„Rozdíly mezi rozvedenými a sezdanými v příjmech vycházejí z dalšího přerozdělování příjmu v rodině. To u rozvedených chybí. Je tu efekt sdílení příjmů v manželství, který je tak velký proto, že muži a ženy mají v České republice tak odlišné mzdy,“ řekl na úterní tiskové konferenci Jiří Šatava z národohospodářského ústavu. Rozvedené ženy, které jsou navíc často samoživitelky, čelí významně vyšší míře ohrožení chudobou.
DoporučeníAutoři analýzy doporučují opatření na podporu obou partnerů po rozvodu. Muži by podle nich měli být motivováni k vyššímu zapojení do péče o rodinu a domácnost. Připomínají rovněž nutnost dostupnosti školek a flexibilních forem práce. Dále doporučují zavést náhradní (zálohové) výživné hrazené a následně vymáhané státem či společné důchodové pojištění manželů. |
V současnosti by vdané ženy ve věku dvacet až sedmdesát let v případě ukončení plného sdílení příjmů přišly o 21,5 procenta svých čistých příjmů. Největší rozdíl v příjmu žen před rozvodem a po něm je ve věkové skupině od 20 do 29 let, kde činí 37 procent. Třicátnice si pohorší v průměru o 35 procent částky. Důvodem je péče o děti, jelikož matky mají příjem obvykle v tu dobu jen z rodičovské či z práce na kratší úvazek.
Čtyřicátnice po rozvodu ztrácejí proti sezdaným v průměru 21 procent čistých příjmů, padesátnice šestnáct procent a šedesátnice čtrnáct procent.
Muži si naopak po rozpadu manželství v příjmech polepší. Dvacátníci mají o 34 procent peněz víc, třicátníci o 36 procent, čtyřicátníci o 28 procent, padesátníci o 17 procent a šedesátníci o 14 procent.
Muži vydělávají o dvacet procent více
RozvedeníLidé po rozvodu častěji bydlí v nouzových nebo mobilních obydlích. Podle posledního sčítání lidí tvoří 38 procent bezdomovců právě rozvedení. Obecně domácnosti rozvedených vykazují vyšší míru materiální deprivace. |
Analýza, na níž ústav spolupracoval s úřadem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera a ministerstvem práce a sociálních věcí, tak potvrzuje striktní dělení rolí mezi partnery. I v jednadvacátem století v Česku platí, že jeden pečuje o domácnost, zatímco druhý vydělává.
„Hodně závisí na poměrně velmi specifické dělbě prací v českých rodinách. Je třeba říci, že to je dělba prací stereotypnějším způsobem, že žena spíš pečuje o domácnost a muž je spíš někde venku a vydělává,“ říká k problému šéfka oddělení rovnosti žen a mužů úřadu vlády Lucia Zachariášová.
Ženy přitom v Česku vydělávají v průměru o víc než pětinu méně než muži, což je třetí nejhorší číslo v rámci Evropské unie. Nižší mzdy se pak promítají i do nižších penzí. Dopad má i neplacení výživného či horší uplatnění na trhu práce kvůli péči o potomky, vypočítala Zachariášová.
Podle ní vláda počítá s opatřeními ke zlepšení situace ve své schválené strategii na léta 2014 až 2020.
