Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPoslanec za ANO Aleš Juchelka je zastáncem toho, aby svazek stejnopohlavních párů zůstal registrovaným partnerstvím. „Žádný problém s tím nemám, co se týče dědění, nebo informací u lékaře. Kloním se k návrhu Patrika Nachera, který má motto ‚Práva ano, manželství ne‘. Je to schůdná cesta, jak nevstupovat do manželství, ale dát stejnopohlavním párům práva, o která usilují,“ řekl v úvodu Rozstřelu.
S rozšířením práv souhlasí i poslanec Pirátů František Kopřiva, který je však příznivcem manželství pro všechny. „Manželství je nějaký institut ukotvený v občanském zákoníku, který dvěma lidem garantuje určitá práva a zároveň po nich vyžaduje povinnosti. Když všichni občané platí stejné daně a před zákonem jsou si rovni, tak by i stejnopohlavní páry měly mít možnost čerpat garance, které stát poskytuje.“
Juchelka zopakoval, že pro něj je podstatný reprodukční potenciál, proto chce do ústavy zanést manželství jako svazek muže a ženy. „Manželství je hodnota, má svůj smysl po staletí a nerad bych do něj vstupoval. Toto hřiště má svá daná pravidla, lajny, a ty když odzmizíkujeme, tak to manželství může mít libovolné kontury. To pro mě není cesta,“ prohlásil
Podle Kopřivy jde pouze o změnění několika slov v občanském zákoníku. „Cestou rovného manželství se vydalo už 26 států světa, naposledy v roce 2017 to bylo Finsko, Malta, Německo a Rakousko. A je to ta nejjednodušší cesta, osvědčená,“ tvrdí.
Kopřiva poznamenal, že většina evropských států, které stejnopohlavní svazek jako manželství neuznaly, patří do bývalého východního bloku. „Pokud nechceme zůstat zastydlí v minulosti a chceme se řadit k západním zemím, měli bychom přijmout daná opatření,“ řekl. Podle Juchelky by to však mělo být hodnotové či ideové téma a nemělo by se míchat s politikou.
Měli by homosexuálové mít možnost uzavírat sňatky se stejnými právy, jako mají v manželství žena a muž?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 8. dubna 2019. Anketa je uzavřena.
Třetí host Rozstřelu Petr Laně, který se svým partnerem Janem Rousem dlouhodobě bojuje za práva homosexuálů, souhlasí spíše s Kopřivou. „V uvedených zemích to funguje už řadu let, nevidím důvod, proč by Česká republika měla být výjimkou,“ řekl.
Jako příklad možných úskalí za současného stavu uvedl své vlastní rodičovství adoptovaného syna. „Práva a povinnosti na něj v Česku mám jenom já, můj partner je pro našeho syna pan nikdo, systém ho nerozeznává. Přitom celým procesem adopce, všemi vyšetřeními u psychologů musel projít stejně. Za současného stavu jsme v podstatě občany druhé kategorie.“
Rozpory vyvolalo téma náhradních matek, které Juchelka vidí jako problém. „Pro mě je to eticky nepřijatelné, dítě má právo znát svého otce a matku. Existuje řada publikací, které zdůrazňují důležitost mužského i ženského vzoru pro dítě.“ Podle Petra Laněho je argument nemístný, protože 95 procent párů využívajících náhradní matku jsou heterosexuální páry, které nemohou otěhotnět.
Dále je podle něj důležité vycházet z praxe. „Pan Juchelka stále omílá nějakou teorii. Syn, kterého jsme adoptovali, by jinak skončil v dětském domově. Co je lepší, dítě v dětském domově, nebo v rodině, která mu poskytne lásku a péči?,“ ptal se Laně.
Příval fotek homosexuálních párů považuji za vtip, říká lidovec Bělobrádek |
„Pokud hranice změníme, budou se stále posouvat, to za chvíli můžeme chtít uzákonit třeba mnohoženství,“ řekl Juchelka. Na jeho argument reprodukce Kopřiva namítl, že takové směřování by teoreticky diskriminovalo i neplodné heterosexuální páry, páry dobrovolně bez dětí či ovdovělé jedince s dětmi.
Co se požadovaných práv týče, kromě otázky dědění či lékařských údajů Kopřiva zmínil nedůstojný akt registrace. „Poskytuje ho jen několik určitých matrik, nelze si na něj vzít dovolenou, nemohou při něm být přítomni rodinní příslušníci, probíhá někde na úřadě,“ uvedl výčet nevýhod oproti manželství.
Laně přiblížil situaci v Nizozemsku, kde se podle jeho slov od ustanovení manželství i pro homosexuální páry v roce 2001 nic nezměnilo. „Nikoho tu nijak nedělí na heterosexuály, gaye nebo lesby. Můj partner je normálně brán jako druhý rodič a všude má stejná práva, na úřadech, ve školce, v zaměstnání...v Česku nic takového není,“ popsal.
„Sice jsme si mohli v Česku udělat v uvozovkách svatbu, ale bylo to jen divadlo, fraška. Odstěhovali jsme se, protože jsme nechtěli čekat na rozhodnutí politiků, chtěli jsme žít a teď si to nemůžeme vynachválit,“ dodal.
Laně s partnerem si jako první osvojili dítě
Před dvěma lety Laně s partnerem prošlapali registrovaným gayům a lesbám cestu k dítěti, když si jako první pár gayů osvojili dítě. Přestože v Praze zrekonstruovali prostorný byt a měli připravený dětský pokoj, loni v květnu se přestěhovali do Nizozemska.
„Holandsko je země dětí, které tady mají ideální podmínky. Nás tu berou jako rovnocenné rodiče, nenarážíme na žádné předsudky jako v Česku. Po tom všem, čím jsme si doma prošli na úřadech nebo u doktorů, se tu cítíme jako v ráji,“ vysvětloval v únoru třiačtyřicetiletý zahradní architekt Petr Laně.
„Bohužel jsme na naší cestě k rodičovství naráželi na úřadech i na lidi, kteří nám adopci chtěli alespoň pořádně znepříjemnit, když už jí nemohli zabránit, protože už ji zákon povolil. Některé vyhrocené okamžiky bych opravdu nerad zažil znovu. Přitom jsme chtěli jen poskytnout domov a lásku opuštěnému dítěti,“ dodal.
Hodinové debaty a nakonec odložené hlasování
Poslanci se o novele zákona minulé úterý znovu přeli několik hodin. U řečnického pultu se jich vystřídalo na tři desítky. Uzákonění manželství pro páry stejného pohlaví je ovšem stále v nedohlednu, poslanci nakonec hlasování odložili.
S návrhem na přerušení jednání přišli Piráti, kteří jsou přitom jediným klubem, ve kterém jsou všichni pro novelizaci zákona. „Hrozilo, že bychom to dnes opět nestihli odhlasovat. A je pravda, že jsme chtěli projednat další téma, které se týká učitelů,“ řekl pirátský poslanec Radek Holomčík.
Kdy budou o novele poslanci opět hlasovat, zatím není jasné. Autorka návrhu a poslankyně za ANO Radka Maxová chce téma navrhnout na další schůzi, která začne 16. dubna.
