Jako hlavní zdroj znalostí o celospolečenských problémech školu zmínila pouhá dvě procenta mladých lidí ve věku od patnácti do dvaceti let. Více než polovina studentů čerpá informace především z médií.
„Učitelé tato témata podle všeho s mladými lidmi nedokážou náležitě rozebrat a interpretovat. Výuka většinou studentům nedává zákulisní informace, které by jim pomohly orientovat se v problémech, a přepouští tak hlavní roli médiím. Pak se stává, že studenti pracují s informacemi vytrženými z kontextu,“ popisuje sociolog Daniel Prokop z Medianu.
Čtěte v úterní MF DNES: V čem naopak studenti na školy spoléhají a jaké další důvody vedou k tomu, že se mladí nezajímají o politiku.
Učitelé občanské výchovy deficit při probírání aktualit a témat ovlivňujících praktický život připouštějí a jmenují hned několik důvodů. Občanská výchova podle nich musí pojmout tolik věcí, že většinu z nich stihnou sotva nakousnout.
„Současná generace mladých žije na internetu, informace se na ně valí přes web nebo sociální sítě a s takovou konkurencí lze těžko soupeřit,“ říká učitel společenských věd z pražského Gymnázia Sázavská a předseda Asociace učitelů občanské výchovy Michael Řezáč.
Učitelé asociaci založili loni na jaře, jejich cílem je zvýšit kredit občanské nauky. Ta podle nich není brána jako plnohodnotný předmět a nemá metodickou podporu. To chtějí nyní změnit a zajistit předmětu stejnou důležitost jako třeba matematice nebo jazykům (více o snaze učitelů čtěte zde).
Tereza Vodičková ze střední školy Bean namítá, že ne všichni učitelé občanské výchovy s dětmi na hodinách diskutují. „Nedá se to učit tak, že učitel něco říká a žáci si to zapisují,“ upozorňuje Vodičková.
Alena Štruncová ze základní školy v Myslibořicích zase vidí prostor pro zlepšení v tom, že učitelé budou zvát do hodin odborníky. „Když budeme řešit soužití s Romy, měl by přijít zástupce romské organizace,“ navrhuje.
