Vyplynulo to ze slov šéfa správní rady pojišťovny a poslance ODS Marka Šnajdra, když komentoval nové zjištění MF DNES.
Firma IZIP, která žije převážně z peněz vybraných od lidí na zdravotním pojištění, vyplácí svým zaměstnancům mimořádně vysoké částky. Svým devíti pracovníkům vyplatil IZIP v loňském roce 59 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti.
Každý si průměrně vydělal 546 tisíc korun hrubého měsíčně. Přestože projekt nefunguje, jak by měl, a zdravotní údaje o pacientech sdílí přes internet jen minimum lékařů.
"Je to velmi nadprůměrné odměňování, i když pro mě je důležitější, aby služba začala přinášet úspory. Teď je evidentní, že systém nefunguje. Ordinace aktivně nespolupracují," říká Marek Šnajdr. VZP loni do firmy nasypala asi 290 milionů korun. Šnajdr naznačil, že pojišťovna by IZIP mohla začít dávat méně peněz než dosud.
Manažeři IZIP pobírají srovnatelné odměny jako nejlépe placení zahraniční manažeři velkých českých firem. Podle průzkumů společnosti Trexima, která vytváří tabulku průměrných příjmů vedoucích pracovníků, se u nás nejlépe platí v bankách se stamilionovými zisky - průměrně 395 tisíc měsíčně. IZIP měl zisk 5 milionů (po odečtení platů).
"Tak to je hodně štědrá společnost, když to řeknu kulantně. Platy českých manažerů se pohybují od 200 do 500 tisíc korun. IZIP platí jako těm nejlepším top manažerům," podotýká analytik Karel Palata z poradenské společnosti Hewitt.
Čtěte ve čtvrteční MF DNES: Správní rada VZP uložila managementu, aby začal řešit elektronické zdravotní knížky. Musí říct, jaké úspory přinášejí a zda se investice do nich (z peněz největší zdravotní pojišťovny) vyplatí.
Firma vysoké mzdy obhajuje. "Na mzdách manažerů bylo vyplaceno v průměru 6 600 eur měsíčně (asi 165 tisíc korun). Přes dvě třetiny vámi uvedené částky byly převedeny na takzvané podnikové spoření. Takto manažeři financují další rozvoj společnosti a umožňují jí zachovat si nezávislost na cizích zdrojích, a tedy nezadlužovat se," vysvětlil ředitel marketingu firmy Tomáš Staněk.
Podnikovým spořením se však rozumí, že pracovníci po výplatě půjčí své firmě. Stále to však jsou jejich peníze.
V předchozích letech se odměny nevyplácely
Staněk loňské výplaty odůvodňuje i tím, že se v předchozích letech manažerské odměny nevyplácely (a starší výroční zprávy to potvrzují) a že naopak nejvyšší pracovníci do firmy investovali vlastní peníze.
"Ve mzdách za rok 2009 bylo zohledněno i to, že někteří manažeři podstoupili podnikatelské riziko a vložili do projektu své vlastní prostředky," přidává Staněk další důvody pro neobvyklý nárůst odměn.
Projekt byl dlouho ztrátový, ale loni byl IZIP už v černých číslech. A jen za loňský rok pojišťovna firmě poslala asi 290 milionů. Ovšem nedostala za ně to, co čekala - že většina lékařů začne na internet ukládat údaje o pacientech, aby je mohli používat i jejich kolegové. Projekt elektronických zdravotních knížek nyní proto pojišťovna prověří.
"Správní rada uložila managementu VZP, aby předložil naprosto exaktní model, který řekne, že se prostředky vynaložené pojišťovnou do systému nejen vracejí, ale vrací se tam významně víc, než se tam vkládá," potvrdil Marek Šnajdr.
Pomáhá i sesterská společnost
Právě Všeobecná zdravotní pojišťovna má ve firmě i vlastnický podíl - nyní vlastní pět procent akcií, ale uvažuje o nákupu dalších 30 procent.
Firma IZIP nepracuje na databázi elektronických zdravotnických knížek sama. Subdodávky zadává firmě MD Access. Ta sídlí na stejné adrese a v jejím představenstvu sedí stejní lidé jako v IZIP. "Je to naše sesterská společnost," vysvětluje Staněk.
Ani firma MD Access neplatí zaměstnance úplně špatně. Loni měla v průměru během roku 44 zaměstnanců, kterým na mzdových nákladech vyplatila přes 60 milionů - to je 114 tisíc měsíčně na jeden úvazek.
