O případném odkladu jednal krizový štáb před týdnem. Ministerstvo zdravotnictví mělo posoudit, zda by nebylo kvůli epidemii vhodné cenzus odsunout. Šéf krizového štábu a vicepremiér Jan Hamáček zmínil posunutí o půl roku. Bylo by k tomu nutné změnit zákon. Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček uvedl, že podle nynější normy by bylo možné odložit konání o 30 dnů.
Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se uskutečnilo devětkrát. Desetiletý interval se nedodržel jen za druhé světové války. Poslední cenzus byl v roce 2011, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet.
Kvůli bezpečnosti online formuláře
Sčítání lidu online ušetří čas. Lidé se mohou dále dobrovolně hlásit k víře |
ČSÚ počítá s tím, že by se formuláře i letos mohly vypisovat hlavně online. „Sčítání online je vzhledem k současné epidemické situaci jednoznačně nejbezpečnějším a také nejrychlejším způsobem, jak se sečíst. Vylučuje totiž kontakt se sčítacími komisaři, kteří budou roznášet listinné sčítací formuláře těm, kteří se z nějakého důvodu nesečetli online,“ uvedl Rojíček.
Sčítání přes internet začne 27. března a potrvá do 9. dubna. Od 17. dubna do 11. května by pak měli do terénu vyrazit sčítací komisaři. Podle mluvčí se jejich činnost upraví tak, aby se fyzický kontakt mezi komisaři a lidmi výrazně omezil.
Hamáček: Tlak na zdravotnictví poroste ještě týdny. Ohroženo je i sčítání |
Sčítání poskytne státu, úřadům, radnicím, vědcům i expertům z různých oborů údaje o obyvatelích, jejich bydlení a jejich ekonomické situaci, a to ze všech částí republiky. Informace se dají využít při plánování dopravy, zajištění zdravotní péče, míst ve školkách a v domovech pro seniory či výjezdů hasičů, uvedla mluvčí sčítání.
Cenzus se letos bude konat v 55 státech světa. V EU ho provedou všechny členské země. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry totiž všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou. V dotaznících tak bude méně otázek, bude se vyplňovat méně formulářů.
