Ekonomové se shodují, že se zvyšováním důchodového věku je zapotřebí začít co nejdřív. Výdaje na důchody totiž rostou čím dál rychleji.
Chcete spokojené stáří? Porovnejte si nabídky, jak se zajistit. |
Sobotkova vláda v roce 2017 zrušila postupný růst důchodového věku nastavený Nečasovou vládou a prosadila jeho zastropování na 65 letech. Zároveň ale musela pod tlakem Evropské unie, usilující o udržitelnost důchodového systému, do zákona připsat, že se bude hranice vstupu do důchodu každých pět let přezkoumávat.
Ministerstvo práce za tímto účelem předloží vládě „Zprávu o důchodovém systému“. Vycházet přitom bude z demografických informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Má se tak dít v letech končících číslicemi 4 a 9.
Zprávu ministerstva má vláda dostat na stůl nejpozději do půlky roku a má sledovat, zda Češi mezi 25 a 54 roky věku prožijí v důchodu zhruba čtvrtinu života (24 až 26 procent). Pokud by se z propočtů ukázalo, že se vymkli z rozmezí, mělo by ministerstvo práce navrhnout, jak důchodový věk upravit.
Peněz na důchody bude potřeba víc.
Statistický úřad před Vánocemi na svých stránkách zveřejnil čísla, na nichž bude ministerská zpráva stát. Jak vyplývá z jeho Zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR, čtyřicátníkům a mladším by se mohla vidina důchodu začít vzdalovat.
Protože doba dožití roste s každou další narozenou generací, statistikům vyšlo, že ze zmíněného rozmezí vyčnívají ročníky 1980 a mladší. Pokud by se s hranicí důchodového věku nic nedělo, stráví v penzi více než 26 procent života.
Měli bychom více spořit, ať máme polštář na krizi, říká Michl |
ČSÚ spočítal, že by měli jít do důchodu později. Čtvrtina života v penzi odpovídá u nejmladšího sledovaného ročníku 1994 (pětadvacátníci) odchodu do důchodu v 67 letech a dvou měsících.
MF DNES zjišťovala, zda chystaná zpráva ministerstva práce bude obsahovat doporučení začít u dnešních třicátníků a mladších posouvat důchodový věk směrem nahoru. „V této fázi bez detailní analýzy dopadů to ještě nelze říci,“ reagovalo ministerstvo. „Z příslušné zprávy pro vládu nevzniká přímá povinnost rozhodnout o změně důchodového věku,“ dodalo.
Výdaje na důchody rostou
Česká populace stárne, důchodců přibývá a pracujících ubývá. Výdaje na důchody tím pádem rostou a naopak počet těch, kteří přispívají do státního rozpočtu, klesá. Platí přitom, že čím dřív k postupnému zvyšování důchodového věku dojde, tím lépe se finanční dopad rozloží na více ročníků.
EU v této souvislosti Česku opakovaně doporučila, aby provázalo změny ve střední délce života (tedy rostoucí dobu dožití) se změnami důchodového věku. „Pro vládu je to jasný signál, že zafixování důchodového věku na 65 letech není dlouhodobě udržitelné,“ prohlašuje ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Její úřad má přitom za úkol monitorovat udržitelnost veřejných financí.
Na druhé straně je podle ní třeba vzít v úvahu, že prodlužující se doba dožití neznamená, že člověk zůstane dostatečně zdravý, aby mohl pracovat o několik let déle než dnes. „Zvýšení věku pro odchod do důchodu je jednou z hlavních alternativ pro zvýšení udržitelnosti důchodového systému. S ohledem na zdravotní stav populace má však značné meze,“ dodává Zamrazilová.
Nepopulární rozhodnutí
Podle aktuálního programového prohlášení se současná vláda ke zvyšování důchodového věku nechystá. Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz, zda na základě zmíněných skutečností navrhne zvýšit důchodový věk, do uzávěrky nereagoval.
Ministryně práce se zvyšováním nepočítá. „Zvyšovat věk odchodu do důchodu nehodlám. Chci, aby lidé, kteří celý život pracovali a přispívali do důchodového systému, měli zasloužený odpočinek ve stáří,“ uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD).
Jaké dávky a příspěvky od státu mohou čekat senioři |
Dodala, že pro lidi nad 50 let je obtížné najít práci i dnes, v době ekonomického růstu. To se ale může v následujících letech změnit. Ze zprávy ČSÚ vyplývá, že v příštích 30 letech počet lidí v ekonomicky aktivním věku (20 až 64 let) o milion klesne, zatímco lidí v důchodovém věku (nad 65 let) o milion přibude. Poptávka po pracovní síle tak pravděpodobně půjde nahoru. Do jaké míry to ovlivní očekávaný rozmach robotizace, dnes nedokáže nikdo říct.
V Česku došlo k prodloužení důchodového věku od roku 1990 celkem čtyřikrát. Z původních 60 let pro muže (ženy podle počtu dětí 53 až 57) se postupně vyšplhal na 65 let pro obě pohlaví (platí pro muže a bezdětné ženy vstupující do penze po roce 2030).
