Už v roce 2019 tehdejší kabinet ANO a ČSSD usnesením stanovil, že se na předsednictví mají co nejvíce podílet stávající zaměstnanci úřadů. Podle úřadu vlády měli zajišťovat především vysoce odborné činnosti. Odměny byly v původním materiálu zmíněny spíše obecně, nikoli závazně.
Hodnocení skončeného předsednictví: Češi uspěli, ale neumí se tím pochlubit |
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek tak jakožto centrální koordinátor předsednictví navrhl vyčlenit z vládní rozpočtové rezervy prostředky až do výše 100 milionů korun, vyplývá to z materiálů, které ve středu kabinet schválil.
Pro jednotlivé resorty bude k dispozici 70 procent, rozděleny peníze budou podle počtu jednotlivých zasedání ministerských rad a pracovních skupin. Stálé zastoupení ČR při EU obdrží pětinu celkových prostředků, podle úřadu vlády na jeho pracovnících ležela hlavní tíha v posledních fázích politické části předsednictví. Desetinu obdrží úřad vlády.
Z resortů obdrží nejvyšší částku na odměny po ministerstvu zahraničí ministerstva průmyslu a obchodu (15,6 milionu korun), zemědělství (9,2 milionu korun), financí (8,3 milionu korun), vnitra (6,2 milionu korun) a životního prostředí (5,6 milionu korun).
Vzhledem k válce na Ukrajině muselo podle vlády předsednictví čelit řadě krizových situací a vyjednávat nové návrhy Evropské komise zejména v energetice. Uskutečnilo se šest mimořádných ministerských jednání, z toho pět právě k energetické krizi.
Celkem se uskutečnilo téměř 50 ministerských rad, 60 jednání velvyslanců, zasedlo skoro 1 500 pracovních skupin, uvádí úřad vlády. V Česku se konalo přes 300 jednání včetně říjnového neformálního summitu EU na Pražském hradě, setkání vlády s vedením Evropského parlamentu či kolegiem Evropské komise.
„Z hlediska jednání s Evropským parlamentem byla v trialozích dosažena shoda nad 33 legislativními návrhy, například k drtivé většině balíku Fit for 55,“ podotkl úřad vlády s tím, že předsednictví bylo i mezi zahraničními partnery a představiteli unijních institucí hodnoceno jako úspěšné.
