Al Aní působil do dubna 2001 na irácké ambasádě v Praze jako konzul. Česko ho však vyhostilo a tajné služby ho posléze označily za spolupracovníka teroristické sítě Al-Kajda, který se stýkal přímo s Muhammadem Attou – ústřední postavou útoků na USA.
"Tyto falešné informace mi zničily život. Američané mě kvůli tomu v Bagdádu téměř tři roky věznili. Přišel jsem o všechno. Z vězení mám navíc podlomené zdraví. Budu žádat po českém státě odškodnění," řekl Al Aní, který teď žije v Sýrii, v telefonickém rozhovoru s MF DNES.
Hodlá prý požadovat desítky milionů korun. Zatím udělal první krok. Loni v říjnu poslal do Prahy pětistránkový dopis, ve kterém žádá české úřady o náhradu škody.
O dopisu a jeho čerstvých aktivitách se dosud vůbec nevědělo. "Víme, že se Al Aní obrátil na české úřady. Dopis adresoval ministerstvu spravedlnosti, prezidentu republiky a předsedovi vlády. Pokud víme, nedávalo se k tomu zatím žádné stanovisko," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Jiří Beneš.
Al Aní byl špičkovým agentem režimu diktátora Saddáma Husajna. Pod krytím konzula na české ambasádě řídil veškeré tajné operace irácké rozvědky ve střední a východní Evropě.
Bývalý premiér Miloš Zeman dokonce v roce 2001 s odkazem na informace z tajných služeb tvrdil, že Al Aní plánoval útok na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa. Proto se několik let držela v centru Prahy velmi přísná bezpečnostní opatření.
Zprávy českých agentur o údajných kontaktech Al Aního s teroristou Attou se staly po 11. září 2001 důležitým tématem: šlo o jeden z argumentů, které američtí politici používali, když ospravedlňovali útok na Husajnův irácký režim.
Americký viceprezident Richard Cheney si dokonce vyžádal od Miloše Zemana informace o údajných schůzkách Atty a Al Aního. Cheney pak začal mluvit "o irácké stopě v Praze".
Vývoj případu
11. září 2001
Teroristická síť Al-Kajda zaútočila na Spojené státy. V jednom letadle, které zasáhlo mrakodrap v New Yorku, byl i Egypťan Mohamed Atta.
16. září 2001
Americký list Los Angeles Times zveřejnil, že Atta přicestoval do USA přes Prahu.
26. října 2001
"Atta se setkal v Praze s iráckým diplomatem Ibrahimem Al Aním," řekl na tiskové konferenci ministr vnitra Stanislav Gross.
9. listopadu 2001
"Máme potvrzené, že Atta v Praze kontaktoval iráckého agenta," řekl premiér Miloš Zeman americké stanici CNN při návštěvě USA.
3. prosince 2001
"Atta se skutečně velmi pravděpodobně setkal s důstojníkem irácké zpravodajské služby, který v Praze působil pod diplomatickým krytím," řekl prezident Václav Havel.
Prosinec 2001
"Důkazy o setkání Atty s agentem irácké rozvědky v Praze jsou přesvědčivé," řekl listu The New York Times poradce Pentagonu Richard Perle.
4. června 2002
"Trvám na tom, že se terorista Atta setkal v Praze s iráckým agentem," řekl listu The Prague Post Hynek Kmoníček, český velvyslanec při OSN.
21. října 2002
Americký list The New York Times s odvoláním na nejmenované české představitele napsal, že prezident Václav Havel diskrétně informoval Bílý dům, že došel k závěru, že nejsou důkazy o setkání Atty s iráckým diplomatem v Praze. Mluvčí Ladislav Špaček to popřel.
9. července 2003
Američané oznámili, že 2. července byl Al Aní zadržen americkými silami v Iráku.
Prosinec 2005
Američané pouštějí Al Aního z vězení se skupinou dalších vězňů. "Už je nevyšetřujeme kvůli zločinům," řekl mluvčí americké armády Barry Johnson.
Říjen 2006
Al Aní píše dopis české vládě a oznamuje jí, že bude chtít odškodnění.
Srpen 2007
Ministerstvo zahraničí potvrzuje, že dopis od Al Aního přišel. Dosud se jím nikdo nezabýval.
