Vláda navrhla vyšší růst penzí, než jaký by vyplýval z platného zákona, podle nějž by se se důchody měly zvýšit v průměru o sedm stovek. Státní rozpočet by vládní návrh zatížil asi sedmi miliardami korun navíc. Průměrná penze by měla dosáhnout příští rok asi 14 200 korun.
Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů.
„Chtěla bych se zeptat, zda má ministerstvo připravený plán dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému,“ řekla Pavla Golasowská z KDU-ČSL. „Náš systém není neudržitelný,“ opáčila Maláčová.
Stanjura: Umožněme dát procento z odvodů na penzi rodičů
„Bavme se o tom, aby mohli lidé jedno procento z odvodů odvádět na penzi svých rodičů nebo prarodičů,“ řekl v rozpravě šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
„Žádná důchodová reforma se neobejde bez prorodinných opatření,“ řekl šéf poslanců KDU-ČSL a místopředseda strany Jan Bartošek. Jedinné smysluplné opatření podle něj je umožnit nižší odvody na sociální zabezpečení podle počtu vychovávaných dětí. „Kde vláda sežene peníze na důchody v horizontu delším, než je jedno volební období?“ ptal se vlády Bartošek. Je podle něj také třeba, aby ženy, které vychovaly děti, byly bonifikovány příplatkem k důchodu.
Poslanec za ANO Jiří Bláha prohlásil, že když mluvil s poslanci napříč spektrem ve Sněmovně, nejvíce ho zasáhlo, když mu jeden z opozičních poslanců řekl, že strany, které nejsou ve vládě, nemají zájem dohodnout se s vládou na ničem.
Nezařazený poslanec, bývalý člen ODS Václav Klaus mladší, a po něm i sociální demokrat Roman Sklenák, aby se poslanci drželi tématu a mluvili o vládním návrhu, jak zvýšit penze v příštím roce. „Není možné oddělit debatu o zvýšení důchodů s debatou o udržitelnosti důchodů,“ namítl poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík.
Nikdo z poslanců nenavrhl ani zamítnutí zákona, ani vrátit ho vládě Andreje Babiše k přepracování. Naopak zkrátili lhůty pro projednání zákona, kterým se bude zabývat rozpočtový a sociální výbor.
