Sanep dělá rychlé průzkumy, své respondenty ale nezná

Průzkumy veřejného mínění společnosti Sanep rychle pronikly do médií. Od internetových respondentů může za pár hodin získat třeba názor na výroky politiků. Odborníci ale zpochybňují vypovídací hodnotu. Vyzkoušeli jsme, že třicetiletý člověk z Prahy se může snadno vydávat za důchodce.

Klasická metoda dotazování přinese podle sociologů zatím daleko spolehlivější výsledek. Ilustrační foto | foto: muslimmatters.org

Agentura Sanep má podle údajů na svém webu zaregistrovaných 116 tisíc potenciálních respondentů.

Redaktoři iDNES.cz si vyzkoušeli, jak snadno registrace probíhá. Stačí platný e-mailový účet, uvést jméno, věk, povolání, příjmovou kategorii či rodinný stav. Registrace trvá zhruba minutu. Okamžitě poté je možné vyplňovat aktuální průzkumy.

Změnit identitu není problém, Sanep totožnost neověřuje. Mluvčí Ondřej Zajíc v tom nevidí problém: "Totožnost ověřujeme standardně jako při ostatních průzkumech. U žádného průzkumu nedáváte občanský průkaz, vyplňuje se pouze standardní dotazník."

Sociolog Petr Soukup z Univerzity Karlovy má ale pochybnosti: "Tazatel, který zazvoní u dveří nebo vás odchytne někde na ulici, může aspoň částečně vizuálně zkontrolovat údaje, které člověk uvádí. Zda jde o muže, či ženu, odhadne věk. V tom on-line panelu jste jako výzkumník vždycky v úzkých, protože nevíte, kdo se vám tam přihlásil, neviděli jste ho."

Pohled konkurence

Skeptický k šetřením agentury Sanep je také Jan Hartl z agentury STEM. "Neříkám, že ty výsledky jsou nesmyslné, ale pro danou techniku by dalo obrovskou práci vytvořit věrohodný reprezentativní výzkum," upozornil.

Internetové průzkumy jsou podle Hartla vhodným nástrojem pro určitý typ šetření. "Ale je pravda, že přístup k internetu je daleko častější v mladších vzdělanějších skupinách obyvatelstva, ve skupinách staršího věku není úplně běžný."

Vytvořit reprezentativní vzorek i ve starší populaci by ale možné bylo. "Museli by si velmi pečlivě vybrat vzorek respondentů, který budou rekrutovat. Museli by je naučit pracovat s internetem a tak dál. Jenom nabrat lidi starší věkem, kteří ale nejsou typičtí reprezentanti pro danou věkovou skupinu, neřeší problém," uvedl sociolog. Populace, která se pohybuje na internetu, je totiž odlišná od populace, která žádné technické vymoženosti nepoužívá, dodal Hartl s tím, že ze stejného důvodu je ošidné používat telefonické dotazování.

Pochybnosti připouští i další sociolog, Martin Kreidl z plzeňské filozofické fakulty. Podle něj je ale možné, že se podezřelé vzorky filtrují a do průzkumu se vůbec nezařadí.

"V žádném případě se z toho nedá udělat definitivní závěr, že může každý podvádět. Je ale možné, že tato odpověď v sumárních výsledcích figuruje. Vyloučit se to nedá a to je také důvodem mírné skepse," vysvětlil Kreidl.

Úmyslně se tak mohou registrovat například pomocníci PR agentur politických stran, jejichž cílem je zkreslit výsledky, nastínil Kreidl.

Otázky vzbuzuje i vypovídací hodnota

Dalším otazníkem je podle sociologů reprezentativita, vypovídací hodnota průzkumů.

Agentura tvrdí, že zaručuje reprezentativní vzorek ve věkové skupině 18 až 69 let.

"To mi přijde nereálné. Myslím, že reprezentativita může být zajištěna zhruba do 45 let," řekl iDNES.cz Soukup.

Hlavní problém vidí v tom, že část populace ve vzorku systematicky chybí. Například ne všichni lidé starší 65 let jsou uživateli internetu. Na webu se tak pohybuje poměrně specifická skupina, která nemusí reprezentovat názory zbytku populace.

Podle mluvčího Sanepu Ondřeje Zajíce je internet dnes "nedílnou součástí gramotnosti a společnosti".

"Ano, existují ještě 'ostrůvky' lidí, které internet neužívají. Ale stejně tak jiné agentury nemohou mít pokryté jiné skupiny. Například lidi žijící na hřebenech Krkonoš nebo trvale upoutané na lůžko," uvedl Ondřej Zajíc. "My je máme, nejsme limitovaní časem a místem."

Ani v tomto případě se ale nedočkal podpory od druhého osloveného odborníka, Martina Kreidla. "Je jasné, že i spousta starších lidí pracuje s internetem naprosto běžně. Ale je pravda, že oni nejsou úplně reprezentativním vzorkem svojí věkové skupiny," upozornil Kreidl. Míra odlišnosti se ale podle něj určit nedá.

Všichni jednou budou zkoumat názory na webu

Podle mluvčího Sanepu je ale údaj o reprezentativní skupině od 18 do 69 let pravdivý už dnes a rozpětí se bude ještě zvětšovat. "Odhaduji, že během několika měsíců, možná roku, budeme mít zastoupenou reprezentativní skupinu celého věkového spektra," soudí Zajíc.

Sociolog Soukup naproti tomu míní, že rozšíření internetu ještě není takové, aby například volební průzkumy ukázaly výrazně nezkreslená čísla. "Klasická metoda přinese daleko spolehlivější výsledek," je přesvědčen sociolog.

On-line panely

On-line panely (průzkumy) už se přitom používají a pro některé oblasti jsou velmi vhodné. "Například v oblasti výzkumu trhu fungují velice slušně. Neměří stav, naopak ale velice dobře měří vývoj a umožňují vysvětlení souvislostí," uznává Soukup.

Skeptický je i jeho kolega Kreidl, i když a priori tento typ šetření nechce zavrhovat. "Dříve nebo později se výzkum veřejného mínění bude muset tímhle směrem vydat. Je třeba ale tlačit na to, aby metodologie byla průhledná. Podle mě je ale nyní ještě na místě skepse," je přesvědčen Kreidl a dodal, že by bylo třeba se metodikou více zabývat.

"Snaží se proniknout do sektoru veřejného mínění, chtějí si udělat jméno. Aby mohli výhledově dostávat i komerční zakázky, budou muset na tyto otázky odpovědět," míní Kreidl.

Nejaktivnější dostanou cenu

Zarážející se může zdát i takzvaný motivační systém. Agentura "boduje" své respondenty podle toho, jak jsou ve vyplňování průzkumů aktivní. Za hlasování získávají body, na konci měsíce vždy agentura vyhodnotí nejlepší respondenty a ti dostanou cenu.

"Motivační systém je standardní věc, jiné agentury své respondenty i platí. Jsme komerční firma, na průzkumech vyděláváme, je tedy možné si dovolit dávat výhry," reagoval na to Zajíc.

Podle Soukupa je v on-line panelech standardní dávat malé odměny, ale všem respondentům. U klasického dotazování se odměny zpravidla nedávají.