Elektronické zdravotní knížky nefungují, VZP přitom už stály stamiliony

Všeobecná zdravotní pojišťovna investovala téměř miliardu do elektronických zdravotních knížek. Dalších 20 milionů posílá soukromé firmě IZIP každý měsíc. Jenže projekt nefunguje tak, jak by měl. Lékaři se sice do systému hlásí, ve skutečnosti ho ale nepoužívají a v databázi proto chybějí důležité informace.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Elektronickou knížku má 2,3 milionu lidí a Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) do projektu investovala necelou jednu miliardu korun. "Pořízení prvního milionu lidí stálo 600 milionů korun, druhý milion byl za 360 milionů korun," vypočítal náklady Jiří Pašek, ředitel firmy IZIP, prostřednictvím které VZP knížky nabízí a spravuje.

Firmě IZIP platí pojišťovna měsíčně za provoz systému 20 milionů korun. Částku tvoří měsíční paušál šest milionů korun za správu elektronické zdravotní knížky a platby za každého klienta. Ty nyní činí šest korun za měsíc.

Peníze VZP zaplatí, i když si lékaři přes projekt nevymění jedinou informaci. A to se skutečně děje. Podle zjištění MF DNES část lékařů do databáze pacientů neukládá data. Patří mezi ně například Marie Klapalová z Jablonce nad Nisou, která figuruje v seznamu doktorů, v jejichž ordinacích by měl fungovat systém elektronických zdravotních knížek.

elektronická knížka

Elektronická zdravotní knížka je karta pacienta na internetu, do které lékaři zapisují nemoci, výsledky vyšetření a předepsané léky.
Jejím cílem je uspořit peníze ve zdravotnictví a zlepšit péči.

Pacient si zřídí kartu na internetu, kam mu lékaři zapisují údaje. Do karty může s jeho souhlasem nahlédnout každý lékař. Například lékař záchranky tak má přehled o stavu pacienta, kterého vidí poprvé a který může být v bezvědomí.

Lidem ji nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) prostřednictvím soukromé firmy IZIP.

Elektronická zdravotní knížka nedostává data ani z ordinace domažlického ortopeda Michala Krekuleho: "Jsem na IZIP akorát tak naštvaný. Naslibovali mi tady spoustu věcí a není z toho nic. Nebudu ho používat."

Projekt se přitom vyplatí VZP jen v případě, že lékaři budou spolupracovat a poctivě dávat všechny zprávy do systému, aby byly k dispozici jejich kolegům. Pak se dají ušetřit peníze, protože lékař má všechny informace o pacientovi na jednom místě, což brání opakovaným vyšetřením a zbytečnému předepisování týchž léků.

Na otázku, kolik projekt uspořil za osmileté fungování elektronických zdravotních knížek, VZP neodpověděla. Mluvčí Jiří Rod v e-mailu pouze vypsal, jaká jsou očekávání. "VZP předpokládá na základě výsledků nezávislé studie prováděné německou konzultační společností Empirica pro potřeby Evropské komise úsporu až 10 procent peněz hrazených ze zdravotního pojištění." V případě VZP s ročním rozpočtem 140 miliard by to byla úspora 14 miliard.

Ředitel firmy IZIP Pašek připouští, že systém uspoří peníze, až když budou všichni spolupracovat. "S lékaři máme trochu problém, ne všichni jsou ochotní posílat záznamy na web," uznává. Zároveň však upozorňuje na úspěchy firmy IZIP - během roku dokázala přitáhnout další milion lidí. Zahájila totiž masivní nábory. "Jenže ti lidé pak přijdou a vůbec nevědí, na co tu knížku mají," říká praktický lékař z Jindřichova Hradce Lubor Kinšt.