Funkce školského ombudsmana je v Evropě celkem ojedinělá. Proč si myslíte, že je potřebná a proč jste nabídku ministra přijal?
Všude, kde se jedná s úřady, vznikají problémy. A ve školství, kde se to týká statisíců lidí, se těch problémů kupí hodně. Někdo, kdo se bude věnovat přímo agendě, která končí na stole ministra, je třeba.
Školský ombudsmanŠkolský ombudsman je zcela nová funkce, která ve většině států nemá obdoby. Měl by ve školství plnit obdobnou roli jako veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. „Hlavním důvodem zřízení pozice ombudsmana je řada stížností, které na ministerstvo přicházejí s prosbou o pomoc při jejich řešení. Proto ministr Chládek vyhodnotil, že tato oblast potřebuje člověka, který se těmto problémům bude individuálně věnovat a dohlédne na jejich vyřešení,“ uvedla mluvčí Ministerstva školství Klára Bílá. |
Ministr říkal, že je různými stížnostmi a žádostmi přímo zavalen. Nahlédl už jste do té agendy a víte, co konkrétně budete řešit?
Zatím bych mohl popsat dva případy. Jedno je otázka přijímacích zkoušek na jeden vysokoškolský obor, kde je spor o to, zda je či není zkouška uznatelná. Druhý případ je kvalifikace jisté paní učitelky, která některé zkoušky skládala na zcela jiné než pedagogické fakultě. Jde o to, zda jsou tyto zkoušky rovnocenné. Tyto věci byly předány ministerstvu už v červenci a dosud na ně není odpověď. V tom je největší význam této funkce: tam, kde úřady nereagují, ombudsman by je měl přinutit odpovědět.
Jak konkrétně budete postupovat v těchto případech?
Obrátím se na příslušné odbory ministerstva a pokud by to nepomohlo, tak bude muset zasáhnout pan ministr.
Těch případů bude jistě mnoho a vy budete pracovat jen na poloviční úvazek. Bude vám někdo pomáhat?
Zatím jsme se dohodli na polovičním úvazku, protože jsem se obával, aby celá věc nevypadala příliš megalomansky, ale obávám se, že to nebude stačit. Myslím, že agendy bude mnohem víc. Úvazek se možná rozšíří. Na pomoc mám slíbenou právničku, protože bez právníka by to moc nešlo.
Budete nějakým způsobem podléhat ombudsmance paní Šabatové? A nebudou se vaše kompetence křížit?
Na křížení kompetencí jsem upozorňoval, už když s tímto nápadem pan ministr přišel. Dal to proto posoudit svému právnímu oddělení. Paní ombudsmance ale podléhat nebudu. Toto je záležitost Ministerstva školství a mým nadřízeným je ministr.
Tím, že budete podléhat přímo ministrovi, tak z logiky věci nemůžete zaručit svojí politickou nezaujatost. Nemyslíte si proto, že by tento úřad měl být zřízen přímo zákonem tak jako veřejný ochránce práv?
Zmiňoval jsem se o tom v rozhovoru s panem ministrem. Ale to už je jeho rozhodnutí, ne moje. O politickou nezávislost bych se ani tak nebál. Spíš je tady služební závislost. Zodpovídám se ministrovi.
To tedy znamená, že konečné slovo bude mít vždy ministr?
Zřejmě ne vždy, protože většinu věcí bude asi možné vyřešit bez něj, ale konečné slovo do určité míry mít bude.
Můžete zaručit svoji politickou nezávislost?
Já nejsem momentálně členem žádné politické strany a nemám v tomto směru žádný problém.
Muslimky mají právo na šátek, ať se to líbí nebo ne
Nedávno se řešila kauza, kdy ředitelka pražské zdravotnické školy dvěma dívkám ze Somálska a Afghánistánu zakázala nosit šátek. Ombudsmanka Šabatová se jich pak zastala (více čtěte zde). Co si o tom myslíte?
Už jsem říkal, že podle ústavy a zákonů této republiky mají právo šátky nosit. Ať se to někomu líbí nebo ne.
Eduard ZemanEduard Zeman (1948) je český politik, který byl od 90. let poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za ČSSD, za vlády Miloše Zemana v letech 1998-2002 ministr školství, později člen Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. V roce 2010 za neúspěšně kandidoval za SPOZ ve volbách do Senátu. V minulosti také pracoval jako učitel, byl prezidentem Jihočeské pedagogické unie, Republikové rady APZŠ a člen školské komise ÚVV ČSSD. |
Neuvažujete, že byste v tomto případě ještě zpětně nějak zasáhl a podal například podnět k antidiskriminační žalobě?
Pokud to bude třeba, tak nepochybně. Zatím o tom neuvažuji, protože nemám signál k tomu, že by to bylo zapotřebí.
