Po prosazení škrtů a dalších úsporných opatřeních by se teď podle Nečase měla vláda zaměřit na zajištění ekonomického růstu země. Změna vládního kurzu má přitom hned dva důvody; jednak před dalším škrtáním varují ekonomové, svou roli pak sehrál také nedávný debakl v krajských a senátních volbách.
"Musíme zastavit veškeré strašení a ukázat lidem světlo na konci tunelu. Jsem přesvědčen, že zvolnění úspor a škrtů je to, co teď naše ekonomika potřebuje," vysvětluje nynější cíle kabinetu ministerský předseda Nečas.
Nečas se vrátil k původním plánům na ekonomický růst
Jeho plán je jednoduchý: stabilizovat veřejný rozpočet a zaměřit se na obnovení ekonomického růstu. "K tomu se není možné pouze proškrtat. Potřebujeme růst, ale nikoliv na úkor zvyšování zadlužení. Jako prorůstové impulzy vidíme vyšší výdaje do dopravní infrastruktury, vědy, výzkumu, inovací a školství," říká Nečas.
K nastartování ekonomického růstu je však potřeba přesvědčit veřejnost, aby více utrácela. To podle Nečase nemusí být velký problém. "Jsem přesvědčen, že je to primárně psychologická záležitost. Dokonce si myslím, že kdybychom dali domácnostem více peněz, že by se dnes spotřeba nezvýšila a jenom se zvýšily vklady," doplnil pro sobotní MF DNES premiér.
Nečas plánuje zakázat jak sobě, tak ostatním ministrům provádění škrtů a větších úspor. "Ministři by už neměli strašit, ale dávat naději. Mimo jiné proto, že dosavadní konsolidační úsilí vlády přineslo výsledky. Srazili jsme vysoký schodek. Teď je nezbytné zaměřit se na ekonomický růst," trvá si na svém Nečas.
Premiér se tak po mnoha měsících a turbulentním vnitrostranickém období vrátil ke svým původním plánům, které svým kolegům přednesl už na sklonku dubna letošního roku. "Otázka obnovy růstu se musí stát klíčovou součástí naší vládní politiky. Ano, my musíme mít fiskální disciplínu, máme ji. Musíme dostat deficity pod tři procenta HDP, ale k trvale vyrovnaným rozpočtům můžeme dospět tehdy, jestliže naše ekonomika bude růst," předpovídal tehdy.
Premiér se vyhraňoval také vůči Bruselu, když poznamenal, že ve fiskální politice a snižování rozpočtového schodku nemusí Česku nikdo radit. Připomenul tak, že se Česko nepřipojilo k fiskálnímu paktu EU (více o předchozím vyjádření zde).
