KOMENTÁŘ: Výraznější popírání holokaustu je v Evropě jen otázka času

  13:45aktualizováno  13:45
Před rokem česká Sněmovna přijala „rezoluci“ proti genocidám. Ve světle nárůstu antiromských i antisemitských nálad u nás i ve světě se dříve trochu bezobsažná deklarace jeví jako vhodný preventivní nástroj namířený na zločiny proti lidskosti, píše v komentáři Šimon Krbec, ředitel Centra studia genocid Terezín.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Je tomu přesně rok, kdy se čeští poslanci oficiálně vymezili proti pachatelům jednoho z nejzávažnějších zločinů mezinárodního práva. V doprovodném usnesení k zákonu o státních svátcích a významných dnech Poslanecká sněmovna v dubnu 2017 odsoudila zločiny proti lidskosti prováděné během první a druhé světové války „jakož i další genocidní násilí kdekoli na Zemi“ a vyzvala mezinárodní společenství „k účinné prevenci porušování lidských a občanských práv ve světě a k řešení sporů mírovými prostředky“.

Poslanecká „rezoluce proti genocidám“ vloni vyvolala v některých českých médiích trochu nečekanou a paradoxní kritiku. Novináři spekulovali, zda zákonodárci mají vůbec právo odsuzovat historické události zvláštními zákony či usneseními.

Holokaustu těsně unikla. V 85 letech ji kvůli víře zavraždili v jejím bytě

Dům, ve kterém 85 letá Mireille Knollová žila.

Například Zbyněk Petráček v Lidových novinách 27. dubna uvedl, že „speciální zákony proti genocidě či genocidní lži mají jasný smysl tam, kde ‚se to stalo‘, či se týkají stále ohrožených skupin“, a zpochybnil oprávněnost zařazení genocidy Arménů do výčtu historických událostí.

Petruška Šustrová se o den později v reakci na přijatou rezoluci svěřila se svým tichým snem, že „někdy ve 40. letech tohoto století možná přijde turecký nebo arménský parlament s návrhem odsoudit to, čemu cudně říkáme ‚odsun‘ sudetských Němců po druhé světové válce“.

V diskusi po přijetí rezoluce tak zazněly argumenty, které do té doby odsouzení genocidních politik účinně bránily: že se český parlament nemá vměšovat do sporů o historii cizích států, že si máme nejprve zamést před vlastním prahem a že by se parlament vlastně k historickým otázkám neměl vůbec vyjadřovat.

Důležité gesto

S ročním odstupem je zřejmé, že iniciativa tehdejších poslanců Robina Böhnische a Karla Černého měla větší význam, než si v danou chvíli kdo dokázal představit. Zákonodárné sbory pochopitelně nemají plnit funkci „rozhodčích soudů“ historie. Usnesení Sněmovny jsou symbolickým vyjádřením vůle politiků, resp. zvolených poslanců.

Tato vůle se v určitý moment může zdát jako prázdné gesto, kterým se jen potvrzuje to, co stejně všichni vědí. V případě české rezoluce však došlo k přesnému opaku. Ani ne rok po jejím přijetí musel nově zvolený parlament na několika zasedáních řešit výroky poslanců zpochybňujících utrpení romských obětí holokaustu.

To, že rezoluce explicitně vyjmenovává skupiny obyvatel, které se staly oběťmi nacistické genocidní politiky (Židé, Romové a Slované), se nakonec ukázalo jako velmi prozíravé. Jen málokdo si před rokem dokázal představit, že významná česká parlamentní strana „přetaví“ stereotypní antiromské nálady v debatu o míře utrpení vězňů koncentračních táborů.

Spojení nespojitelného

Stejně tak je zarážející rapidní nárůst antisemitských projevů v západní i střední Evropě, které se jako vždy v evropské historii šíří zcela neočekávanými a jen těžko srozumitelnými cestami.

Neonacisté v německém Ostritzu oslavují Hitlera, město střeží policie

Město Ostritz se tento víkend kvůli festivalu neonacistů, kteří si připomínají...

