Nový český projekt CzechGlobe zkoumá změny klimatu, zájem o něj má i NASA

V Brně odstartoval unikátní projekt Akademie věd s názvem CzechGlobe. Bude zkoumat globální změny klimatu a jejich vliv na ekosystémy i lidský život ve všech jeho oblastech. Zájem o něj projevila NASA nebo odborníci z METEO France. Odstartovat mu pomůže 650 milionů korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace.

Klimatické změny bude zkoumat unikátní projekt CzechGlobe | foto: AP

Jedná se o první český výzkumný projekt, který se bude zabývat výhradně globální změnou klimatu a jejími dopady na lidský život ve všech jeho oblastech.

"Projekt CzechGlobe vznikl jako reakce na silnou společenskou poptávku řešit problematiku globální změny klimatu a plnit mezinárodní závazky, které Česká republika v této oblasti přijala. Cílem projektu je vybudovat v Česku špičkové výzkumné centrum evropského významu, které bude zkoumat výhradně projevy a dopady globální změny klimatu," uvedl mluvčí projektu Martin Procházka.

Český vědecký tým doplněný například o zahraniční vědce nebo i odborníky z Karlovy univerzity a Zemědělské univerzity v Brně bude sledovat například výměnu CO₂ mezi ekosystémy a atmosférou, zkoumat geologické a hydrologické cykly, v laboratorních podmínkách simulovat nárůst CO₂ v atmosféře a zkoumat jeho dopady na rostliny od buněčné úrovně až po úroveň dálkového průzkumu Země a také vytvářet regionální scénáře změny klimatu.

"Globální změny nejsou dostatečně prozkoumané. Nebudeme se snažit na ně pouze odpovědět a vytvářet vědu, ale i hledat metody a postupy, jak k nim přistupovat. Vyrábět přístroje, například speciální reaktory na to, abychom uměli odstraňovat CO₂ z kouřových plynů, nebo produkovat biopaliva nového typu a podobně," uvedl ředitel projektu Michal Marek.

Zázemí vznikne do čtyř let

Dotaci na výzkum dopadů klimatických změn podepsal ministr školství Josef Dobeš na konci listopadu. Ihned poté Ústav systémové biologie a ekologie české Akademie věd začal s výběrovými řízeními na vědecký tým, důležité přístroje i výstavbu laboratoří.

Sídlo bude mít ústav CzechGLobe na Poříčí v Brně, výzkumná a terénní pracoviště budou po celé republice. Do čtyř let by zde mělo být vše funkční a mělo by zde pracovat 150 až 200 lidí. "Spolupráce s univerzitami je velice důležitá. Téměř polovinu mají tvořit mladí vědci a doktorandi," dodal Marek.

"Operační program Výzkum a vývoj pro inovace nezaplatí jen výzkumné programy. Velká část peněz jde také do výstavby infrastrukturní vědecké sítě. To představuje značnou finanční injekci a příležitost pro české stavebnictví, které je dlouhodobě v krizi," míní ministr Dobeš.

Dotace mají pokrýt náklady na infrastrukturu - tedy potřebné laboratoře a přístroje, a tvoří 85 celkových nákladů. Zbytek peněz, ze kterých se bude platit samotný výzkum, musí sehnat Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd. Podle Marka se bude výzkum platit především z grantů a z českých i zahraničních veřejných zdrojů.

CENTRUM JE ODMĚNA ZA ROKY PRÁCE

Ředitel projektu CzechGlobe Michal Marek si získaných dotací velice váží. Je to pro něj výzva vybudovat unikátní centrum a spolupracovat s evropskými odborníky.

Jak je pro vás získání dotací důležité?
Po třiceti letech práce v oboru se nám najednou podařilo získat peníze na výstavbu nového ústavu. V mých šestapadesáti letech. Je to pro mě velká pocta a zároveň obrovská výzva.

O výsledky výzkumu má zájem i NASA, nebo METEO France. Je to pro vás známkou prestiže?
V životě se mi nestává moc často, že je dobrá práce po zásluze odměněna. Nám se to stalo. Od roku 1990 jsme členy mezinárodních projektů na téma globální změna a cykly uhlíku, i projekt CzechGlobe je dítě těchto evropských projektů. Máme v Evropě dobré kolegy a spoustu dobrých kontaktů. Je to důsledkem letité práce v oboru a toho, že se nám povedlo etablovat.

Co konkrétně NASA a francouzské meteorology zajímá?
NASA i METEO mají zájem o výsledky. Pro NASA je zajímavá letecká laboratoř s velmi kvalitními senzory, které budou sbírat spektrální charakteristiky vegetace, což je obrovsky důležité i pro klíčování satelitních snímků. METEO France se zajímá o super obrovský simulační klimatický model. Ten budeme společně provozovat, pro Francouze je to velká možnost získávat na něm data a informace z nich.

Jak dlouho výzkum potrvá?
Peníze jsme dostali na to, abychom za čtyři roky vybudovali infrastrukturu a vědecký tým. Poté se o sebe budeme muset postarat sami, třeba formou grantů. Nový ústav má perspektivu 10, 20, 30... let, snad bude fungovat co nejdéle.

Do jakých oblastí je výzkum rozdělen?
Máme tam atmosferický segment, kde budeme například zkoumat vývoj klimatu a jeho extrémy, budeme též zkoumat dynamiku pohybů CO₂ v atmosféře a jejich vrstvách.
Ekosystémový blok popisuje například reakci stromů a keřů na CO₂ nebo celkovou změnu biodiverzity. Vytváří se i nové postupy výstavby takového lesa, který bude schopen vstřebat co nejvíce oxidu uhličitého. V tomto bloku jsme již hodně daleko.
Poté máme socioekonomický blok, na jehož úrovni zkoumáme hospodaření s uhlíkem, jeho uchovávání. Ekonomické oceňování těchto situací, ale také sociologické průzkumy - například jak se k otázce klimatických změn staví různé skupiny lidí. Zkoumáme i kritické oblasti s dalekosáhlými společenskými důsledky, jako jsou záplavy v Bangladéši.