Ty dívky kvůli tomu odešly ze školy. To je možná signál toho, že to je zapotřebí.
Ale zasáhla paní ombudsmanka. Je otázka, jestli její zásah stačí. Pokud ne, tak se obávám, že i když zasáhnu také, to nebude také stačit. Ale jsem připraven se do toho vložit.
Ministr Chládek řekl, že byste mu mohl pomáhat s řešením šikany. Jak by tento problém mohl řešit úřad ombudsmana?
Jsem si vědom, že to je velký problém, ale bude to složité. To těžko vyřeší ministr nebo ombudsman. Ti mohou jen napomoci, aby to řešily přímo školy. Šikana plyne z toho, že je člověk přehlížen. Pokud se mu někdo věnuje, pokud ho někdo sleduje, tak se většinou podaří šikanu utlumit. Učitelé musí být dostatečně informováni a kvalifikováni, aby dokázali takové věci rozpoznat, aby si jí všímali a věnovali se jí.
Jak konkrétně bude vaše práce vypadat? Někdo za vámi přijde s problémem šikany. Co uděláte?
To bude záležet případ od případu. Ale počítám i se situací, že bude třeba navštívit školu a jednat přímo s těmi stranami.
Server iDNES.cz tento týden psal o případu školy ve Volenicích na Strakonicku, kde rodiče požadují odvolání ředitelky a sepisují petici, kterou vám chtějí zaslat (více čtěte zde). Už jste se tím zabýval?
Už jsem o tom slyšel, ale zatím nemám dost informací, abych se k tomu vyjadřoval. Vím, že si rodiče stěžují, ale zatím nemohu posoudit, jestli oprávněně. To bude velmi pravděpodobně jeden z mých prvních případů.
Střední školy jsou přesycené a zoufale chybí učni
V čem vidíte jako bývalý ministr školství největší problémy tohoto resortu?
Vyjmenuji tři. Prvním problémem je naše prapodivně zamotané financování státního a nestátního školství. Jsme světový unikát v tom, že to máme divně provázané netypicky na evropské zvyklosti. Druhý problém je otázka maturit. To se bude muset vyřešit zejména pro pětiletý učňovský obor s maturitou, ale bez učňovského listu, který má vysokou neúspěšnost maturit. Třetím velkým problémem je, že naše školství je na evropské zvyklosti příliš elitářské.
Zmínil jste problém s přijímačkami na střední školy. Co si myslíte o návrhu pana Chládka, že by měly být jednotné pro všechny střední školy?
Já s ním v podstatě souhlasím. Myslím, že to má určitou logiku. Nejde o to, aby byly jednotné na všechny typy škol, ale plošně republikově. To znamená například pro všechna gymnázia bez ohledu na to, kde jsou.
Ministr se také domnívá, že by se měl, poněkud zjednodušeně řečeno, snížit počet dětí na středních školách s maturitou a zvýšit počet učňů. Co si o tom myslíte?
V podstatě ano, i když bych to neformuloval tímto způsobem. Momentálně máme 170 učňovských oborů, kde zoufale chybí učni. A toto pociťuje hospodářská sféra velmi citelně. Na druhé straně neúspěchy u maturit dokazují, že ta maturitní, středoškolská část je přesycená. Vemte si Gaussovu křivku rozložení inteligence a spočítejte si, kolik procent populace na školách jí odporuje.
Na druhou stranu, když se podíváme na různé průzkumy, tak stále platí přímá úměra, že čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnění na pracovním trhu.
Tahle úměra platí velmi relativně. Platí jen potud, pokud většina nemá vyšší vzdělání, tak samozřejmě ti, kteří ho mají, jsou ve výhodě. V okamžiku, kdy se to plošně zvedne, tak se celý problém posune jen o patro výš.
A co další dlouhodobý problém českého školství, a sice že řada dětí, zejména romských, je automaticky zařazována do škol pro mentálně retardované?
O tomto problému se hodně mluví a je to něco, čím se budu muset zabývat. Myslím si, že to není zdaleka takový problém, jak se o tom mluví. Ta situace je reálně lepší.
Ono se o tom jen nemluví, vyplývá to z různých šetření.
Nechci se o tom přít. Říkám jen, ano, toto se řešit musí. A jsou určité cesty, jak by se to řešit dalo.
Jak?
Mělo by se tu využívat daleko více přípravných tříd, povinného ročníku mateřských škol. To je něco, co umožňuje vyrovnávat sociální handicapy, které se promítají do určité nezralosti dětí. Jsou tedy určitá řešení, jak z této situace ven.
Je vaše funkce časově omezená?
Zatím to není nijak přímo vymezeno, ale má momentální smlouva je do konce roku.
Takže funkce školského ombudsmana, aniž bych ji chtěla nějak snižovat, je zatím spíš takový pokus.
Ano, dalo by se to tak říct.
