Největší logistická akce v moderní historii Česka. Tak někteří odborníci označovali začátek očkování. Tato logistická akce začala na konci loňského roku, konkrétně 27. prosince, kdy první dávky vakcíny v pražské Ústřední vojenské nemocnici podali zdravotníci premiérovi Andreji Babišovi a válečné veteránce Emilii Řepíkové.
Měsíc čekání na vakcínu. Česko očkuje rychlostí pod průměrem EU |
Tentýž den dostal první dávku vakcíny i ministr zdravotnictví Jan Blatný. V Česku tehdy byla první symbolická dodávka 9 750 vakcín od společnosti Pfizer a BioNTech.
Jaká je realita po měsíci od začátku očkování? Do pondělí 25. ledna bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví vyočkováno 207 043 dávek vakcíny, kromě té od Pfizer a BioNTech se již používá také očkovací látka společnosti Moderna.
„Těší mě, že zájem o očkování mezi občany roste. Daří se nám postupovat v souladu s očkovací strategií a naplňovat ji. Nicméně počet očkovaných je samozřejmě odvislý především od aktuálních dodávek vakcín, přičemž třeba s krácením dodávek od společnosti Pfizer samozřejmě dopředu počítáno být nemohlo,“ poznamenal k průběhu očkování pro iDNES.cz Blatný.
Přehled vykázaných očkování v ČR dle věkových skupin (26. leden 2021)
Státní ústav pro kontrolu léčiv k 25. 1. 2021 eviduje celkem 183 hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín proti onemocnění covid-19.
Nežádoucí účinky po očkování Mezi dalšími hlášenými reakcemi byly alergické reakce mírnější až střední závažnosti. V několika případech byla nahlášena a také podezření na závažnější alergickou reakci. Podle SÚKL se objevily také stress-related reakce, kdy člověk reaguje na vlastní proceduru očkování. „Může se objevit mdloba, nevolnost, bušení srdce a u některých jiných vakcín byly v rámci této reakce pozorovány také křeče. V jednom případě bylo nahlášené závažné zhoršení zdravotního stavu u pacienta nad 80 let se závažným onemocněním, u kterého se po očkování objevila nevolnost a zvracení,“ dodala mluvčí. Podle úřadu není počet hlášení nijak alarmující. |
„Nejčastěji jde o nežádoucí účinky podobné příznakům chřipky, například zvýšená teplota nebo horečka, únava, bolest svalů a kloubů. Dále lidé hlásili reakce v místě vpichu, které patří mezi nejčastěji pozorované v klinických studiích, dále také bolest hlavy, nevolnost či zvracení,“ uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Klára Brunclíková.
„Všechna hlášení jsou ale pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky vakcín. Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti,“ upozornila mluvčí.
Měsíc od začátku očkování se Česko s 1,94 procenta naočkované populace drží kolem průměru v EU. Ten činí za celou unii necelá dvě procenta. Vůbec nejrychleji očkuje Izrael, kde již vakcínu dostalo přes 40 procent lidí a přibližně pět procent i druhou dávku.
Hned po premiérovi a ministrovi měli přijít na řadu zdravotníci, kteří jsou v první linii a bojují o životy nakažených koronavirem. První část veřejnosti přišla na řadu až 15. ledna 2021. Právě tehdy se v osm hodin ráno spustil rezervační systém pro občany starší 80 let.
Jeho spuštění provázely od prvního dne komplikace. Systém během prvních hodin čelil zahlcení, lidé čekali na potvrzovací kódy i termíny k očkování. Objevil se i problém s validací rodných čísel u nejstarších lidí. Ministr zdravotnictví Jan Blatný toho dne po poledni uvedl, že zpočátku nebyla do systému úspěšně validována čísla se třemi čísly za lomítkem.
Resort nicméně uvedl, že senioři nad 80 let se mohou k očkování registrovat kdykoliv a ubezpečilo, že budou mít při očkování prioritu.
Omezení dodávky vakcíny
Nyní však i tato prioritní skupina společně se zdravotníky na své vakcíny v podstatě čeká. Farmaceutická firma Pfizer totiž v polovině ledna omezila dodávku své vakcíny. Snížení dodávek bylo důsledkem omezení produkce Pfizeru tak, aby firma mohla zvýšit svou výrobní kapacitu z původních 1,3 miliardy na dvě miliardy dávek ročně.
Do menších nemocnic vakcína ještě nedorazila. Kam ano, tam působí zmatky |
Česko tak dostane v příštích týdnech od firmy Pfizer/BioNTech méně vakcíny. Původní počet dávek očkovací látky by se měl dorovnat do poloviny února, pak by se měl zvýšit.
S omezením dodávek se také odkládá plánovaná registrace zdravotníků, kteří ještě nebyli očkováni. Ti měli mít možnost přihlásit se k očkování 18. ledna, termín se však odložil a ministerstvo zdravotnictví slibovalo, že registrace bude spuštěna nejpozději do 22. ledna, k tomu ale také nedošlo. Registrovat se mohou až od úterý. Dosud se zdravotníci hlásili o očkování přímo v očkovacích centrech.
„Zpoždění nevidíme jako něco, co by měl být výrazný problém. Bohužel nedostatek vakcín, kterému v současné době musíme čelit, výrazně omezí počty očkování na zhruba další tři týdny,“ podotkl už dříve Blatný a otevřeně tak upozornil, že se očkování v příštích týdnech zpomalí.
