Poté, co ministryně práce Jana Maláčová nechala od vlastních odborníků analyzovat návrhy členů důchodové komise na dorovnání nízkých důchodů žen, dospěla k závěru, že tudy cesta nevede.
„Nejvýznamnější příčinou nižších důchodů českých seniorek jsou výrazné rozdíly v odměňování mužů a žen. Ty v Česku dosahují v průměru 22 procent. Ministerstvo se chce zaměřit zejména na odstraňování příčin těchto rozdílů, které jsou neřešitelné v rámci nastavení důchodů,“ uvedlo ministerstvo. Nespravedlivé nejsou důchody, ale platy žen. MF DNES přináší závěry, ke kterým odborníci ministerstva dospěli.
Starobní důchody v Česku
Tuzemský důchodový systém podle nich ženy zvýhodňuje. Mohou totiž odcházet do důchodu dříve než muži (tím dříve, čím více dětí vychovaly). „Novodůchodkyně“ šly v roce 2017 do penze o 2,5 roku dřív než „novodůchodci“. Důchodový věk pro muže byl 62 let a 5 měsíců, pro ženy 59 let a 10 měsíců.
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
„Kdyby se ženy chovaly racionálně a pracovaly stejně dlouho jako muži, měly by zvýhodněný nárok na důchod za přesluhování, a dosáhly by dokonce na vyšší důchod než muži se stejnými příjmy,“ podotýká Martin Holub, odborník na důchody z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Každý rok přesluhování nad stanovený důchodový věk se totiž započítává čtyřnásobně než léta odpracovaná předtím.
Český důchodový systém je navíc podle něj jedním z nejštědřejších v Evropě. Dovoluje totiž započítávat za každé dítě až čtyři roky do doby pojištění, aniž by žena platila pojistné.
Nižší věk odchodu českých žen je dokonce podle Evropské komise diskriminační. Proto se musel změnit zákon a od roku 2011 dochází k postupnému dorovnávání, takže v roce 2037 budou obě pohlaví odcházet do řádné starobní penze ve stejném věku. Aktuálně je nastaven na 65 let.
1 Za každé dítě tisícovka k penzi
Jednou ze zvažovaných možností zvýšení důchodů žen byla ta, že by dostávaly za každé vychované dítě paušální částku k penzi. Pokud by se měly důchody mužů a žen v průměru dorovnat, musely by ženy dostat tisíc korun k důchodu za každé vychované dítě, což by přišlo státní kasu na 32 miliard korun každý rok. Jenže to by bylo diskriminační. „Návrh vyvolává nerovnost – riziko, že muži budou požadovat stejné zvýhodnění i soudní cestou – i jejich kariéra mohla být péčí prokazatelně ovlivněna,“ namítá se v analýze.
2 Čím více dětí, tím více započítaných let v práci
Počet odpracovaných let by se násobil koeficientem závislým na počtu dětí. Podle analýzy by však muži opět měli právo na totéž, což by k dorovnání důchodů nevedlo. Navíc by to zvýhodnilo ženy s vyššími důchody, na které ministerská důchodová komise nemíří.
3 Za péči o dítě by se fiktivně započítávala odměna
Důchod by se počítal, jako kdyby žena v době péče o děti brala konkrétní plat, například násobek průměrné mzdy. To je podle analýzy nesmírně komplikované a prakticky nespočitatelné, protože České správě sociálního zabezpečení chybějí data o péči o děti před rokem 1986.
4 Různá valorizace důchodů pro ženy a muže
Podle propočtu to nedává smysl. „V poměrně velkém množství případů by ženy naopak předehnaly muže,“ uvádí analýza. Navíc by to prohloubilo rozdíl mezi důchodkyněmi s nízkými a vysokými důchody, což ministerstvo nechce. A pokud by se valorizace odvíjela podle počtu dětí, hrozilo by, že by se jí mohli u soudu dožadovat muži, kteří také vychovávali děti.
5 Příspěvek z daní dětí na důchody rodičů
Potomci by se mohli rozhodnout, že část svého pojistného nebo daní neodvedou do státního rozpočtu, ale přímo na účet svých rodičů pobírajících starobní důchod. Říká se tomu asignace. Podle analýzy by to ale nemuselo automaticky směřovat k dorovnání důchodů žen a mužů. Navíc by bylo nevýhodné mít dcery, které pravděpodobně část aktivního života budou pečovat o děti a pojistné odvádět nebudou. Ani postižené děti by rodičům v penzi přispívat nemohly.
6 Státní příspěvky do třetího pilíře pro pečující osoby
Pečujícímu rodiči by se připisoval k penzijnímu spoření státní příspěvek za každé dítě a za každý rok, kdy pečuje, až do určitého věku dítěte. „Návrh neřeší primárně omezení rozdílu mezi důchody žen a mužů, ale spíše zvýšení příjmů ve stáří. Nelze využít pro stávající důchodce,“ konstatuje analýza.
7 Zavedení nové sociální dávky
Dávka by doplňovala příjem žen a mužů s nízkými starobními důchody, například podle počtu vychovaných dětí (museli by ji dostat i pečující muži) nebo až do stanovené hranice, například do 80 procent průměrného důchodu.
Podle analýzy by tím došlo k narušení principu zásluhovosti důchodového systému. I ti, kdo přispívali do systému málo, by měli garantovanou výši důchodu blízkou průměru, což není fér.
„Už dnes existují sociální dávky, které dorovnávají chudým lidem příjmy do životního minima, a dávky na bydlení. Máme v evropském porovnání nejefektivnější důchodový systém z pohledu eliminace chudoby,“ vysvětluje Holub.
