Beranovy ostatky byly před několika dny převezeny z Vatikánu, kde spočívaly v papežské hrobce v bazilice svatého Petra.
Pondělní bohoslužbu vedl pomocný pražský biskup Václav Malý. Po jejím skončení se liturgický průvod vydal ke kapli Bartoňů z Dobenína, jíž se od svatořečení Anežky České říká také kaple svaté Anežky. Tam byly Beranovy ostatky uloženy. Církev pro ně nechala vyrobit nový kamenný sarkofág.
V nové části katedrály, kde se kaple nachází, nastal pohyb opět po roce. Loni v březnu byl do blízké nové arcibiskupské kaple pohřben kardinál Miloslav Vlk. Bývalý pražský arcibiskup, a tedy nástupce kardinála Berana v této funkci, se podle zástupců katolické církve velmi zasloužil o Beranovu repatriaci.
Církev usiluje o Beranovo blahořečení
Kardinál Beran, vězeň dvou totalitních režimů v Československu, se nemohl po své cestě kvůli jmenování kardinálem do Říma v roce 1965 vrátit do vlasti. Ve Vatikánu žil v exilu a zemřel tam v roce 1969. Podle jeho poslední vůle, která se českým historikům a církvi dostala do rukou v 90. letech, si však vždy přál být pohřben v Česku.
Od roku 1998 česká katolická církev usiluje o Beranovo blahořečení. Historička Stanislava Vodičková, autorka právě vydaného rozšířeného Beranova životopisu, řekla, že by se česká část procesu mohla v květnu uzavřít a odeslat do Vatikánu.
Arcibiskup Beran sloužil po puči mši Gottwaldovi, rok poté ho StB zatkla |
O repatriaci ostatků kardinála Berana rozhodl papež František počátkem letošního roku. Do Prahy byly letecky převezeny v pátek, v sobotu kardinála Berana v jeho vlasti přivítaly stovky věřících, zástupci církví i poutníci. Mši ke cti sv. Vojtěcha, úzce spjatého s kardinálem Beranem, sloužil v katedrále sv. Víta pražský arcibiskup, další Beranův nástupce, kardinál Duka.
V závěru bohoslužby zaznělo devatenáct pomalých úderů na zvon Zikmund, který je největším zvonem v katedrále i v celé zemi. Počet úderů symbolizoval součet let, která Beran strávil jako vězeň nacistického a komunistického režimu.