Na vakcínu si nyní bude muset počkat i 3,5 milionu obyvatel, pro které se měla registrace a rezervace na očkování otevřít 1. února. Babiš v neděli totiž uvedl, že se otevře, až bude dostatečné množství vakcíny. V čase zveřejnění plánu se navíc počítalo s tím, že jim bude přidělen termín až poté, co budou naočkováni všichni lidé z ohrožených kategorií.
To původně mělo skončit v únoru, potrvá ale nejspíš do konce března. Data z neděle ukazují, že zatím bylo naočkováno zhruba 54 procent zdravotníků, 18 procent pracovníků a klientů sociálních služeb a 18 procent seniorů ve věku nad 80 let.
Po měsíci od začátku očkování navíc skončil i ve své funkci také národní koordinátor vakcinační strategie Zdeněk Blahuta. Podle ministra zdravotnictví Blatného to učinil ze zdravotních důvodů. Ve funkci ho nahradí Kateřina Baťhová, která dosud na ministerstvu působila jako ředitelka odboru mezinárodních věcí a EU.
Stále bez kampaně
Očkování má také provázet kampaň, se kterou má ale ministerstvo zdravotnictví zdržení. Podle Andreje Babiše se chystá komplexní kampaň na očkování, na kterou byl ale vzhledem k tomu, kdy má začít očkování pro širokou veřejnost, dostatek času.
„Vyhodnocení a soutěž ke kampani, by měla být nejpozději do konce ledna,“ řekl Babiš při svém prvním očkování.
Česko se tam zatím, co se týče očkovací kampaně, dostalo k jednomu videospotu, letákům a k pár výzvám k očkování v novinách. V deníku MF DNES se například objevila reklama, kterou kritizoval i sám premiér.
Inzerát Ministerstva zdravotnictví k plánované vakcíně proti onemocnění covid-19
Vláda si však podle dokumentu „Mediální a informační podpora“ klade v rámci kampaně za cíl přesvědčit k očkování až 65 procent populace. A to během čtvrt roku. Komunikační kampaň má tak zejména přesvědčit část skeptické české společnosti o nutnosti i výhodách očkování proti koronaviru. Vzniknout mají videospoty a dokonce i minipořady. Podle dokumentu chce navíc Blatný z očkování udělat „prvek národní hrdosti“.
„V kampani je třeba ukázat, že úspěšné očkování i průchod krizí je výsledkem společné práce všech,“ píše se ve strategii. Součástí má být i poskytování praktických informací potřebné pro jednotlivé skupiny.
Kdo všechno předbíhal?
V Česku navíc od začátku očkování došlo k několika případům přednostního očkování lidí, kteří nespadají do rizikové skupiny. Kvůli očkování ve Státním zdravotním ústavu odvolal ministr zdravotnictví Jan Blatný svou náměstkyni Alenu Šteflovou, která se nechala přednostně očkovat společně s manželem. Na její místo nastoupí nynější šéfka kabinetu ministra Pavla Seilerová.
Přednostně se nechal ve vinohradské nemocnici očkovat ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek z důvodu zajištění ochrany svého okolí. I po tomto incidentu zůstává ve své funkci. Správní rada pro něj nevyvodila žádné důsledky, protože k očkování podle Kabátka došlo na základě doporučení ošetřujícího lékaře.
Kvůli předbíhání úředníků při očkování skončil šéf zdravotního ústavu |
Krátce před spuštěním centrálního registru pro očkování skončil kvůli předbíhání ve frontě na vakcínu šéf Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. K očkování se rozhodl proto, že byl pod velkým tlakem, aby vakcíny spotřeboval co nejdřív.
Přednostně byla očkovaná také například manželka krajského radního pro zdravotnictví a bývalého hradeckého primátora Zdeňka Finka či slovenská tenistka Dominika Cibulková.
Zatím dvě vakcíny
V současné době se očkuje především v nemocnicích, klienti domovů pro seniory dostávají vakcínu také přímo v nich, někde se zapojili i praktičtí lékaři. Ve většině krajů včetně Prahy se pro hlavní fázi, kdy bude v závislosti na dodávkách vakcín možné očkovat desítky tisíc lidí denně, chystají velká očkovací centra. První již vznikla v záložní nemocnici na brněnském výstavišti nebo na Výstavišti v Českých Budějovicích, další mají fungovat v hale O2 Universum v Praze či na stadionech.
Blatného inzerát je v nemilosti. Sežeňte si lepší marketéry, zlobí se Babiš |
Ke zrychlení očkování měla pomoct registrace další vakcíny, 6. ledna vydala Evropská komise rozhodnutí, jimž udělila podmínečnou registraci vakcíně firmy Moderna. Česko má tento týden k dispozici přibližně 8 tisíc dávek této vakcíny. Další by měla přijít ještě do konce tohoto týdne. V únoru by jí pak mělo být dalších 110 tisíc dávek.
Původně měla Moderna už v lednu dodat 80 tisíc dávek, nakonec dodá zhruba čtvrtinu. V pátek by měla dostat předběžné schválení i třetí vakcína, AstraZeneca.
Česko má objednáno kromě zmíněných tří vakcín také očkovací látky Johnson & Johnson a CureVac.