Antisemitismus v současné době opět spojuje zcela odlišné a „nespojitelné“ skupiny a ideologie. Vždyť co má společného arabsky hovořící mladík, který na berlínské ulici „řeže“ páskem turistu s jarmulkou, organizátor festivalu Schild und Schwert (zkráceně SS) oslavujícího narození Adolfa Hitlera a maďarský politik, který svůj volební úspěch postavil na billboardech se zcela zřejmým antisemitským podtextem?

To, kdy se spolu s těmito tendencemi začne v Evropě výrazněji prosazovat i revizionismus a popírání holokaustu, je jen otázka času.

K obdobnému vývoji došlo i ve vztahu ke genocidním politikám současnosti. Bohužel již přestává platit, že masové násilí probíhá „kdesi daleko“ v Africe a že se nás nijak netýká. Mezinárodní organizace v posledních měsících upozorňují na riziko, které pro kurdskou menšinu představuje aktivita turecké armády v Sýrii.

Evropské dilema

Organizace Genocide Watch nedávno vydala jednoznačné varování, že jsou Kurdové v Sýrii ohroženi rozsáhlou genocidní politikou. Pokud Turecko jako významný člen Severoatlantické aliance v současnosti porušuje mezinárodní právo, dostává se Evropa do dlouhodobě neudržitelné situace.

Jako nositelka „západních hodnot“ může jen s velkými obtížemi zakrývat skutečnost, že její přímý spojenec v oblasti páchá zločiny proti lidskosti. O aktivitách turecké armády v Sýrii sice zatím můžeme pouze spekulovat, zkušenosti a svědectví z Turecka však poukazují na masivní porušování lidských a občanských práv – ať už se to týká opozičních politiků, novinářů, akademiků, či dalších „nepohodlných“ osob, které současný turecký establishment označuje za „pučisty“.

Jestliže evropští spojenci dali Turecku k domácím represím „volné ruce“, není příliš složité si představit, jak odhodlaně se postaví tváří v tvář masovému politickému násilí.

Poslanecká rezoluce z dubna 2017 tak nepředstavuje jen bezobsažnou proklamaci, kterou se politici pokusili přepsat dalekou minulost. Události posledních měsíců naopak ukázaly, že text usnesení naznačil blízkou budoucnost a stal se důležitým nástrojem prevence genocidního násilí.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Považuji tě za přítele, Mirku, prohlásil prezident na padesátinách Soukupa

Na oslavu padesátých narozenin Jaromíra Soukupa dorazil také prezident Miloš...

Majitel televize Barrandov a její nejvytíženější moderátor Jaromír Soukup oslavil padesáté narozeniny. Na páteční večer...

Mladík na ulici vyzval na souboj osmdesátníka. Netušil, že to je judista

Ilustrační snímek

Nepořádek, který dělal na ulici v České Lípě při pojídání kebabu mladý muž, rozčílil kolemjdoucího osmdesátiletého...

Koupila dům, plánovala drobné opravy. Místo nich jí statik doporučil demolici

Rodinný dům, který paní Komárková zakoupila. (2017)

Alena Komárková koupila dům v hodnotě přes jeden a půl milionu korun. Plánovala drobné opravy a spokojený život na...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Další z rubriky

Mosty u pražského metra Vltavská procházejí zkouškou, doprava je omezená

Na most v pražské Bubenské ulici u metra Vltavská se vrátila auta do 3,5 tuny. ...

Obyvatelé hlavního města musí tuto sobotu a neděli počítat s omezením dopravy kolem stanice metra Vltavská v Praze 7....

Matějská začala. Na pouť dorazily přes chladné počasí první tisícovky lidí

Matějská pouť v Praze. (23.2.2019)

Obyvatelé Prahy i mimopražští turisté využili slunečného avšak zároveň studeného dne k návštěvě Matějské pouti, která v...

Česko trápí nedostatek lékařů. Řešením má být větší počet mediků

Ilustrační snímek

V Česku chybí podle České lékařské komory okolo dvou až tří tisíc doktorů. Navíc stárnou, z fakult jich do praxe...

Najdete na iDNES.cz