"Nepropadejme skepsi. Vždyť na Slovensku Dzurindova menšinová vláda dokázala prosadit ty nejzásadnější reformy," uklidňuje partnery místopředseda ODS Pavel Bém.
Naráží tak na skutečnost, že slovenský kabinet Mikuláše Dzurindy dokázal i v menšinové sestavě hledáním podpory pro jednotlivé zákony prosadit téměř vše od razantního snížení sociálních dávek až po vlajkovou loď z programu ODS, tedy rovnou daň.
"Ty reformy prostě musí proběhnout i u nás. Protože jestli něco brzdí ekonomický růst a odkládá přijetí eura, tak je to právě skutečnost, že se nerealizují strukturální reformy," upozorňuje Mirek Topolánek, který se snaží sehnat podporu pro svou vládu.
S lidovci, ale i zelenými se přitom ODS shodne na celé řadě kroků. ODS teď chce více sázet na Senát, kde má většinu. Například chystané reformy by tak pravice mohla do zákonů propašovat až v Senátu.
Pak se zákon vrací do Sněmovny, která ho může zamítnout, ale k tomu potřebuje 101 hlasů - a to levice (ČSSD a KSČM) nemá. Naopak k přijetí senátních úprav stačí pravici jen většina přítomných poslanců.
"Sázíme také na to, že ve Sněmovně ne vždy budou přítomni všichni levicoví poslanci a že názory lidí se v čase mění a vyvíjejí," říká senátor za ODS Jaroslav Kubera.
Co by tedy mohla vláda ODS, KDU-ČSL a zelených prosadit? Rozhodně by se mohly snížit daně z příjmů. Plánují to totiž všechny tři budoucí koaliční strany.
Na druhou stranu z toho nejspíš nebude rovná, patnáctiprocentní daň, na které zatím stále trvá ODS. A to přesto, že místopředseda strany Petr Nečas před začátkem rozhovorů avizuje: "Od rovné daně neustoupíme."
Snížit, zjednodušit, ale ne sjednotit, kontrují lidovci a zelení. "Na snížení přímých daní se s ODS snadno dohodneme. Obtížné to bude jen u jejich plánu zavést patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty. To je pro nás nepřijatelné," vysvětluje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.
Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty lidovci nepřipustí kvůli tomu, že by se zdražily potraviny. Kompromisem tak může být sbližování dnešních sazeb: snížení té 19procentní a zvýšení 5procentní.
Poplatky u lékaře a školné
Zcela jistě takováto vláda zavede poplatky u lékaře, všechny tři strany to dokonce mají ve svých programech.
Za recept by se tak mělo platit 20 korun a 50 korun za hospitalizaci v nemocnici. Cílem je omezit zneužívání lékařské péče. Podle mezinárodních srovnání totiž Češi chodí k lékaři nejčastěji ze všech Evropanů.
Se zavedením poplatků by si mohli zbytečné návštěvy u lékaře spíše rozmyslet. Platba za recept má zase jiný účel: když bude každé vyzvednutí léků stát 20 korun, nevyplatí se už nechat si platit ze zdravotního pojištění osmikorunový paralen či acylpyrin.
Zdá se, že lze počítat i se zavedením školného na vysokých školách. Plánují ho ODS i KDU-ČSL. Zatím se školnému brání jen zelení. Jenže o zákazu zavedení školného nic nepíší ve svých sedmi programových prioritách.
S partnery se naopak shodnou, že je třeba otevřít vysoké školy co největšímu počtu zájemců tak, aby mohl studovat každý, kdo chce. A to bez peněz ze soukromých zdrojů nepůjde.
Trojbarevný kabinet se určitě (už jen tím, že se sníží daně a zruší nynější stovky úlev) také snadno shodne na omezení byrokracie. Tím, že se celý systém zpřehlední, se také omezí korupce.
Jednota už teď také vládne u plánu snížit nezaměstnanost. Lidé se mohou připravit na to, že se zpřísní vyplácení sociálních dávek tak, aby se už nevyplácelo nepracovat.
A prioritou ODS, lidovců i zelených je podpora živnostníků. "Právě oni by mohli vytvářet nová pracovní místa," podotýká Petr Gandalovič z ODS.
