkovi Jaroslavu Uhlířovi, umělec je v pořádku. Hledala ho od rána kvůli...

Policisté na Mělnicku nalezli tělo hledaného kojence, prověřují výpovědi

Policie nalezla tělo hledaného čtyřměsíčního kojence. Před 17. hodinou ukončila pátrání. Byla nařízena soudní pitva....

Únosu nevěříme. Matka zmizelého Tadeáše byla na drogách, říká rodina

Matka čtyřměsíčního Tadeáše, který v pátek v podvečer zmizel i s kočárkem na Mělnicku, byla podle rodiny na drogách....

Bonus dostanou i malá s. r. o. Příště se na vás vyse..m, řekla ČSSD Schillerová

Poslanci schválili vládní návrh zákona o kompenzačním bonusu pro společníky malých společností s ručením omezeným....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Video napovědělo, jak se odehrály poslední okamžiky před Floydovou smrtí

Nové video poodhalilo, co se odehrálo v posledních okamžicích života černocha George Floyda, jenž minulé pondělí zemřel...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

Bylo jasné, že přijímání opatření nebude dokonalé, řekl Zaorálek k epidemii

Epidemie koronaviru byla podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka testem, v němž vláda v zásadních věcech neselhala....

Ještědu se vrátí podoba ze 70. let, oprava za půl miliardy přinese i UFO

Hotel a vysílač na Ještědu u Liberce se vrátí do 70. let minulého století. Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce za půl...

Babiš svolá mimořádnou vládu, uvolní cestování do sousedních zemí

Mimořádné jednání vlády, které svolal na pátečních 7:00 premiér Andrej Babiš (ANO) by mělo zrušit omezení při cestování...

Zásah na úřadu vlády byl puč a pokus svrhnout vládu, tvrdí expremiér Nečas

Zásah kriminalistů na úřadu vlády, který v roce 2013 vedl k pádu kabinetu, byl podle tehdejšího premiéra Petra Nečase...

Najdete na iDNES.cz