Když na plné čáře bude předjíždět učitelka, která bere 20 tisíc hrubého, dostane šest trestných bodů a pokutu šest tisíc korun k tomu. Když stejný přestupek spáchá manažer, který má plat pětkrát vyšší, "napaří" mu úředníci kromě bodů pokutu 30 tisíc korun.
U obou hříšníků to dělá 30 procent z jejich měsíčního příjmu.
Podle politiků Věcí veřejných, poslance Stanislava Humla a ministra dopravy Víta Bárty, by takto měla fungovat spravedlnost na českých silnicích. Za vážné přestupky by podle nich bohatí měli platit víc než ti chudší, aby se pokuty báli.
Huml včera navíc poprvé představil řešení, jak odrazit námitky odpůrců tohoto návrhu. Ti si neumějí představit, jak by policisté či úředníci na radnicích zjišťovali, kolik přistižení řidiči berou. Představa, že by měli exkluzivní přístup do daňových přiznání, je pro ně nepřijatelná.
Progresivní pokutyPRO: PROTI: |
Pro lidi s nejnižšími příjmy by platila pevně stanovená minimální výše pokuty, pro ostatní by se odvíjela podle platu.
Co s podnikateli, kteří si schválně nastavují nízký plat? To se podle Humla bude teprve řešit. "Jak by měla být nastavena ta procenta a jakých přestupků se to bude týkat, teprve probereme. Dnes ten systém spravedlivý není a je třeba ho změnit. Pro někoho je pokuta likvidační záležitostí a pro druhého to jsou jen drobné," říká Huml.
S tím souhlasí i další člen komise, šéf dopravní policie Leoš Tržil. Prosadit tento nápad u koaličních partnerů, zejména ODS, však bude pro véčkaře zřejmě obtížné. Premiér Petr Nečas jej označil za nesmysl a bývalý ministr dopravy Petr Bendl jde ještě dál. "Co je na tom spravedlivého? Je to spíš takové komunistické rovnostářství." Návrh podle něj způsobí, že podnikatelé budou víc "fixlovat" ve svých daňových přiznáních; také zvýší byrokracii a bude zdlouhavý. "Cíl je přece přesně opačný: rychlý a účinný trest," dodal Bendl.
Námitky Huml uslyší i ve své komisi. "Není správné rozdělovat lidi na bohaté a chudé. Je nutné tvrdě postihovat agresivní řidiče," říká její člen, dopravní psycholog Alois Hudeček.
Huml přesto věří, že s přísnějšími postihy pro bohatší řidiče u koaličních partnerů uspěje. "Myslím, že až dáme dohromady nějaký ucelený návrh a budu mít možnost panu premiérovi a našim politickým partnerům vše vysvětlit, najdeme v tom společnou řeč," sdělil.
Připomněl, že srážkou několika procent z platu jsou už dnes trestáni za kázeňské přestupky policisté, hasiči či příslušníci Vězeňské služby. "Technicky jde vše vyřešit, stačí si jen říct, jestli je k tomu politická vůle. Ve Finsku nebo Švýcarsku to tak mají zavedené už několik let. Proč by to nemohlo fungovat i u nás?" ptá se Huml.
Finský ani švýcarský model by v Česku nefungoval
Jenže Finsko a Švýcarsko jsou proti Česku dost odlišné země. Jejich model by šlo do Česka přenést jen těžko. Ve Švýcarsku například o výši pokut rozhodují soudy. Umožňuje to velmi efektivní a výkonný soudní systém, s nímž se česká justice zřejmě ještě dlouho nebude moci měřit.
Ve Finsku i v jiných severských zemích jsou zase kvůli transparentnosti veřejně přístupná daňová přiznání. Policisté tak mohou jednoduše zjistit, jaké příjmy má přistižený řidič, a podle toho mu stanovit trest. Něco takového by vyžadovalo zásadní změnu zákonů, která by v českém parlamentu asi sotva prošla.
V obou zmiňovaných zemích také nemají bodový systém. Tresty za přestupky jsou zde už tak dostatečně přísné. "U nás může člověk kvůli bodům přijít o řidičský průkaz. To už je dost tvrdý trest i pro bohaté," míní dopravní psycholog Alois Hudeček.
