K zlepšení stavu podzemní vody v Beskydech stačilo vybrat nepoužívané trasy, po nichž se v minulosti stahovalo dřevo a po nichž dnes z lesů odtéká velké množství vody, udělat v nich bagrem jámy, které povrchovou vodu zadrží a umožní jí vsáknout do půdy, vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES hlavní koordinátor projektu Miroslav Kubín.
V adresáři CHKO Beskydy jste psán jako zoolog, ve velké míře se ale zabýváte problematikou udržení vody v krajině. Co vás k tomu přivedlo?
Ryby. Na vysoké škole jsem se zaobíral otázkou, proč se některým druhům ryb v beskydských řekách daří lépe a jiným hůře. Aby byly v řekách spokojené, potřebují poměrně pestré životní podmínky. Čistou vodu bohatou na kyslík, dostatek potravy, velké množství úkrytů pod břehy, balvany a především dostatečně velký průtok vody celý rok. Téměř všechny jmenované faktory dnes v řekách chybějí, a to se poté odráží na množství ryb. V té době jsem si kladl otázku, proč tomu tak je? Jestli se jedná o přirozený proces, nebo za to může člověk.
V Česku je stále velké množství lidí, kteří současný stav krajiny za špatný nepovažují a změny blokují. Až když nám ve velkém usychají z nedostatku vody lesy, tak najednou změní přístup.
