Výše splátky není jistá, pravděpodobně ale do Česka přijde zhruba 208 milionů eur (zhruba 5,4 miliardy korun).
V materiálu, který poslalo ministerstvo do připomínkového řízení, uvádí, že přesná výše druhé splátky bude stanovená až na základě statistických dat o HDP a o nezaměstnanosti ve státech EU k 19. říjnu 2021. V první splátce obdrželo Česko čtyřnásobek předpokládané částky, a to 834,8 milionu eur (21,7 miliardy korun). Změnu programu v neprospěch projektů zaměřených na ochranu klimatu musí odsouhlasit Evropská komise.
„Vládě je ke schválení navrženo využít celou druhou tranši prostředků REACT-EU v předpokládané výši cca 208,7 milionů eur cíleně do oblasti zdravotnictví. Prostředky budou využity na dofinancování projektů v 98. výzvy IROP Rozvoj, modernizace a posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče s ohledem na potenciální hrozby“, uvádí materiál.
Všechny související změny operačního programu musí schválit výbor IROP a revidovaný program následně Evropská komise. Materiál také uvádí, že EK při vyjednávání o využití první splátky REACT-EU očekávala, že čtvrtina peněz bude přispívat k plnění cílů v oblasti klimatu. „Nicméně tento limit není explicitně obsažen v nařízení a lze jej vnímat spíš jako silný apel ze strany EK,“ stojí v materiálu.
V rámci první splátky vyhlásil IROP v dubnu a květnu letošního roku celkem šest výzev. Dvě byly určené pro integrovaný záchranný systém, tři pro zdravotnictví a jedna výzva pro sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností.
Stamilionovou dotaci pro rychnovskou nemocnici pozdržel špatný projekt |
V 98. výzvě, ve které podle kritiků rozhodovala při podávání žádosti rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, bylo předloženo 125 projektů nemocnic s požadovanou dotací z EU 20,71 miliardy korun, což výrazně převýšilo sumu celé první sumy určené pro zdravotnictví.
V případě, že druhou tranši Česko využije výlučně na oblast zdravotnictví, bude podíl prostředků přispívajících na cíle v oblasti klimatu nižší než očekávaných 18,73 procenta, konkrétně podíl dosáhne přibližně 15 procent, uvádí ministerstvo. Z dostupných dat přitom podle úřadu vyplývá, že Česko se řadí mezi státy, které mají největší podíl klimatického příspěvku z daných prostředků.
Podle ministerstva lze také očekávat, že EK bude usilovat o navýšení prostředků na aktivity v oblasti sociální infrastruktury. Do této oblasti však mají podle úřadu jít peníze z dalších fondů i z Národního plánu obnovy.
Všechny dotace z fondu REACT-EU, tedy obě tranše, musí být vyčerpány nejpozději do konce roku 2023. Podle prvotního návrhu mělo jít 18,4 miliardy do zdravotnictví, 4,8 miliardy na integrovaný záchranný systém, a to na vybavení, vzdělávání, výcvik či informační technologie pro policisty, hasiče a záchranáře. Na sociální služby a „sociální infrastrukturu“ mělo být využito 2,4 miliardy korun.
