Meteorologové předpovědi počasí změnili také kvůli kritice laické i odborné veřejnosti. Předpovědi jim dříve vycházely přibližně ze sedmdesáti procent (podrobněji jsme o tom psali zde).
Jak vysvětlil meteorolog ČHMÚ Marjan Sandev, krátkodobé a střednědobé předpovědi českých meteorologů "mají deterministickou podobu, tedy ukazují jen jeden, nejpravděpodobnější scénář vývoje počasí a nevyjadřují míru nejistoty předpovědi, popřípadě další možné alternativy vývoje počasí". To se nyní má změnit.
"Novým způsobem publikování měsíčního výhledu počasí se chceme přiblížit ke všeobecnému trendu vyjadřovat tuto předpověď v její pravděpodobnostní podobě, která ukazuje i na možné odlišné vývojové scénáře, a tím i na míru nejistoty předpovědi," vysvětlil Sandev na meteorologickém webu Infomet.cz. Předpověď také bude zasazena do kontextu průměrného počasí v ČR v dané době.
Dosavadní formulování dlouhodobých výhledů (toto označení mimochodem mají meteorologové raději než obrat "dlouhodobá předpověď") se totiž dosud příliš nelišilo od předpovědí krátkodobých a střednědobých a nezdůrazňovalo, že předpovědi na dobu delší než jeden týden jsou nejisté.
Nový předpovědní graf ČHMÚ porovnává předpověď s historickými daty.
Jak se tedy v nových výhledech orientovat? Pole ohraničené nahoře okrajem červené barvy a dole okrajem modré barvy vyjadřuje rozsah průměrných teplot či srážek v daném časovém období. Třetina nejvyšších naměřených hodnot značí nadprůměr a je vyznačena červeně, zelená třetina naměřených hodnot značí průměr a modrá podprůměrné hodnoty.
Data pocházejí ze stanic nacházejících se ve výšce zhruba do 600 metrů a z období 1980-2010. Záznamy extrémních hodnot pak čerpají z dat od roku 1951.
Plná černá čára táhnoucí se zleva doprava popisuje charakter teplot či srážek v uplynulých týdnech. Předpověď začíná s přerušovanou čárou a bíle je vyznačen medián, tedy historická střední hodnota teplot či srážek pro dané období.
"Černé obdélníčky se svislými úsečkami ukazují rozpětí jejich předpovědí po jednotlivých týdnech a vyjadřují míru nejistoty předpovědi. Samotné obdélníčky vyjadřují nejpravděpodobnější rozsah hodnot a konce úseček krajní předpovídané hodnoty," uvedli meteorologové.
Obecně by se tedy zdálo, že rozpětí musí být ke konci předpovědního období větší, neplatí to ale univerzálně. "Měsíční výhled děláme na základě statisticko-analogických metod, vyhledáváme v minulosti obdobný průběh počasí a přihlížíme k výstupům z numerických modelů," vysvětlil Sandev to, že i poslední předpovědní týden může vykázat poměrně úzké rozpětí předpokládaných teplot či srážek. "Nové" výhledy jsou navíc stále v experimentálním provozu.
"Dosti přesnou předpověď lze poskytnout zhruba na pět dní"
Zvyšování úspěšnosti předpovědí závisí na vývoji pozorovacích metod včetně radarových a družicových měření či pokrocích ve výpočetní technice. I tak ale Sandev připouští, že relativně přesnou předpověď lze poskytnout jen zhruba na pět dní dopředu v závislosti na meteorologické situaci. Delší předpovědi pak jen uvádějí předpokládaný charakter počasí, nikoliv to, jak bude v konkrétní den.
Každá dlouhodobá předpověď navíc operuje s charakterem počasí vztaženým na celou republiku. Byť Česká republika není rozlehlým státem, lokální odchylky od dlouhodobé předpovědi mohou být značné. A každý člověk přirozeně vnímá počasí zejména ve svém bezprostředním okolí.
