KOMENTÁŘ: Výraznější popírání holokaustu je v Evropě jen otázka času

  13:45aktualizováno  13:45
Před rokem česká Sněmovna přijala „rezoluci“ proti genocidám. Ve světle nárůstu antiromských i antisemitských nálad u nás i ve světě se dříve trochu bezobsažná deklarace jeví jako vhodný preventivní nástroj namířený na zločiny proti lidskosti, píše v komentáři Šimon Krbec, ředitel Centra studia genocid Terezín.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Je tomu přesně rok, kdy se čeští poslanci oficiálně vymezili proti pachatelům jednoho z nejzávažnějších zločinů mezinárodního práva. V doprovodném usnesení k zákonu o státních svátcích a významných dnech Poslanecká sněmovna v dubnu 2017 odsoudila zločiny proti lidskosti prováděné během první a druhé světové války „jakož i další genocidní násilí kdekoli na Zemi“ a vyzvala mezinárodní společenství „k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky“.

Poslanecká „rezoluce proti genocidám“ vloni vyvolala v některých českých médiích trochu nečekanou a paradoxní kritiku. Novináři spekulovali, zda zákonodárci mají vůbec právo odsuzovat historické události zvláštními zákony či usneseními.

Holokaustu těsně unikla. V 85 letech ji kvůli víře zavraždili v jejím bytě

Dům, ve kterém 85 letá Mireille Knollová žila.

Například Zbyněk Petráček v Lidových novinách 27. dubna uvedl, že „speciální zákony proti genocidě či genocidní lži mají jasný smysl tam, kde ‚se to stalo‘, či se týkají stále ohrožených skupin“, a zpochybnil oprávněnost zařazení genocidy Arménů do výčtu historických událostí.

Petruška Šustrová se o den později v reakci na přijatou rezoluci svěřila se svým tichým snem, že „někdy ve 40. letech tohoto století možná přijde turecký nebo arménský parlament s návrhem odsoudit to, čemu cudně říkáme ‚odsun‘ sudetských Němců po druhé světové válce“.

V diskusi po přijetí rezoluce tak zazněly argumenty, které do té doby odsouzení genocidních politik účinně bránily: že se český parlament nemá vměšovat do sporů o historii cizích států, že si máme nejprve zamést před vlastním prahem a že by se parlament vlastně k historickým otázkám neměl vůbec vyjadřovat.

Důležité gesto

S ročním odstupem je zřejmé, že iniciativa tehdejších poslanců Robina Böhnische a Karla Černého měla větší význam, než si v danou chvíli kdo dokázal představit. Zákonodárné sbory pochopitelně nemají plnit funkci „rozhodčích soudů“ historie. Usnesení Sněmovny jsou symbolickým vyjádřením vůle politiků, resp. zvolených poslanců.

Tato vůle se v určitý moment může zdát jako prázdné gesto, kterým se jen potvrzuje to, co stejně všichni vědí. V případě české rezoluce však došlo k přesnému opaku. Ani ne rok po jejím přijetí musel nově zvolený parlament na několika zasedáních řešit výroky poslanců zpochybňujících utrpení romských obětí holokaustu.

To, že rezoluce explicitně vyjmenovává skupiny obyvatel, které se staly oběťmi nacistické genocidní politiky (Židé, Romové a Slované), se nakonec ukázalo jako velmi prozíravé. Jen málokdo si před rokem dokázal představit, že významná česká parlamentní strana „přetaví“ stereotypní antiromské nálady v debatu o míře utrpení vězňů koncentračních táborů.

Spojení nespojitelného

Stejně tak je zarážející rapidní nárůst antisemitských projevů v západní i střední Evropě, které se jako vždy v evropské historii šíří zcela neočekávanými a jen těžko srozumitelnými cestami.

Neonacisté v německém Ostritzu oslavují Hitlera, město střeží policie

Město Ostritz se tento víkend kvůli festivalu neonacistů, kteří si připomínají...

Antisemitismus v současné době opět spojuje zcela odlišné a „nespojitelné“ skupiny a ideologie. Vždyť co má společného arabsky hovořící mladík, který na berlínské ulici „řeže“ páskem turistu s jarmulkou, organizátor festivalu Schild und Schwert (zkráceně SS) oslavujícího narození Adolfa Hitlera a maďarský politik, který svůj volební úspěch postavil na billboardech se zcela zřejmým antisemitským podtextem?

To, kdy se spolu s těmito tendencemi začne v Evropě výrazněji prosazovat i revizionismus a popírání holokaustu, je jen otázka času.

K obdobnému vývoji došlo i ve vztahu ke genocidním politikám současnosti. Bohužel již přestává platit, že masové násilí probíhá „kdesi daleko“ v Africe a že se nás nijak netýká. Mezinárodní organizace v posledních měsících upozorňují na riziko, které pro kurdskou menšinu představuje aktivita turecké armády v Sýrii.

Evropské dilema

Organizace Genocide Watch nedávno vydala jednoznačné varování, že jsou Kurdové v Sýrii ohroženi rozsáhlou genocidní politikou. Pokud Turecko jako významný člen Severoatlantické aliance v současnosti porušuje mezinárodní právo, dostává se Evropa do dlouhodobě neudržitelné situace.

Jako nositelka „západních hodnot“ může jen s velkými obtížemi zakrývat skutečnost, že její přímý spojenec v oblasti páchá zločiny proti lidskosti. O aktivitách turecké armády v Sýrii sice zatím můžeme pouze spekulovat, zkušenosti a svědectví z Turecka však poukazují na masivní porušování lidských a občanských práv – ať už se to týká opozičních politiků, novinářů, akademiků, či dalších „nepohodlných“ osob, které současný turecký establishment označuje za „pučisty“.

Jestliže evropští spojenci dali Turecku k domácím represím „volné ruce“, není příliš složité si představit, jak odhodlaně se postaví tváří v tvář masovému politickému násilí.

Poslanecká rezoluce z dubna 2017 tak nepředstavuje jen bezobsažnou proklamaci, kterou se politici pokusili přepsat dalekou minulost. Události posledních měsíců naopak ukázaly, že text usnesení naznačil blízkou budoucnost a stal se důležitým nástrojem prevence genocidního násilí.

Autor:

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Zemřel Niki Lauda, trojnásobný šampion formule 1 a idol generací

Rakouský jezdec Niki Lauda (vpravo) a britský závodník James Hunt na velké ceně...

Trojnásobný vítěz mistrovství světa formule 1 Niki Lauda zemřel ve svých 70 letech. Rakouská tisková kancelář citovala...

Další z rubriky

Minus šest tisíc učitelů. Absolventi vysokých škol volná místa nezaplní

Ilustrační snímek

Školství čeká v příštích letech vlna odchodů do důchodu, učitelů je každým rokem méně. Už nyní jich chybí na školách...

EU má jediný cíl: vymazat národní státy z mapy Evropy, tvrdí Klaus

„Evropská unie má jediný cíl: vymazat národní státy z mapy Evropy,“ prohlásil...

Bývalý prezident Václav Klaus během probíhajících voleb do Evropského parlamentu ostře kritizoval stávající vedení EU....

Eurovolby začaly v dalších 21 zemích. Výsledky budou až v neděli v noci

V Česku skončily ve 14. hodin eurovolby. Začíná sčítání hlasů. (25.5.2019)

V Evropské unii v neděli končí čtyřdenní volby do Evropského parlamentu, které se v různých zemích konají v různých...

Najdete na iDNES.cz